U každých olympijských her se chce pořadatelské město předvést. Paříž tuto příležitost uchopila v úplně jiném stylu. Pro letošní hry nepostavila prakticky nic a místo toho investovala desítky miliard do pokračování nenápadně radikální proměny celé metropole.

Paříž je symbolem bohaté kultury, romantické lásky, elegantní módy a fantastické gastronomie, pro architekty a urbanisty je už od 19. století největší evropskou laboratoří městského plánování. Transformace Paříže odstartovala nevídanou přestavbou města do formy městských bloků s bulváry a velkými parky, což se stalo mustrem moderního urbanismu dalších evropských měst. V poslední dekádě pokračuje důrazem na modrozelenou infrastrukturu a upřednostňováním pěší a cyklistické dopravy před automobily. To dalo vzniknout nejsilnějšímu konceptu městského plánování dneška, tzv. patnáctiminutovému městu, ve kterém mají lidé všechny potřebné služby a městskou vybavenost v docházkové vzdálenosti.

Kolem Seiny

Nejviditelnějším gestem této dlouhodobé strategie vedení francouzské metropole v čele se starostkou Anne Hildagovou bylo roku 2016 uzavření části pravého nábřeží Seiny pro automobily s cílem snížit znečištění vzduchu i hluk a věnovat atraktivní lokalitu v centru veřejnému prostoru, který může využívat každý. A právě kolem řeky se do velké míry točí také letošní olympiáda, jelikož cílem Paříže bylo tento velmi znečištěný tok vyčistit do takové míry, aby se na něm mohly kromě zahajovacího ceremoniálu konat některé olympijské disciplíny. Na tuto akci pořadatelé vyčlenili v přepočtu přes třiatřicet miliard korun, za což by se dalo postavit hned několik ikonických stadionů. Paříž ale své priority vidí jinde – ve zdravém městském prostředí, kde místní budou rádi trávit volný čas.

„Olympijské hry jsme vnímali jako velkou příležitost k urychlení zelené transformace města,“ sdělil deníku The Guardian dnes už bývalý náměstek starostky pro městské plánování Emmanuel Grégoire. „Proměnili jsme veřejná prostranství, veřejnou dopravu, řeku – bez her by to mohlo trvat ještě jednu nebo dvě dekády.“ Místo investování do nových sportovišť došlo na budování stovek kilometrů cyklostezek, zkvalitnění veřejné dopravy nebo výsadbu tisíců stromů v ulicích. To vše rámuje snaha uspořádat nejekologičtější olympijské hry v historii – a podle všeho se to Paříži opravdu podaří.

Účinná reklama

Fakt, že většina investovaných peněz putovala do modernizace stávajících objektů a veřejného prostoru, však v případě Paříže neznamená, že nebude na co se dívat. Pořadatelé využívají „ikoničnosti“ vybraných lokalit po celém městě, kde budou některé disciplíny probíhat. Díky tomu se významně ušetří a udělá se reklama na město samé. Při pohledu na koňské disciplíny ve Versailles, plážovém volejbalu pod Eiffelovou věží nebo skateboarding a BMX na slavném Place de la Concorde diváci určitě nebudou litovat. Pro letní hry postavila Paříž prakticky jen jeden nový stadion, krytou plaveckou halu v nejchudší městské části Saint-Denis, který je novou lávkou propojen s nedalekým Stade de France. A přestože jde o stavbu pro vodní sporty, je to dřevostavba s podstatně nižší uhlíkovou stopou než u betonových monolitů.

Dřevěné konstrukce byly využity i pro výstavbu olympijské vesnice rovněž v Saint-Denis, po olympiádě z ní bude nová čtvrť. Prakticky celou vesnici pohání fotovoltaika, zemní vrty domy vytápějí i ochlazují. Našel se prostor i pro experimenty, například ulice jsou dlážděny rozdrcenými mušlemi propouštějícími vodu, která se v horku vypařuje a přirozeně ochlazuje veřejné prostory. Paříž se zkrátka urputně snažila, aby odkazem letošních her bylo opuštění spektáklu ve prospěch udržitelného města reagujícího na řadu budoucích výzev. Při pohledu na chátrající pozůstatky olympijských staveb v Řecku, Rusku nebo Riu de Janeiro je to velmi sympatické gesto.