Tag: MPSV

Články k tagu

Výživné pro děti neplatičů má být mezi 15 a 25 % průměrné mzdy. Bude třeba ho vymáhat soudně

Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. V

„Typicky socialistické“. ČSSD chce platit alimenty za neplatiče ze státního rozpočtu

Sociální demokraté podle kritiků navrhují zavedení nové sociální dávky, která problém s neplacením výživného nevyřeší. Důvodem je předloha zákona z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), aby stát hradil alimenty místo notorických neplatičů. Následně by úřady práce měly po nezodpovědných rodičích dlužnou částku vymáhat. S návrhem nesouhlasí řada politických stran, podle kterých je problém v samotném vymáhání. Novela ministryně Maláčové navíc předpokládá, že státu se povede vybrat pouhých deset procent z celkové dlužné částky.

ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak navrhla ODS, slíbil Hamáček

Poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS. Předseda ČSSD Jan Hamáček to nepovažuje za fatální koaliční spor. Řekl to novinářům po jednání grémia ČSSD. „Pozměňovací návrhy podpoříme, z našeho pohledu se nejedná o nic fatálního. V situaci, kdy není jasné, jak budou financovány sociální služby, a diskutujeme v rámci vládní koalice, jak ty služby dofinancovat, nevidíme důvod, proč zatěžovat terénní sociální služby dalšími náklady, řekl Hamáček.

Situace u sociálních služeb je kritická. Peníze dojdou v říjnu, pak přijde propouštění

Podfinancovaný sektor sociálních služeb je v kritickém stavu. Mohou za to vládní škrty, které nedovolí krajům získat z rozpočtu více než 15 miliard. Na potřeby související s provozem a platy však potřebují zařízení minimálně další dvě miliardy. Další peníze odmítá poskytnou ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která problém vidí u ministerstva práce a sociálních věcí. Šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD) slibuje, že se potřebné dvě miliardy ušetří v rámci všech ministerstev. Pokud se peníze nenajdou, hrozí propuštění 10 tisíc pracovníků.

Maláčová si důchodovou komisi pochvaluje. Podle kritiků však nemá žádné ambice

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si pochvaluje činnost důchodové komise, kterou sama založila. Podle ní je expertní skupina více než čtyř desítek členů jednotná. S tvrzením ministryně však nesouhlasí kritici komise, kterým vadí absence snahy o zásadní důchodovou reformu, kterou Česká republika potřebuje. Pokud se současný penzijní systém nezmění, může se dostat po roce 2030 do značného deficitu.

Rodiče zuří. Kvůli nespravedlivé rodičovské se podepisují petice. Jsou důchodci důležitější než děti?

Vláda Andreje Babiše rozzuřila část rodičů do běla. Navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pouze pro nově narozené děti v nich nepřestává vyvolávat negativní emoce. Na hlavy politiků se už čtvrtý den valí vlna kritiky od veřejnosti, která považuje rozhodnutí sociální demokracie a hnutí ANO za nespravedlivé. Naštvaní rodiče dokonce podepisují petice, které zatím mají dohromady na 40 tisíc podpisů.

Náhubek úředníkům. Maláčová zakázala ministerstvu sdělovat informace bez jejího schválení

Poslanci sněmovního sociálního výboru kritizovali ministryni práce Janu Maláčovou za její nedávné nařízení, podle něhož bez jejího souhlasu nesmějí pracovníci resortu poskytovat novinářům a poslancům žádné informace. Výbor ji vyzval, aby příkaz zrušila. Na postup ministerstva si stěžoval vládní poslanec Aleš Juchelka z ANO. Od ministerstva nedostal vyžádané údaje o plánech pro budoucí čerpání peněz z EU. Úředníci se odvolali na příkaz a doporučili mu, aby se raději obrátil na ministerstvo pro místní rozvoj.

„Za to může Hamáček.“ Babiš se snaží odstřihnout od nespravedlivé rodičovské

Velká kritika se snesla na kabinet Andreje Babiše kvůli nespravedlivému navýšení rodičovského příplatku. Ten se má od příštího roku zvýšit o 80 tisíc korun pouze u nově narozených dětí. Kompromisní návrh sociální demokracie a hnutí ANO však naštval nynější rodiče malých dětí, na které se kvůli prázdné státní kase nedostane.

Cesta ke zvýšení daní. Babišova vláda dál rozdává dárky důchodcům a rodičům

Nezodpovědný krok, který levicová vláda může nahradit vyššími daněmi. Tak vypadá současná shoda koaličních partnerů mezi hnutím ANO a sociální demokracií, kteří chtějí navýšit penze a také rodičovský příspěvek. Vláda Andreje Babiše neuvedla, odkud peníze pro obě skupiny obyvatel vezme. Zvýšení rodičovského příspěvku spolu s důchody zatíží rozpočet na příští rok minimálně 11 miliardami korun. Navýšení ovšem čeká také rozpočty na další roky, protože se jedná o mandatorní výdaje, které nařizuje zákon.

„Nemá odvahu, fatálně selhala“. Maláčovou kritizují za rezignaci na reformu důchodů

Na stůl se vrací záměr osvobození restaurací a některých dalších provozoven od autorských poplatků, pokud v nich hraje rozhlasový nebo televizní přijímač. Vláda bude v pondělí o novele jednat. Omezení okruhu plátců předpokládají hned dvě novely, a to skupiny poslanců vládního ANO a poslanců opozičního hnutí SPD Tomia Okamury. Stejnou senátní snahu dolní komora začátkem února ve vládní novele autorského zákona zamítla. Ochranný svaz autorský (OSA) považuje novelu za nesmysl, jelikož není v souladu s mezinárodním právem. Novely nejprve posoudí vláda. Rozhodne o nich parlament.

Důchodová komise začala dotazníkem. ODS připravuje vlastní řešení systému penzí

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) odstartovala existenci nové důchodové komise složenou z politiků a odborníků. Sociálnědemokratická politička zopakovala, že komise bude primárně řešit nízké penze u žen a dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese. Opozice a odborníci však varují, že speciální skupina by se spíše měla zaměřit na příjmovou stránku a hledat zdroje financování. Stát totiž na důchody loni vydal spolu s dávkami celkem 457,5 miliardy korun.

Ministerstvu práce se nedaří plnit plány. Ze 17 opatření dotáhlo jen tři, tvrdí NKÚ

Ministerstvu práce a sociálních věcí se nedaří dotáhnout plánované změny, které mají zlepšit úroveň sociálních služeb. Vyplývá to z výsledků prověrky, které v pondělí zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj se na tom do velké míry podepisuje dosud nepřijatá novela zákona o sociálních službách. Nejpozději v roce 2017 mělo být splněno 17 opatření, v době kontroly se resortu 14 z nich nepodařilo dosáhnout.

Boj o platy Ukrajinců. Maláčová jim chce přidat, komora mluví o jejich zvýhodňování

Na stole je nový vládní návrh, podle něhož by si pracovníci z Ukrajiny měli vydělat aspoň medián své profese, nebo 1,2násobek zaručené mzdy. Za iniciativu resortu zahraničí bojuje především ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (za ČSSD), která nechce, aby cizinci Čechům konkurovali levnější prací. Proti se staví Hospodářská komora, její předseda Vladimír Dlouhý v návrhu vidí pokřivování pracovních podmínek a zvýhodňování Ukrajinců.

Bude povinný dosud dobrovolný třetí pilíř? Maláčová uvažuje nad změnou důchodů

Ministryně práce a sociálních věcí uvažuje nad tím, že by dosud dobrovolný třetí pilíř mohl být povinný. Počítá s tím jeden z návrhů, které probere důchodová komise. Ta bude tvořena jak politiky ze všech sněmovních stran, tak odboráři, zaměstnavateli a členy seniorských organizací. Maláčová chce také zvýšit důchody ženám a vyřešit předčasné penze u fyzicky náročných zaměstnání. Experti však varují, že tyto dvě změny nepředstavují žádnou reformu. Podle propočtů není současná penzijní soustava bez reformních kroků udržitelná.

Utratí vláda 5 miliard za obědy pro děti? ANO a ČSSD budou hledat kompromis

Obědy zdarma pro děti na prvním stupni základních škol se v minulých týdnech staly tématem slibů mnoha politiků. Na jednotném návrhu se však zatím nedokázala dohodnout ani vládní koalice. Zatímco ministryně sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) prosazuje bezplatné obědy plošně, podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by bylo lepší obědy financovat pouze nejchudším. Oba návrhy nyní projedná vláda. Sociální demokraté připouštějí i další, kompromisní řešení. „Jde nám o to, aby se ten institut poskytování obědů zavedl co nejdříve,“ řekla deníku Echo24 Alena Gajdůšková (ČSSD).

Obědy zdarma zlepší podle Maláčové školní výsledky. Socialismus, odmítá opozice

Oběd ve škole zdarma podle ministryně Jany Maláčové (ČSSD) přispěje k lepším studijním výsledkům. Maláčová tak podpořila návrhy šéfa vlády Andreje Babiše (ANO) a své stranické kolegyně Kateřiny Valachové z uplynulého týdne, aby děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol měli oběd zdarma. Je to socialistické opatření, oponuje část opozice.

Povinná škola až do 18 let? Podpořme radši praxe, říká opozice k návrhu Maláčové

Všichni žáci by měli ve školních lavicích vydržet nejméně do 18 let. S takovým návrhem přišla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ministryně by prodloužení povinné školní docházky zabránilo nezaměstnanosti mladých lidí, kteří dnes se svým základním vzděláním často končí na úřadu práce. Ostatní politici i ministerstvo školství se k návrhu staví zdrženlivě. „Překvapuje mě, že se o tomto nápadu nezmínila ministryně práce resortu školství před tím, než ho prezentuje na veřejnosti,“ uvedl k návrhu ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Lékaři kritizují e-neschopenky. „Přinesou jen hromadu papírů navíc, zaměstnavatel se nedozví nic“

Projekt e-neschopenky v současné podobě je otřesný, tvrdí praktičtí lékaři. Celkovou reformu elektronizace poslanci odložili na rok 2020, lékaře ale s největší pravděpodobností od poloviny příštího roku čeká její první etapa. Ta je podle lékařů nejhorším možným řešením – nově totiž budou muset uchovávat všechny údaje jak elektronicky, tak i ve stávající papírové podobě. Projekt e-neschopenky měl přinést mimo jiné zjednodušení celého procesu vydávání potvrzení. Nová varianta je však podle lékařů nejhorší možná.

Ženy ročně vydělají až o 80 tisíc méně než muži. Maláčová nabízí „prorodinná“ opatření

Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku. Při příležitosti evropského dne nerovného odměňování, který připadá na 3. listopadu, to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96.000 korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82.000 korun.

Až nás půjdou miliony

Na kraji severočeského panelového sídliště s nepřehlédnutelnou romskou menšinou stojí několik mužů. Kouří, povykují, z rádia hlaholí Michal David. Ještě za ranního soumraku u nich zastaví dodávka, chlapi nastupují a jeden z nich se zajímá: „Jak to platí, na hodinu?“ Zamíří do blízkého okresního města, kde kopou jámy pro rekonstrukci inženýrských sítí.

Česku hrozí problémy s vyplácením dávek, nemá smlouvu na IT systém

Česku hrozí od ledna potíže s vyplácením sociálních dávek a jejich výpadek kvůli informačním systémům. Ministerstvo práce totiž zatím nezajistilo náhradní řešení po skončení smlouvy s nynějším dodavatelem, jímž je společnost OKSystem a jemuž na konci roku vyprší kontrakt. Informoval o tom předseda sněmovního podvýboru pro IT a dávkové systémy Lukáš Kolářík (Piráti).

Rodiče dostanou přidáno, na rodičovské si podle novely polepší o 40 až 60 tisíc

Rodiče, kteří zůstanou doma s malými dětmi, by od července příštího roku mohli začít dostávat o 40.000 korun vyšší rodičovský příspěvek než dnes. Celková částka by se zvedla z 220.000 korun na 260.000 korun. U vícerčat by se přidalo o 60.000 korun na 390.000 korun. Ministerstvo práce dokončilo novelu, kterou se teď chystá předložit k připomínkám. Novinářům to v pátek řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji na vyšší rodičovskou už počítá.

Odbory tvrdě razí kratší pracovní dobu. Podle oponentů by zkrácení paralyzovalo ekonomiku

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová si notovala se šéfem odborů Josefem Středulou v tématech zkrácení pracovní doby, prodloužení dovolené i zvýšení minimální mzdy. Bojovně jim v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce oponoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, podle kterého tyto změny dorazí paralyzovaný trh. První ostrý spor v debatě zažehl návrh odborů na zkrácení pracovní doby o půl hodiny denně. „Máme letos sto let výročí zavedení osmihodinové pracovní doby, vzhledem k tomu, že bohatneme, český národ patří k těm nejdéle pracujícím v Evropě, tak je třeba se posunout,“ řekla ministryně Jana Maláčová.

Minimální mzda se má zvyšovat každý rok, i v době recese. Nenasytné odbory

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se po zvýšení důchodů zaměřuje na růst minimální mzdy. V návrhu by se měla od roku 2020 minimální mzda vždy od ledna zvýšit a odpovídat tak polovině průměrné mzdy z předloňska. Maláčová má zatím podporu odborů, kterým se návrh líbí. Proti se však ozývají Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Institucím nejvíce vadí, že by se minimální mzda zvyšovala i v období recese a měla tak negativní vliv na ekonomiku.

Minimální mzda má odpovídat polovině průměrné mzdy

Minimální mzda v Česku by se mohla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Tento valorizační mechanismus navrhuje do novely zákoníku práce ministerstvo práce. Novinářům to po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Odbory s návrhem souhlasí. Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný. Zaměstnavatelé jsou pro zavedení mechanismu, nesouhlasí ale s jeho parametry.

Maláčová jmenována. Plagiátora vystřídala prominentní studentka

Prezident Miloš Zeman jmenoval Janu Maláčovou ministryní práce a sociálních věcí. Za poslední měsíc jde už o druhou osobu v čele resortu. Kandidátka sociální demokracie na ministerském postu střídá Petra Krčála, který před dvěma týdny rezignoval kvůli podezřením z plagiátorství při psaní bakalářské práce. Jmenování provázela kritika, protože namísto Pražského hradu proběhlo netradičně v lánském zámku za zavřenými dveřmi.

Ne na Hradě, ale v Lánech. Čeká i Maláčovou jmenování „druhé kategorie“?

Měsíc po jmenování druhého kabinetu premiéra Andreje Babiše dochází k další změně ministrů. Prezident Miloš Zeman v pondělí odpoledne v Lánech jmenuje do čela resortu práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Nahradí Petra Krčála (ČSSD), který stejně jako Taťána Malá (ANO) odchází z ministerské pozice kvůli opisování v diplomové práci. Nástupci Taťány Malé a ministru spravedlnosti Janu Kněžínkovi (za ANO) se nedávno dostalo jmenování „druhé kategorie“.

Maláčová se chce na MPSV zaměřit na podporu rodin i téma stárnutí

Kandidátka ČSSD na ministryni práce Jana Maláčová se chce ve funkci zaměřit na rodinnou politiku a také na téma stárnutí. V brzké době chce prosazovat ve Sněmovně zákon s úpravou penzí či jednat o navýšení rozpočtu resortu práce a sociálních věcí pro příští rok i o růstu platů ve veřejném sektoru. Podporuje přidání o deset procent. Maláčová to řekla novinářům po setkání s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech. Mluvili spolu také o vyplácení a zneužívání dávek či o zálohovaném výživném.