Voliči vládní koalice už se museli dávno smířit s tím, že nejsilnější ODS porušila předvolební sliby a zvýšila téměř všechny daně. Pokud by si někdo myslel, že příští rok, tedy v rok parlamentních voleb, se bude vláda snažit voliče ještě přesvědčit, že je schopná rozpočet naplňovat a deficity snižovat i jiným způsobem, než zvyšováním příjmů skrze rostoucí přímé daně, plete se. Od ledna začnou nabíhat ještě další opatření z tzv. konsolidačního balíčku.

Jak jsme psali zde, vládě budou od příštího roku vděční hlavně drobní živnostníci, kterým se znovu – a tentokrát rekordně – zvednou minimální odvody. Zálohy na sociální pojištění se totiž zvednou o více než tisícovku. To nejvíce postihne ty OSVČ, jejichž příjmy nejsou nijak závratné. Proto se tento vládní krok špatně obhajuje.

Už od letošního roku se minimální zálohy začaly postupně zvedat tak, jak si to vláda v konsolidačním balíčku schválila. Dříve se minimální zálohy zvedaly většinou v řádu nižších stovek, nyní je však skok velký. Od ledna došlo ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu, který by měl u osob vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost vzrůst ze současných 25 procent průměrné mzdy až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o 5 procent ročně. Zároveň budou OSVČ platit pojistné nejméně z 55 procent základu daně (dosud to bylo z 50 procent základu daně).

Za loňský rok živnostníci platili minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2 944 korun, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 odvod činí cca 3 532 korun. Ten je však reálně ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy, tedy jde o cca 3 852 korun. A v roce 2025 se počítá s růstem průměrné mzdy na částku 46 828 korun. Růst minimálních záloh tak překročí tisícovku měsíčně.

V příštím roce by mělo jít už o částku 4786 korun. Pokud se k tomu připočte navýšení zdravotního pojištění na 3161 korun, celkově mají od příštího roku odvody meziročně vzrůst o 1127 korun měsíčně. Vzroste tedy i tzv. paušální daň. Do jejího prvního pásma spadají OSVČ s ročními příjmy do dvou milionů korun. Z letošních 7498 by měla stoupnout na 8765 korun měsíčně.

Výrazné zvýšení odvodů pro živnostníky byl nápadem lidoveckého ministra práce Mariana Jurečky. ODS loni do poslední chvíle před představením konsolidačního balíčku slibovala, že odvody nezvýší. Nakonec tedy tento slib nedodržela. Ti, kdo navyšování odvodů pro OSVČ obhajují, tvrdí, že se mají živnostníci „přiblížit“ zaměstnancům. Živnostníci prý totiž neoprávněně čerpají ze sociálního systému příliš mnoho na to, kolik do něj přispívají. Podnikatelé a jejich organizace přitom od začátku upozorňují na to, že OSVČ zdaleka nemají od státu takovou „ochranu“ jako zaměstnanci, ať už se jedná o čerpání dovolené, nemocenské a různých zaměstnaneckých benefitů. Dokola se také opakuje tvrzení, že OSVČ budou mít po placení vyšších záloh vyšší důchod.

Do důchodu chudí

O tom, jak pokřiveně a demotivačně je u nás zdanění práce nastaveno, a to jak pro zaměstnance, tak pro živnostníky, jsme psali v textu zde. Samotnou daň z příjmu máme ve srovnání s jinými státy spíš nízkou, ovšem odvody na sociální a zdravotní pojištění, což jsou skryté daně, jsou obrovskou zátěží. Jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci na nich odvádějí podstatnou část ze mzdy. Budeme-li se dívat na to, jak moc se skrytá daň v podobě povinného pojištění podílí na státním rozpočtu, jsme na prvním místě ze všech zemí OECD. V posledním měřeném roce 2022 tvořilo pojištění téměř 47 procent ze všech daní, jejichž výnosy putují do rozpočtu. Průměr v zemích OECD byl jen necelých 26 procent. Na prvním místě jsme v žebříčku neustále od roku 1996, v dřívějších letech nás předbíhali pouze Slovinci. Za letošek zatím příjmy jen z povinného pojistného na sociální zabezpečení tvořily 370 miliard korun, k čemuž pomohlo znovuzavedení povinného nemocenského pojištění pro zaměstnance a právě zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.

Sociolog Daniel Prokop také nedávno poukázal na odlišné fungování důchodových systémů a povinného pojistného v praxi, když komentoval data Eurostatu o ohroženosti chudobou. „Z toho ukazatele to vypadá, že Švýcarsko má hodně chudých důchodců. Ti důchodci ve Švýcarsku už na pohled nevypadají úplně nejchudší, byť samozřejmě někteří jsou. Ve Švýcarsku platí pracující mnohem menší sociální odvody, o deset procent. Máte díky tomu vyšší příjmy, není tolik chudých pracujících. Platíte si fondové spoření na důchod, a když pak odejdete do důchodu, máte nižší příjmy, tudíž ve statistice vypadáte chudí. Ve skutečnosti máte mnohem více naspořeno a čerpáte úspory z majetku. V té statistice ale majetek a úspory vůbec nefigurují. Vypadá to tak, že jste chudý důchodce s miliony na účtu,“ uváděl Prokop.

Vláda loni konsolidačním balíčkem rozhodla i o vyšší daňové progresi. Tedy o vyšším zdanění „bohatých“. Jde o bývalou solidární daň zavedenou za vlády Petra Nečase, která měla skončit, ovšem nikdy už nezmizela. A od letoška do vyšší sazby daně z příjmu, tedy do sazby 23 procent, spadá více lidí. Dosud se tato vyšší sazba týkala lidí pobírající čtyřnásobek průměrné mzdy, nyní tuto sazbu platí i lidé s trojnásobkem průměrné mzdy, to znamená s příjmem zhruba 132 tisíc měsíčně. Do této sumy se platí sazba ve výši 15 procent. To bude tedy platit i nadále, nečeká se, že by tentokrát vyšší zdanění mělo časové omezení.

Stejně tak bude příští rok nadále platit i od letoška znovuzavedené nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy. Z průměrné hrubé mzdy za loňský rok by šlo o částku zhruba 264 korun. Sazba pojištění pro zaměstnance se snížila v roce 2009 na nulu, do konce roku 2008 byla ve výši 1,1 procenta. Zaměstnavatelé na nemocenské pojištění zaměstnanců budou nadále odvádět 2,1 procenta.

Stále platí mimořádná daň

Od příštího roku má začít platit také další podnikatelsky a investorsky „přívětivé“ opatření. Skončí totiž časový test při prodeji akcií a podílů na obchodních korporacích. Dosud platí, že kdokoliv drží akcie déle než tři roky nebo má podíl v obchodní společnosti déle než pět let, neplatí při prodeji daň z příjmu. Od ledna ovšem bude toto platit jen do hranice 40 milionů.

A samozřejmě je stále na stole, že skutečně zůstane v platnosti windfall tax, neboli daň z neočekávaných zisků. Mimořádná daň měla kompenzovat výdaje, jaké stát měl kvůli energetické krizi, respektive kvůli prudkému zvýšení cen energií pro spotřebitele. To znamená zastropování cen elektřiny a plynu, úsporný tarif a odpuštění příspěvku na podporované zdroje energií. Ten už nyní lidé v rámci regulované složky elektřiny stejně zase platí.

Windfall tax stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Samotná windfall tax za loňský rok státu přinesla cca 39 miliard, dominantně se ale na příjmech podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun, nejvíce ČEZ. Na zálohách na windfall tax za letošní rok společnost za první dvě čtvrtletí zaplatila 15 miliard korun a za další půl rok plánuje zaplatit stejnou částku. Predikce pro odvod za windfall tax za celý letošní rok se pohybují mezi 25 až 32 miliardami korun.

Letošní rozpočet počítá přitom s celkovými ročními příjmy z windfall tax ve výši 17,2 miliardy korun. To už by mělo pokrýt veškeré zmíněné mimořádné výdaje z loňského roku. Přitom příjem z mimořádné daně byl v červnu vyšší než cílová částka. Stát získal druhou letošní zálohu na windfall daň ve výši 5,5 miliard a od začátku roku už na ní vybral dohromady 18,2 miliardy. Přesto má stále mimořádná daň platit i za zdaňovací období 2025, jak se původně rozhodlo. Ministr financí už několikrát řekl, že její účel už byl naplněn. Stále však nepřišlo rozhodnutí o tom, zda se daň pro rok 2025 již zruší. Jde však o příjem do rozpočtu, u kterého lze čekat, že vláda se ho jen tak nevzdá. Dlouhodobě tak ignoruje varování, že tímto opatřením na dlouho poškodí investorské prostředí a důvěru investorů.