VÁLKA NA UKRAJINĚ

Vyvlastňování ruského majetku půjde jen v trestním řízení, říká ministr Blažek

VÁLKA NA UKRAJINĚ
Vyvlastňování ruského majetku půjde jen v trestním řízení, říká ministr Blažek

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.

Ministr Blažek připomněl, že zmrazení majetku není to stejné jako jeho vyvlastnění, protože při zmrazení nedochází k převodu vlastnických práv. Podle něj se chystá v této věci rezoluce, gesčním ministerstvem jsou zahraniční věci, nikoliv ministerstvo spravedlnosti.

„Ale rezolucí můžeme schválit, kolik chceme. Existuje v Evropě shoda, že půjde tento majetek konfiskovat jedině v trestním řízení. To by mohlo být typicky obcházení sankcí a teprve poté je možné konfiskovat. Nepůjde to tak, že si na vládě sedneme a řekneme, že tento majetek zkonfiskujeme. Cílem je dospět k takovému řešení, které nebude k větší škodě než k užitku,“ řekl v Otázkách Václava Moravce Blažek. Pokud by se pravidla nastavila právně špatně, mohli by pak v nejhorším případě Rusové vysoudit majetek zpátky a ještě získat náhradu škody.

Hovořil také o tom, jak se v 90. letech vyváděl ruský majetek na Západ za podpory západních bank. „Musíme být velmi praktičtí velmi realističtí. Mnoho západních států, my jako Česká republika ne, je s Ruskem majetkově provázáno a brání té konfiskaci,“ řekl Blažek s tím, že doufá, že dojde k dohodě v dohledné době. „Ale já u toho nesedím. Nicméně určitě to jde, pokud bude vůle,“ dodal ministr.

Vyjádřil se také k situaci na Ukrajině, kdy řekl, že cíl Donalda Trumpa dosáhnout příměří mezi Ruskem a Ukrajinou do 20. dubna je symbolicky zvláštní, neboť se v tento den slavil v nacistickém Německu den narození vůdce Adolfa Hitlera. K vyjádření prezidenta Petra Pavla o možnosti vyslání českých vojáků jako součást evropské mise Blažek řekl, že jde o novou věc a že prezident mluvil v podmiňovacím způsobu, což dává smysl, jelikož míru ještě dosaženo nebylo.

Piráti i STAN jsou pro vyslání českých vojáků na Ukrajinu

Vyslání jednotek by musely schválit obě komory Parlamentu ČR. „Já jsem ministr spravedlnosti a neřeknu vám pevné stanovisko. Debata, čeho jsme schopni, se musí vést na odborné úrovni, tedy mezi ministryní obrany, premiérem a prezidentem. Pokud se shodnou na tom, že to k něčemu bude a jsme toho schopni, tak tu ruku ve sněmovně zvednu,“ uvedl Blažek

„Jedna věc je pravda. Nemůžeme pořád jen verbálně někoho podporovat a k tomu nic moc nedělat. Pokud vznikne nějaká možnost řešení, že by se Česká republika mohla nějakým způsobem reálně zapojit, tak myslím, že to dává smysl. Slovních proklamací už bylo dost,“ řekl Blažek s tím, že Rusko se po pádu Sovětského svazu zjevně postavilo na nohy a je nebezpečné.

Exministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO) uvedla, že k hlasování ve sněmovně je „strašně dlouhá cesta“ a bude potřeba respektovat i mezinárodní právo. „Je to čistá teorie. Ten podmiňovací způsob jsem ve slovech pana prezidenta slyšela velmi jasně. Musíme udělat důkladnou analýzu toho, kolik máme vojáků a zda jsme schopni toto přání naplnit. Mírové síly se musí definovat, je to příliš vágní pojem ve chvíli, kdy ještě probíhá válečný konflikt,“ řekla Válková. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše na to Česko nemá dostatek vojáků, pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že o postoji prezidenta diskutovali s vedením strany včetně jejího předsedy Zdeňka Hřiba. „Máme plnou shodu, že se musíme primárně postarat o bezpečnost České republiky a o bezpečnost našeho kontinentu. Pokud bude většina evropských států chtít posílit třeba vojenskou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek.

Podobně se vyjádřil i šéf hnutí STAN Vít Rakušan. „(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan na síti X.

 

Jan Křovák

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.