Sportovní činnost nejvíce prospívá zdraví dopoledne, ideálně kolem 9:00. Zjistili to podle agentury APA nizozemští vědci díky rozsáhlé studii. Podle ní dopolední tělesná aktivita ve spojení s významným vlivem chronobiologického efektu snižuje riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, a to bez ohledu na její intenzitu.

U prevence onemocnění srdce a oběhového aparátu je jedním z nejdůležitějších prostředků pravidelný vytrvalostní sport. Optimální účinek je však závislý i na tom, kdy se odehrává. Nejvhodnější je přitom dopoledne, zjistili nizozemští vědci ve studii vycházející z dat od 86.657 zkoumaných osob.

„Nezávisle na celkovém množství fyzické aktivity přináší tělesné cvičení dopoledne nižší riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění a ukazuje potenciální význam časově sladěné činnosti pro prevenci takových nemocí,“ napsali Gali Albalaková z Leidenské univerzity a spoluautoři v odborném časopise European Journal of Preventive Cardiology.

Vědci k výzkumu využili údaje o 86.657 Britech z databáze UK Biobank z dlouhodobé studie zdravotního stavu 502.490 účastníků pozorování z let 2006 až 2010. U části z nich byla po dobu jednoho týdne zaznamenávána každý den tělesná aktivita. Do aktuální analýzy byly vybrány osoby ve věku od 42 do 78 let, přičemž průměrný věk činil 61,6 roku. Těchto téměř 87.000 probandů pak vědci pozorovali šest let. Během pozorování se u 2911 z nich vyskytlo koronární srdeční onemocnění. Kromě toho bylo mezi pozorovanými zaznamenáno 796 mozkových mrtvic.

Vědci údaje porovnali s upřednostňovanou denní dobou, kterou probandi věnovali tělesným aktivitám. „U koronárního onemocnění srdce, krvácení do mozku a ischemických příhod je rozeznatelný jasný vzorec. Poměrně vysoká fyzická aktivita v noci (od 0:00 do 6:00) byla spojena s poměrně vyšším rizikem. Relativně intenzivní tělesné aktivity mezi 8:00 a 11:00 byly naopak spojeny s nízkým rizikem,“ konstatovali vědci.

Při bližším pohledu na časové křivky ve vědecké práci se ukazuje, že fyzická aktivita kolem 9:00 ráno je pro předcházení srdečním potížím a všem druhům mrtvic optimální. Naopak sportování kolem 5:00 nebo 6:00 je z tohoto hlediska zjevně nejméně účinné.

Odpolední cvičení vykazovalo průměrné hodnoty. Ve srovnání s odpolední tělesnou činností vykazovala ta dopolední každopádně statisticky významné snížení rizika onemocnění srdce o 16 procent a ohrožení mrtvicemi bylo nižší o 17 procent. Výsledky přitom nebyly závislé na intenzitě tělesné činnosti.

V současnosti se obecně doporučuje pro předcházení kardiovaskulárním chorobám 150 až 300 minut mírné tělesné aktivity týdně, rozdělené do tří až šesti jednotek. Může to být ale také 75 až 150 minut náročné činnosti během tréninku.

Už před několika lety experti předpokládali, že nejméně dvě miliardy lidí na světě vyvíjejí příliš málo pravidelné tělesné aktivity. Přitom už 15 minut pohybu denně snižuje riziko úmrtí o 14 procent. Dalších 15 minut denně navíc snižuje riziko úmrtí o další čtyři procenta. Padesát minut intenzivní tělesné zátěže denně snižuje úmrtnost na polovinu.