Návrh Spojených států, aby mírové síly OSN, jež by měly být vyslány na východ Ukrajiny, byly rozmístěny i na hranicích s Ruskem v neděli důrazně odmítla předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. Blízká spolupracovnice prezidenta Vladimira Putina tuto iniciativu označila za nelogickou, uvedla agentura Interfax.
Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová prohlásila, že Rada bezpečnosti už vyčerpala své možnosti k zastavení jaderného programu Severní Koreje a že Spojené státy problém předají Pentagonu. Několik hodin předtím se však jihokorejský prezident Mun Če-in a jeho americký protějšek Donald Trump shodli na tom, že na KLDR je kvůli raketovým a jaderným zkouškám nutné vyvinout silnější nátlak prostřednictvím sankcí.
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila nové sankce proti Severní Koreji kvůli šestému a doposud nejsilnějšímu jadernému testu, který země provedla 3. září. Sankce mimo jiné zakazují export druhé největší severokorejské vývozní položky, textilu, a omezují dovoz ropy. KLDR rezoluci odmítla a varovala navrhovatele dokumentu, Spojené státy, že brzy pocítí „největší bolest“, jakou kdy poznaly.
Rada bezpečnosti OSN jednomyslně v noci na středu odsoudila nejnovější odpálení severokorejské rakety do Tichého oceánu. Novým sankcemi v textu vypracovaném Spojenými státy ale už Pchjongjangu nepohrozila, informovala agentura Reuters.
Írán buduje v Sýrii a Libanonu továrny na výrobu přesných raket a chce je použít proti Izraeli. Při jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem to v pondělí řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izraelská televize informaci o stavbě továrny na výrobu raket na syrském pobřeží přinesla 18. srpna.
Papež František vydal prohlášení, které obsahuje 20 bodů týkajících se uprchlíků. Doporučuje v něm vládním úřadům, jak vůči migrantům postupovat. Podle papeže jsou uprchlíci a krize spojené s nimi největší globální záležitostí 21. století. Informaci přinesly server The Guardian a agentura Reuters. Oba zdroje uvádějí, že papež žádá nadřadit práva migrantů před obavami o bezpečnost zemí, kam přicházejí, a zabránění hromadným deportacím.
Komise OSN pro vyšetřování v Sýrii už nashromáždila dostatek důkazů k tomu, aby mohl být syrský prezident Bašár Asad obviněn z válečných zločinů. V rozhovoru pro švýcarský list SonntagsZeitung to řekla prominentní členka této komise Carla Del Ponteová. Ta dříve jako prokurátorka stíhala válečné zločiny spáchané ve Rwandě a v bývalé Jugoslávii.
Šéfové diplomacií obou korejských států se krátce setkali v neděli v Manile, uvedla jihokorejská tisková agentura Yonhap s odvoláním na diplomaty. Jihokorejská ministryně zahraničí Kang Kjong-wha vyzvala Pchjongjang, aby přijal nabídku k rozhovorům. Její severokorejský protějšek Ri Jong-hoa ale podle Yonhap odvětil, že návrh „není upřímný“.
Rada bezpečnosti OSN v sobotu jednomyslně schválila návrh USA na uvalení nových tvrdých sankcí na Severní Koreu kvůli jejím dvěma nedávným raketovým testům. Na základě dosud nejtvrdších sankcí může Pchjongjang přijít zhruba o třetinu svých ročních příjmů z vývozu. OSN tak chce Severní Koreu vystavit ještě silnějším tlaku, zda se tak ale podaří přivést Pchjongjang k rozumu, je podle agentury DPA více než sporné.
Venezuela zakázala všechny demonstrace, které by mohly narušit či ovlivnit nedělní volby do nového Ústavodárného shromáždění. Za porušení zákazu hrozí až deset let vězení. Podle BBC to oznámil ministr vnitra Néstor Reverol. OSN v pátek postup režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura kritizovala a vedení země vyzvala, aby umožnilo občanům poklidně vyslovit nesouhlas a aby se každý mohl ve volbách svobodně vyjádřit.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala společně s Organizací spojených národů (OSN) prohlášení, kde požaduje přezkoumání a zrušení zákonů, které kriminalizují užívání a držení drog pro osobní potřebu. Legalizace drog se osvědčila v Portugalsku, kde se za 14 let jejího fungování výrazně snížil počet nakažených virem HIV, píše The Independent.
Odvolací soud v Haagu v úterý v zásadě potvrdil rozsudek civilního soudu z roku 2014, že Nizozemsko nese část viny na masakru bosenských muslimů v Srebrenici v roce 1995. Podle rozsudku je stát odpovědný za asi 300 muslimských mužů, jejichž deportaci z takzvané bezpečné zóny OSN do rukou bosenskosrbských jednotek umožnili nizozemští vojáci.
Organizace spojených národů vyjádřila znepokojení nad videem s 260 somálskými a etiopskými běženci, kteří jsou drženi jako zajatci v Libyi. S odkazem na čtvrteční zprávu OSN o tom v pátek informoval zpravodajský server BBC. Záznam koloval na Facebooku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ocenil kritický český přístup k rezoluci Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která podle českých poslanců popírá izraelskou svrchovanost nad Jeruzalémem. Netanjahu vyzval na Twitteru ostatní země, aby následovaly českého příkladu.
Běloruská vláda se vrátila k politice rozsáhlých represí, čímž způsobila dramatické zhoršení stavu lidských práv v zemi. Uvádí se to ve zprávě připravené pro jednání Rady OSN pro lidská práva, ze které v pondělí citovala agentura Reuters.
Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres přivítal dohodu o zřízení bezpečnostních zón v Sýrii, kterou ve čtvrtek podepsali zástupci Ruska, Turecka a Íránu. Prostřednictvím svého mluvčího však zdůraznil, že bude zásadní, zda se v praxi promítne do života Syřanů ve válkou sužované zemi.
Vypadá to jako vtip či ukázková ironie. Do Komise o statutu žen, která funguje v rámci struktur Organizace spojených národů, přibude od roku 2018 i Saúdská Arábie. Tato země přitom rovnoprávnost neuznává, snahy o práva žen potlačuje a obecně uplatňuje drakonické středověké tresty jako bičování a popravy mečem.
Rusko ve středu vetovalo nejnovější návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující chemický útok v Sýrii z minulého týdne a požadující jeho přísné vyšetření, informovaly agentury Reuters a AP. Incident ve městě Chán Šajchún si vyžádal desítky mrtvých, včetně mnoha dětí. Čína, která má v Radě bezpečnosti také právo veta, se hlasování zdržela.
Velvyslankyně USA v Organizaci spojených národů Nikki Haleyová uvedla pro stanici CNN, že odstranění syrského presidenta Bašára Assada je pro Spojené státy prioritním cílem. Stalo se tak dva dny po bombardování syrského letiště, nařízeného presidentem Donaldem Trumpem jako odveta za chemický útok vládního režimu na syrské opoziční síly.
Spojené státy už nepovažují odstranění syrského prezidenta Bašára Asada za pilíř své politiky v této zemi, jak to bylo za předešlé americké vlády. V newyorském sídle OSN to ve čtvrtek řekla stálá americká zástupkyně v OSN Nikki Haleyová. „Nemůžeme se nutně soustřeďovat na Asada způsobem, jakým to dělala minulá vláda,“ řekla americká diplomatka.
Pražský hrad doufá, že se podaří dosáhnout posunu v rusko-amerických vztazích, aby ještě letos mohl prezident Miloš Zeman navštívit Rusko. Řekl to končící ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček. Zeman má letos v plánu navštívit také USA, Čínu nebo Vietnam.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn ve středu kritizoval imigrační politiku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj může vést k hromadnému zadržování lidí, včetně dětí, a kolektivní vyhošťování by mohlo být porušením mezinárodního práva.
Generální tajemník OSN António Guterres v úterý přiletěl do Somálska, aby upozornil na šířící se hlad v této východoafrické zemi. Podle OSN potřebuje v Somálsku pomoc až pět milionů lidí, což je zhruba polovina obyvatelstva. Somálský premiér Hassan Ali Khaire minulý týden oznámil, že během dvou dnů zemřelo hladem a na choleru nejméně 110 lidí, převážně dětí a seniorů.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin nečekaně zemřel v New Yorku. Oznámilo to v pondělí ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení. Žádné podrobnosti o okolnostech smrti diplomata, k níž došlo v předvečer jeho 65. narozenin, nebyly uvedeny, sdělila agentura Reuters.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa připravuje příkaz, který otevírá cestu k drastickému omezení role Spojených států v OSN a dalších mezinárodních organizacích. Informoval o tom ve středu list The New York Times s odkazem na dokumenty, které má k dispozici.
Spojené státy se aktivně podílely na vypracování rezoluce k židovským osadám, kterou v pátek schválila Rada bezpečnosti OSN a kterou Izrael kategoricky odmítá. V úterý to prohlásil mluvčí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten se rozhněval na vládu Baracka Obamy již za to, že USA zdržením se při hlasování umožnily přijetí rezoluce požadující po Izraeli, aby přestal s výstavbou židovských osad na okupovaných palestinských územích.
Izrael předvolal i velvyslance Spojených států, jejichž zdržení se při pátečním hlasování v Radě bezpečnosti OSN umožnilo schválit rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Ambasador Daniel Shapiro musel vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi Benjaminu Netanyahuovi.
Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. S odvoláním na úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura Reuters. Jeruzalém také přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) v sobotu vyzval strany bojující v Sýrii, aby poskytly záruky a umožnily pokračování evakuace Aleppa. Také vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi chce dostat rychle civilisty z města ven. Evakuace začala ve čtvrtek, ale od pátku je pozastavena.
Všechny vojenské operace ve východním Aleppu skončily a město podléhá kontrole syrské vlády. V Radě bezpečnosti OSN to řekl zástupce Ruska Vitalij Čurkin. Rada se sešla na žádost Francie a Británie k mimořádnému jednání. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který dnešní jednání zahajoval, tvrdil, že povstalci mají pod kontrolu ještě pět procent východních čtvrtí. To, zda boj ve východní části města opravdu skončil, zatím nebylo možné ověřit.
