Europoslanci hnutí STAN Jan Farský a Danuše Nerudová sepsali dopis pro šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella s výzvou ke zrušení omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině. K iniciativě se podle Farského zatím připojilo zhruba 60 europoslanců. Chceme zvýšit tlak na členské státy, aby zrušily toto nesmyslné omezování, uvedl Farský.

„Zrušme omezení na použití zbraní dodávaných Ukrajině. Podporuji snahu šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella, který se zasazuje o koordinovaný a společný postup Evropské unie při rušení omezení používat zbraně dodávané Západem proti legitimním cílům v Rusku. Sepsal jsem proto s europoslanci Ivarsem Ijabsem z Lotyšska a s Danuší Nerudovou dopis, ke kterému se k dnešnímu poledni připojilo celkem 59 europoslanců,“ uvedl na sociální síti X Farský.

„Chceme pomoci zvýšit tlak na členské státy, aby ustoupily od tohoto nesmyslného omezování. Ukrajina by měla mít právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území,“ dodal europoslanec, který zároveň zveřejnil znění dopisu, ve kterém se vrací k nejmasovějšímu leteckému útoku na Ukrajinu z 26. srpna, tedy ze začátku minulého týdne. „Útok se zaměřoval na kritickou infrastrukturu, včetně jedné z největších přehrad nedaleko Kyjeva, jejíž zničení by vedlo k tisícům obětí na životech,“ poukazují autoři dopisu.

Dodávají, že je znepokojuje, že Ukrajina nemá dostatečné prostředky pro svou vzdušnou obranu, že Rusko postupuje v Donbasu, ale také, že Rusko stále používá letecké základny jen 200 kilometrů od ukrajinských hranic. V dopise zároveň autoři oceňují Borrellův postoj a tlak na zrušení omezení na použití zbraní dodávaných na Ukrajině na ruském území. Šéfa unijní diplomacie však vyzývají, aby svůj tlak nejen na členské státy EU, ale i na spojence v rámci NATO, tlačil ještě výrazněji. Ukrajina musí podle nich mít možnost útočit na zmíněné letecké základny.

Zrušení současných restrikcí podpořili v květnu zákonodárci 24 států NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg. Ale například Itálie byla ostře proti. Ukrajina u některých zbraní především raket dlouhého doletu slíbila spojencům, že je nepoužije proti cílům v Rusku v obavách z možné eskalace. Premiér Petr Fila (ODS) označil využití západních zbraní proti cílům v Rusku za logické. Raketomety RM-70, které Ukrajině dodalo Česko, už území Ruska zasahovaly od konce minulého roku při útoku na Belgorodskou oblast.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku jednání na americké základě Ramstein v Německu vyzval spojence, aby jeho zemi dodali slíbené systémy protivzdušné obrany. Ukrajina, která se už více než dva a půl roku brání rozsáhlé ruské invazi, podle něj potřebuje i další stíhačky F-16. Americký ministr obrany Lloyd Austin vyzdvihl ukrajinskou obranu i dosavadní pomoc spojenců, včetně české muniční iniciativy. Americký prezident Joe Biden podle něj ještě v pátek schválí další balíček pomoci Ukrajině v hodnotě 250 milionů dolarů (5,6 miliardy korun).

Na základně Ramstein se koná schůzka takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu o další vojenské pomoci pro tuto zemi. Členem skupiny je i Česko. Zelenskyj je na ní poprvé osobně, doprovodil jej i ministr obrany Rustem Umerov. Už krátce po příletu na základnu ukrajinský prezident na síti X vyzval západní spojence, aby Ukrajině poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout spravedlivého míru.

„Potřebujeme rozhodnost a prostředky našich partnerů, abychom zastavili ruský vzdušný teror. Je klíčové, aby zbraně z avizovaných podpůrných balíčků konečně dorazily k našim bojovým oddílům,“ napsal Zelenskyj. „Potřebujeme také, aby naši partneři učinili silná rozhodnutí (o zbraních) dlouhého doletu, a přiblížili tak spravedlivý mír, o který všichni usilujeme,“ uvedl.