Amerika a s ní svět jsou v mezičase, kdy známe jméno příštího prezidenta, a nevíme, jak bude vládnout. Je to čas na pošetilosti, kdy nahodile povýšíme vyjádření toho či onoho člověka, který se mihl kolem Trumpova volebního štábu, přidáme charakteristiku „blízký spolupracovník“ a dovozujeme, co bude na Ukrajině, jak se USA postaví k  NATO, k EU, k Rusku.

To se teď stalo s údajným plánem ukončení války na Ukrajině, který formuloval jakýsi Bryan Lanza, než se ukázalo, že žádným blízkým spolupracovníkem není.

Zajímavější jsou informace přímo od zdroje. Jedna, která dělala vlny o víkendu, je právě měsíc stará, zato pochází přímo z úst budoucího Trumpova viceprezidenta J. D. Vance.

Tím úředníkem byl evropský komisař Thierry Breton, dopis Muskovi je datován 12. srpnem. A teď, co zneklidnilo tolik Evropanů: Vance změnou přístupu Evropy k cenzuře na sítích podmiňuje další vojenskou spolupráci v NATO.

Můžeme po vzoru fact-checkerů vytýkat Vanceovi misinformace – Breton Muskovi přímo nevyhrožoval vězením, jen uplatněním evropské legislativy v plném rozsahu, můžeme se točit na rozdílu mezi NATO a EU, ale nic nezměníme na tom, že Vance se dotkl zcela zásadního tématu a že ke svým výhrůžkám má zrovna tady dobré důvody.

EU si kvůli cenzuře na sítích loni pořídila Směrnici o digitálních službách, DSA, která za neochotu odstraňovat ilegální obsah na sítích (myslí se tím explicitně i takový, který může mít „nepříznivé dopady na občanský diskurz“!) proti Muskovi už od loňska vede řízení. Na konci může být pokuta ve výši šesti procent nikoli z ročního zisku sítě X, ale z ročního obratu sítě X. A nikoli ročního obratu v Evropě, ale celosvětově. A teoreticky to tak může jít rok co rok. Breton sice v nové Komisi nebude pokračovat, ale DSA zůstává, celkem nikoho nenapadne, aby třeba teď při grilování členů příští Evropské komise ze zrušení DSA učinil požadavek.

Bílý dům nemá přímé páky do EU, ale v NATO je a rozhoduje v něm. Jak jinak drzé Evropské komisi, která po Američanovi požadovala cenzuru favorita amerických prezidentských voleb, vyhrožovat než přes NATO?

Ursula von der Leyenová a spol. má dnes v obavě, že ruské tanky by z Ukrajiny pokračovaly dál na západ, z máločeho takový strach jako z Trumpova „izolacionismu“.

Kromě toho se EU – a tady oprávněně – obává vyšších cel na dovoz zboží do USA. Von der Leyenová minulý týden do Washingtonu veřejně vzkázala, že bychom v Evropě mohli nakupovat místo ruského víc amerického zkapalněného plynu, který je prý levnější. Určitě není levnější, než byl ruský zemní plyn tekoucí sem plynovodem. Ale i kdyby byl, proč nabízet laskavosti, které jsou v přímém rozporu s volným trhem a  potenciálně drahé pro evropskou ekonomiku, a nenasadit nejdřív změnu, která finančně nestojí nic? Protože evropská politická „elita“ názor, že zrušení DSA by nestálo nic, nesdílí. Mentálně má nainvestováno do oparu, v němž je obklíčena silami zla, populisty volně přecházejícími ve fašisty. Škody v reálné ekonomice ji zajímají až v druhém sledu.