Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny Valným shromážděním OSN je „jasným vzkazem“ Moskvě, že Rusko nemůže „vymazat suverénní stát z mapy“. Uvedl to americký prezident Joe Biden v tiskovém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům.
Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování; několik zemí nehlasovalo. Informovaly o tom zahraniční agentury.
Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Byly i znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány děti. Komise se bude rovněž zabývat tvrzeními o nucených transportech a adopcích dětí. Při ústním představení prvních závěrů komise o tom v pátek informoval její předseda Erik Möse.Jde o první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů dostavil se zpožděním a mimo jiné si stěžoval na západní dodávky zbraní Ukrajině. Po svém vystoupení nečekal na reakce ostatních účastníků a jednání hned opustil. Lavrov na zasedání dorazil zhruba s devadesátiminutovým zpožděním. Tato doba stačila k tomu, aby se na sociálních sítích začaly množit spekulace, například o jeho zběhnutí na stranu protivníka. Před radou bezpečnosti ale Lavrov předvedl své tradiční vystoupení.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes v projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat ruskou agresi na Ukrajině. Jednalo se o první vystoupení zástupce České republiky v RB OSN téměř po 30 letech.
OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, na Ukrajinu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní. Rusko se podle Lipavského snaží "rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu".
Ruská válka proti Ukrajině je návratem do "doby imperialismu a kolonialismu". V projevu na Valném shromáždění OS to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jen dohoda, která bude respektovat mezinárodní právo, umožní podle něj obnovu míru na Ukrajině. V plamenném projevu Macron kritizoval Moskvu, která je stejně jako Francie stálým členem Rady bezpečnosti, za porušení univerzálních hodnot a zásad OSN.
Rusko si stěžovalo generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi, že jeho delegace stále nedostala americká víza pro účast na Valném shromáždění OSN. Moskva žádá několik desítek víz pod delegaci vedenou ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, pro posádku letadla a ruské novináře. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že kvůli snížení počtu administrativního personálu na velvyslanectví v Moskvě je vydávání povolení zpomalené, napsala v sobotu agentura AFP.
I když se Evropa potýká s energetickou krizí, Evropská unie nijak neslevuje ze svých klimatických závazků. I nadále bude před letošním klimatickým summitem OSN naléhat na největší světové ekonomiky, aby zlepšily své cíle v boji proti změně klimatu, a upozorní, že současné úsilí států je nedostatečné. Vyplývá to z návrhu dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters.
Nejméně 15 mrtvých a 50 zraněných si vyžádal ruský útok na nádraží v obci Čaplyne v Dněpropetrovské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prezidenta Volodymyra Zelenského. Agentura Unian doplnila, že ruská raketa na nádraží zasáhla vlak, hoří čtyři osobní vagony. "Takto žijeme každý den. Tak se Rusko připravilo na toto zasedání Rady bezpečnosti OSN," řekl Zelenskyj.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý na zasedání RBi OSN obvinil českou ministryni obrany Janu Černochovou z podpory terorismu. Záminkou mu byla vyjádření Černochové po sobotním atentátu, při němž zemřela Darja Duginová, dcera ruského nacionalistického ideologa Alexandra Dugina. Černochová ruské obvinění odmítla. Je podle ní zásadní rozdíl mezi „oslavou teroristického útoku“ a vyjádřením nelítosti nad úmrtím fašistické propagandistky veřejně vyzývající k okamžitému vyhlazení Ukrajinců.
Pozoruhodným rysem naší energetické krize je, že v EU ještě nikdo směrodatný nenavrhl revizi klimatické politiky – emisních povolenek, taxonomie a podobně. Politici a hlavní proud vědy samozřejmě mají nainvestováno do hypotézy o antropogenním (lidstvem zaviněném) globálním oteplování. Evropská unie následuje šest let starou Pařížskou dohodu OSN, která stavěla na zprávách Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Panel je nejenom politicky, ale z velké části i datově závislý na amerických databázích.
"Kreml dělá z potravin zbraň." Svět se zlobí a obviňuje Rusko z vyvolávání globální potravinové krize. Neuběhlo ani 24 hodin po podepsání dohody mezi Kyjevem a Moskvou, která měla umožnit vývoz obilí z ukrajinských přístavů, aby dohoda tzv. "maják naděje" byla porušena. Raketový útok na přístavní město Oděsa je "plivancem do tváře" OSN a Turecka, kteří zásadně pomohli k dosažení dohody o "obilných koridorech".
Představitel ruské mise při OSN v Ženevě Boris Bondarev odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Vyplývá to z dopisu, který diplomat podle stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF) zveřejnil na sociální síti LinkedIn. V něm Bondarev uvedl, že se za svou zemi nikdy nestyděl více. Pokud se zpráva potvrdí, bude Bondarev patrně prvním ruským diplomatem, který se oficiálně vzdal funkce kvůli invazi na Ukrajinu. Ministerstvo zahraničí v Moskvě se k případu zatím nevyjádřilo.
António Guterres navštívil Moskvu a Kyjev. Pokud nevíte, kdo to je, vězte, že se jedná o generálního tajemníka OSN. Do hlavních měst válčících států vyrazil vyjednávat o mírovém řešení války, nebo aspoň o vytvoření humanitárních koridorů pro civilisty z oblastí, kde se bojuje. Vše nasvědčuje tomu, že selhal. V Moskvě ho ruský prezident Vladimir Putin přivítal u již legendárního dlouhého stolu. Nikdo chudáka Guterrese nebere vážně. Jeho cesta tak jen podtrhla skutečnost, že OSN je organizace naprosto k ničemu a měla by se zrušit.
Mírotvůrcem mezi Ruskem a Ukrajinou se chce stát generální tajemník António Guterres. Ten po jednání s ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem řekl, že je vývojem invaze na Ukrajinu znepokojen. Podle Lavrova je Rusko zavázané k diplomatickému řešení s Ukrajinoum nicméně pokud Kyjev neopustí svůj narativ, k dohodě podle něj nedojde. Guterres mimo jiné uvedl, že do Moskvy dorazil jako „posel míru“ a dodal, že diskuse s Lavrovem byla upřímná, ačkoliv je jasné, že oba političtí představitelé mají zcela opačný názor na vývoj událostí na Ukrajině.
Nejméně 700 lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu. Oznámil to dnes starosta tohoto severoukrajinského města, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. Podle bilance OSN od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo k dnešnímu ránu 1611 civilistů. Ukrajinská generální prokuratura rovněž ráno oznámila, že v zemi v důsledku ruské agrese zemřelo 167 dětí. Počty obětí ruské invaze na Ukrajinu sledujemOHCHR, který upozornil, že bilance budou ve skutečnosti zřejmě výrazně vyšší.
Valné shromáždění OSN ve čtvrtek suspendovalo Rusko z Rady OSN pro lidská práva kvůli zprávám o „hrubém a systematickém porušování lidských práv“ při invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Návrh vedený USA podpořilo 93 zemí, 24 zemí hlasovalo proti a 58 zemí se zdrželo hlasování. Rezoluce přijatá návrhem Valného shromáždění vyjadřuje „vážné znepokojení nad pokračující lidskoprávní a humanitární krizí na Ukrajině“, zejména nad zprávami o porušování práv ze strany Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl, že neexistuje zločin, kterého by se ruské jednotky ve městě Buča na předměstí Kyjeva nedopustily. Dodal, že svět je nyní svědkem toho, co se stalo v Buče, ale teprve uvidí, co se dělo v jiných městech, v jiných částech Ukrajiny. V jeho zemi se podle něj odehrávají ty nejhorší válečné zločiny od druhé světové války a Rusko chce z Ukrajinců udělat tiché otroky.
Česká republika poskytne Ukrajině další vojenský materiál, řekla dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů Kč, další plánované dodávky budou podle ní za podobnou částku. O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda. Černochová také prohlásila, že na Ukrajině by měly zasáhnout modré přilby OSN.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než 1000 lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54. O den dříve Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva informoval o 564 mrtvých a 982 zraněných civilistech.
Rusko se podle tamního ministra zahraničí Sergeje Lavrova musí postavit nebezpečí, že se na Ukrajině objeví jaderné zbraně. Řekl to v předem nahraném videoprojevu na Konferenci o odzbrojení v Ženevě. Většina diplomatů při Lavrovově projevu na protest opustila sál, napsala agentura AFP. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová později prohlásila, že z Ruska se stal globální vyvrhel a vyzvala k další izolaci země.
Většina členů Rady bezpečnosti OSN v čele se Spojenými státy odsoudila kroky Ruska, které v pondělí oznámilo uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslání "mírové mise" do Donbasu. Čína vyzvala všechny strany ke zdrženlivosti. O mimořádné zasedání RB OSN zažádala Ukrajina v reakci na počítání Ruska na jejím území. Přijetí jakékoliv odsuzující rezoluce je nepravděpodobné s ohledem na ruské právo veta v tomto orgánu.
Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi v uplynulých dnech schválila některé nové velvyslance. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře a dlouholetý kariérní diplomat Rudolf Jindrák se má stát českým velvyslancem na Slovensku, končící ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) by měl Českou republiku zastupovat v sídle Organizace spojených států (OSN) v New Yorku. Informoval dnes server Seznam Zprávy s odkazem na dva na sobě nezávislé zdroje.
Podle Valného shromáždění OSN je významné posvátné místo tří náboženství arabské. „Tato rezoluce podporuje neměnný historický status Haram al-Sharif,“ zaznívá například v rezoluci. Rozhodlo o tom hlasování v poměru 129-11. Proti se ohradily například Spojené Státy či Česká republika. Několik evropských států se zdrželo. Je o další rezoluci, která ignoruje nároky židovského státu na posvátná místa tří velkých náboženství. Na Chrámové hoře se nacházel původní chrám, který nechal postavit král Šalamoun.
Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55.
Soupeření mezi Spojenými státy a Čínou nesmí přerůst v otevřený konflikt, řekl americký prezident Joe Biden v noci na dnešek SEČ svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při dlouho očekávaném více než tříhodinovém virtuálním setkání. Čínský vůdce uvedl, že obě země by měly kvůli řadě globálních výzev zintenzivnit vzájemnou komunikaci i spolupráci, informovaly tiskové agentury. Od lednového nástupu Bidena do funkce amerického prezidenta je to první jednání, na němž si oba státníci viděli do tváře.
Představitelé téměř 200 zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie. Formulace závazku byla pod tlakem Číny a Indie na poslední chvíli oslabena a namísto původně navrhovaného naprostého zavržení uhlí hovoří jen o "odklonu". Mnoho delegátů vyjádřilo své zklamání z ústupku těmto dvěma zemím, ale kvůli "vyššímu dobru" pro text nakonec hlasovalo.
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová se na klimatickém summitu v Glasgow rozvášnila. Na pondělní demonstraci proti světovým lídrům a jejich nedostatku iniciativy v boji za záchranu klimatu Thunbergová zpívala spolu s ostatními protestujícími, že si mohou prázdné fráze o klimatické krizi „strčit do zadku.“ Situaci natočil jeden z účastníků demonstrace a Thunbergová následně video sdílela na svém twitteru s popiskem: Když už jste ve Skotsku…
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt. Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, mimo jiné varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu.
