Evropské země mají v podstatě dvě možnosti, buď posílí stavy profesionální armády, nebo budou muset obnovit povinnou vojenskou službu, jako to od letoška udělalo Lotyšsko a jak teď zvažuje po švédském vzoru také například Německo. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) deníku Echo24 navzdory tomu řekla, že české ministerstvo obrany o návratu povinné vojny neuvažuje, namísto toho chce přilákat víc vojáků z povolání a zjednodušit pravidla pro dobrovolné zapojení do obrany vlasti – hlavně odstranit „zbytečně přísné zdravotní podmínky a byrokracii a zrychlit procesy“ pro vstup do režimu takzvaného dobrovolného předurčení a aktivních záloh.

Ke zrušení povinné vojenské služby se neodhodlalo po konci studené války pouze šest současných členů NATO. Mezi nimi například Turecko, Finsko nebo Estonsko. Ze zemí EU platí povinnost „jít na vojnu“ nadále třeba v Dánsku, Rakousku a také v Norsku, kde odvodům podléhají stejně jako ve Švédsku (a třeba také Izraeli) nejen muži, ale i ženy.

Zajímavostí je, že zrušení povinné vojny odmítli před několika lety v referendu i neutrální Švýcaři, a to ještě v době, kdy na Ukrajině nezuřila válka a bezpečnostní situace v Evropě byla o poznání příznivější. Teď, když východ Ukrajiny už přes dva roky okupují ruská vojska, se některé státy k povinné vojně místo rušení naopak vracejí.

Francie a Německo zvažují povinnou vojnu

Kvůli válce a odstrašení Ruska začínají o návratu nějaké formy povinné vojenské služby uvažovat i takové země, jako je Francie nebo Německo. To zastavilo odvody v roce 2011. Naposledy vojnu obnovilo na začátku roku 2024 Lotyšsko. To po všech mužích s lotyšským občanstvím požaduje, aby ve věku mezi 18 a 27 lety absolvovali roční vojenskou službu. Země přitom původně základní vojenskou službu po vstupu do NATO zrušila, a sice v roce 2004, stejně jako Česko.

Švédský model

Další ze států, které se v posledních letech k povinné vojně kvůli nedostatku profesionálních vojáků vrátily, je Švédsko. To povinnost zrušilo v roce 2010, už o sedm let později se k ní však vrátilo, ovšem už podle nových pravidel. Švédsko přišlo se svým vlastním specifickým modelem „povinně-výběrové“ vojenské služby. Právě takový model by rád viděl spolkový ministr obrany Boris Pistorius (SPD) podle svých slov také v Německu. V březnu kvůli tomu severskou zemi sám navštívil, aby na vlastní oči viděl, jak systém funguje v praxi.

Takzvaný „švédský model“ spočívá v tom, že všichni muži a ženy musejí po dovršení plnoletosti vyplnit vojenský dotazník. V něm uvedou, jaký obor studují, jaké zájmy a koníčky mají a čemu by se do budoucna rádi věnovali. Dotazníky mají za cíl zjistit o daném ročníku co nejvíc. Vyhodnocují se samozřejmě i další kritéria, jako je fyzická připravenost a tak dále. Armáda si na konci vybere ty nejlepší či nejvhodnější jedince a ostatním vojnu odpustí.

Pro představu: Švédsko při přibližně stejné populaci jako má Česká republika, vybralo v loňském roce ze 110 tisíc Švédů, kteří dovršili plnoletosti, 28 tisíc jedinců vhodných k vojenské službě. Armáda pak určila finální počet 8 tisíc mužů a žen, kteří na vojnu trvající od 9 do 15 měsíců (podle útvaru zařazení) skutečně nastoupí. Jedinci si ale mohou vybrat i službu beze zbraně, například z náboženských či jiných důvodů. Všichni pak v průběhu služby pobírají na švédské poměry nepříliš vysoký žold.

„Německo nějaký druh vojny potřebuje“

„Jsem přesvědčen, že Německo potřebuje nějaký druh vojenské branné povinnosti,“ prohlásil Pistorius naposledy před několika dny v Americko-německém institutu. Německo podle něj udělalo chybu, že odvody zrušilo. Je přitom známé, že sám patří spíš k zastáncům švédského modelu. Povinnost vojenské služby otevřeně podporuje také německý europoslanec za CSU Manfred Weber.

Úvahy o návratu základní vojenské služby podle švédského vzoru se vedly před několika lety i u nás. „Tehdy to ale také naráželo na obavy z možných právních problémů,“ řekl pro Info.cz plukovník v záloze Pavel Ťulák, bývalý ředitel odboru obranných příprav na Generálním štábu Armády ČR. Obavy souvisely s tím, zda švédský model nepopírá princip rovnosti před zákonem, neboť na vojnu odchází pouze zdatní a vybraní jedinci a ostatní vrstevníci jsou povinnosti zbaveni.

Černochová: „O návratu povinné vojny neuvažujeme“

Bez ohledu na diskuze v sousedním Německu není podle české ministryně obrany Jany Černochové zatím na stole návrat žádné formy povinné vojny. Ministryně pro deník Echo24 řekla, že páteř naší obrany má nadále tvořit profesionální armáda, spolu s dobrovolníky zapojenými do armádních aktivních záloh a nejnověji také občané vedení v režimu tzv. dobrovolného předurčení. „O návratu povinné vojenské služby neuvažujeme,“ uvedla Černochová.

Současná koncepce výstavby armády (KVAČR) počítá s tím, že bude Česko do roku 2030 mít 30 tisíc profesionálních vojáků. Nyní je vojáků z povolání asi 27 tisíc. „Víme, že to nebude lehké, demografie ani trh práce nám není příznivě nakloněn, ale od počátku mého mandátu děláme celou řadu kroků, abychom nábor posílili a služba v armádě byla atraktivnější,“ dodala Černochová. V této souvislosti zmínila například vytvoření virtuálního náborového střediska nebo zlepšení podmínek služby. „Hledáme i další cesty, jak současný stav ještě více zlepšit. To se týká i dobrovolného předurčení, kdy pracujeme například na revizi zbytečně přísných zdravotních podmínek, odstranění byrokracie a zrychlení procesů.“

Černochová upřesnila, že institut dobrovolného předurčení není určen k tomu, aby „zvýšil“ počet profesionálních vojáků, ale aby „vytvořil přehled občanů ochotných v případě krize jít na výcvik a bránit svou vlast“. Institut dobrovolného předurčení vznikl v loňském roce na základě novely branného zákona jako další pilíř obrany státu. Více jsme psali v článku Armáda láká dobrovolníky na výhody. Slibuje vzdělání, kurzy i rekreaci.