Náraz realit někdy vede k reakcím, které by se podle ideologie těch, kdo o nich rozhodují, nedaly odhadnout. Německá socialisticko-liberálně-zelená vláda, v níž je vicepremiérem hospodářství lídr Zelených, oznámila, že končí s dotacemi elektromobilů. A končí okamžitě. Po 17. prosinci už nepřijme jedinou žádost. Těm dotacím se vznešeně říkalo ekologický bonus. V závislosti na ceně vozu se pohyboval mezi třemi tisíci a čtyřmi a půl tisíce eury na vůz. Přepočteno podle aktuálního kurzu na koruny mezi 73 500 a 110 tisíci korunami na vůz. Čím bylo auto dražší, tím byl příspěvek nižší.

Němci totiž kromě dekarbonizace světa dřív věřili také v to, že zadlužování má mít své meze. Proto si přímo do ústavy vepsali dluhovou brzdu, podle níž schodek rozpočtu nesmí ročně přesáhnout 0,95 procenta HDP. A Ústavní soud jim nedávno při pokusu o přesun peněz vyčleněných dříve na covidovou podporu dost natvrdo řekl, že se nesmí použít na dotování energií ani různé zelené aktivity. Tedy ani na dotace na elektroauta.

Finanční střídmost je aktuálně podle německé ústavy vyšší cíl než dekarbonizace. Pokud to Němci chtějí změnit, musí si sáhnout do ústavy.

Pozoruhodné je, že zeleného vicepremiéra za utnutí dotací kritizuje nominálně konzervativní opozice CDU/CSU. Stěžuje si, že konec dotací povede k dalšímu útlumu už tak slabého zájmu Němců o elektrovozy. Na ty vsadila například automobilka Volkswagen. A táhne ji to ke dnu.

Ironií doby je, že zrovna ve chvíli, kdy Němci s dotacemi elektroaut končí, my s nimi začínáme. Ministerstvo průmyslu, vedené Jozefem Síkelou, vypsalo zbrusu nové dotace za dvě miliardy na dotace elektrovozů pro podnikatele, na jejichž pořízení si ještě musí půjčit u státní Národní rozvojové banky. Dotace se mají proplatit z evropských fondů. Jenže až ve chvíli, kdy je získá alespoň čtyři a půl tisíce zájemců. Pokud se této laťky nedosáhne, zaplatíme podnikatelům nová elektroauta ze státního rozpočtu.

Na rozdíl od Němců ústavní pojistku proti vlastnímu rozhazování nemáme.