Kancelář prezidenta republiky (KPR) odmítla spekulace o zdraví prezidenta Miloše Zemana, označila je za lži a dezinformace. Jejich autory podle KPR vede politický aktivismus, snaha o zviditelnění a nenávist k Zemanovi. Bývalou ministryni pro lidská práva a psychiatričku Džamilu Stehlíkovou, podle které Zemanovy zdravotní problémy souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou, chce prezident za její výroky zažalovat.
Kolem zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana panují nadále nejasnosti. Zatímco Zemanovo okolí tvrdí, že je prezident v pořádku a pracuje, na veřejnosti panují spekulace. Podle informací deníku Echo24 z několika různých zdrojů trpí hlava státu onemocněním jater. Prezidenta navštívil v pondělí v Lánech ošetřující lékař a ředitel Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) Miroslav Zavoral, který podle informací Deníku N chtěl, aby se Zeman do nemocnice vrátil, což měl prezident odmítnout.
Ani dva dny před sněmovními volbami není jasné, jakým způsobem, kde a kdy odevzdá svůj volební hlas prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí na dotazy deníku Echo24 neodpověděl s tím, že podrobnosti oznámí později. Zemanův volební okrsek se nachází v jedné ze škol v pražských Stodůlkách, do volební místnosti je však nutno jít po schodech, což by pro prezidenta, který se pohybuje na vozíku, mohlo být problematické. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu ráno pouze potvrdil, že prezident půjde volit, detaily však neuvedl.
Až sto tisíc britských pracovníků v ošetřovatelských a pečovatelských domovech může ztratit svou práci a majitelé podobných zařízení varují před „Armagedonem.“ Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid vyzval ošetřovatele, ať se okamžitě očkují, nebo si hledají novou práci. Povinné by očkování pro ošetřovatele mělo být od 11. listopadu. Se zatím nejjasnějším signálem přišel Sajid Javid poté, co odmítl, že by zastavil plán na povinné očkování pro zaměstnance pečovatelských domů.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil to dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
Bývalý prezident Václav Klaus byl propuštěn z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) do domácí léčby. Do nemocnice bude docházet na občasné kontroly, sdělil Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Exprezident byl v ÚVN v posledních týdnech přijat opakovaně. Naposledy zde strávil více než týden, léčil se na urologické klinice. „Prezident Václav Klaus byl dnes propuštěn z nemocnice do domácí léčby. Po dohodě s ošetřujícím lékařem bude do ÚVN docházet na občasné kontroly,“ doplnil Macinka.
Kdo bude příštím ministrem zdravotnictví? Od této otázky se odvíjí i to, jestli budeme na podzim muset dál nosit roušky, nebo se při vstupu na nejrůznější místa prokazovat negativním testem na koronavirus či dokládat očkování. Současný ministr Adam Vojtěch (za ANO) o svém možném pokračování mlčí, stejně jako hnutí ANO o jeho případném nástupci. U opozice je o možných kandidátech mnohem jasněji.
Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za 30 let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina je podávána nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní. Uvedla to dnes Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Zastavit nárůst spotřeby těchto nenahraditelných léků a také vzrůstající antibiotickou rezistenci je cílem kampaně, jejíž hlavní část začne letos v litopadu.
Část lékařů je proti plošnému zvyšování mezd v příštím roce, které požadují odbory a Česká lékařská komora. Podle nich už nejsou hlavním problémem českého zdravotnictví nízké mzdy a platy. Díky vyšším příjmům pracovníci ve zdravotnictví žádají kratší pracovní úvazky a plošné navyšování může paradoxně způsobit pokles pracovních kapacit a prohloubit personální krizi. V otevřeném dopisu pro premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedli zástupci praktických lékařů pro dospělé i děti, gynekologů, zubařů, ambulantních specialistů a Hospodářské komory ČR.
Cítím se dobře, řekl prezident Miloš Zeman novinářům, když opouštěl Ústřední vojenskou nemocnici, kde strávil posledních osm dní. Lékaři mu podávali infuze, hlava státu se přímo zmínila o draslíku. Cítí se proto být posílen silou draslíku. Podle krátkého záznamu se na konci odpovědi prezident označil za „draslíkového muže". Zeman také poděkoval všem, kteří mu vyjadřovali podporu, a rovněž lékařům, kterým nechal přivézt květiny a jablka z lánské obory.
Prezidenta Miloše Zemana ve středu propustili po osmi dnech hospitalizace z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), kde skončil kvůli dehydrataci a mírné únavě. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke deníku Echo24 sdělila, že hlava státu odjede okolo jedenácté dopoledne, nakonec se tak stalo okolo 10:45. Zeman má pak rovnou začít úřadovat, podle Pražského hradu má v Lánech naplánovaná tři setkání s šéfy stran i ministryní financí Alenou Schillerovou. Prezident zůstal v péči lékařů ještě v úterý.
Zdravotnictví v Afghánistánu zažívá po uchvácení moci Tálibánem v zemi krizi. Lékaři jsou bez zdrojů a velmi špatně jsou na tom porodnice. Nastávající matky se obávají, zda porod vůbec přežijí, napsal server BBC. Rabia drží v náručí své novorozeně jen několik dní po porodu v malé nemocnici v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu. „Je to moje třetí dítě, ale zážitek to byl úplně jiný. Bylo to strašné," popisuje porod.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jen bohulibá záležitost, podle opozice „prasárna“ a kampaň za peníze pojištěnců. Brožura k prevenci rakoviny, v níž se skvěla Babišova fotografie, vyvolala vlnu kritiky, která její vydání nakonec zřejmě pozdržela. Pojišťovny však původně čelily tlaku i ze strany premiérova ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Ten je oslovil v dopise a vyzýval je k dodržení závazků. Ministerstvo také nakonec brožuru zveřejnilo na webu.
Premiér Andrej Babiš prohlásil, že kritizovaná brožura Všeobecní zdravotní pojišťovny (VZP) s jeho fotografií vyjde až 11. října. Největší česká pojišťovna VZP totiž chtěla rozeslat brožuru, na níž je vyobrazen premiér Andrej Babiš v souvislosti s bojem proti rakovině, těsně před volbami. Náklady se mají vyšplhat na 15 milionů korun. Do Babiše i VZP se okamžitě pustila opozice, podle níž je tento krok „za hranicí myslitelného.“ O případu informoval jako první server Seznam Zprávy.
Prezident Miloš Zeman byl včera z doposud neznámých důvodů (tento text vznikl v pondělí vpodvečer) hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici, Hrad k tomu nevydal žádné prohlášení, jedinou informací z prostředí Hradu o tom, co se s hlavou státu děje, tak v tuto chvíli zůstává vyjádření poradce Martina Nejedlého. Řekl serveru iRozhlas, že snad slyšel, že si prezident v nemocnici domlouvá pravidelnou prohlídku.
Lidem s podezřením na nákazu koronavirem by měl od podzimu antigenní test na covid-19 udělat jejich praktický lékař. Vyplývá to z doporučeného postupu, na kterém se dohodlo ministerstvo zdravotnictví s praktickými lékaři. Informovali o tom zástupci praktických lékařů. Nový postup má zrychlit stanovení diagnózy a umožnit zahájení správné léčby. Včasná léčba podáním monoklonálních protilátek totiž může předejít těžkému průběhu nemoci u rizikových pacientů.
Odborníci se stále neshodli na uznávání testu na protilátky covidu-19 jako možnosti, jak prokázat bezinfekčnost kromě testu, nemoci v posledním půl roce či očkování. Novinářům to dnes po druhém kulatém stole, který se tématem zabýval, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Lidé se změřenými protilátkami se podle něj mohou očkovat jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson. Lidé, kteří prodělali nemoc a jsou očkovaní dvěma dávkami vakcíny proti koronaviru, třetí dávku mít nemusí.
V letošním prvním pololetí zemřelo v Česku 76 300 lidí, o 33 procent více než o rok dříve, kdy země byla na počátku epidemie nemoci covid-19. I přes vysoký počet úmrtí počet obyvatel ČR ke konci června opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v letošním prvním čtvrtletí. Kladně se na tom podepsala migrace. Za leden až červen tak přibylo 1200 obyvatel, což byl ale nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm leť, informoval ČSÚ.
Lékaři zaznamenali extrémně vzácný případ: obyvateli České republiky po výtěru nosu teklo z pravé nosní dírky tak dlouho, až se rozhodl navštívit doktora. Ten odhalil, že muž netrpí alergií, jak sám předpokládal, ale že mu z mozku v důsledku výtěru prosakuje nosem mozkomíšní mok. Podle studie českých lékařů se jedná o první známý případ takového poranění na světě, u kterého netrpěl pacient nějakou slabinou či předešlým zraněním spodiny lebeční.
Testování na koronavirus čím dál více finančně zatěžuje české zdravotní pojišťovny. Ty za něj od začátku pandemie zaplatily již několik miliard a některé z nich upozorňují, že plošné hrazení koronavirových testů je dlouhodobě neudržitelné. Za letošní rok, kdy vláda rozhodla o tom, že pojišťovny budou testy hradit, mají testy vyjít na 11 miliard korun. Stát tak již několikrát musel pojišťovnám zvýšit úhrady za státní pojištěnce.
Někteří poslanci prosazují uznávání testu na protilátky proti covidu-19 jako možnost prokázání bezinfekčnosti. Imunita není jednoduše měřitelná jen měřením protilátkové odpovědi, oponovala jim dnes na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková. Nejlepší je podle ní imunita hybridní, vzniklá po prodělání nemoci a zároveň očkování.
Stovky tisíc lidí zemřou na tuberkulózu, protože se jim kvůli rozvratu zdravotnických systémů v době pandemie covidu-19 v chudých zemích nedostane adekvátní lékařské péče. V nejchudších státech může být přírůstek počtu zemřelých na AIDS či tuberkulózu dokonce vyšší než samotná bilance úmrtí po nákaze koronavirem. Vyplývá ze zprávy Globálního fondu pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií. Ze tří sledovaných nemocí se péče za loňský rok nezhoršila pouze u malárie.
Ve druhé polovině září by mohlo být v nemocnicích i více než 500 pacientů s covidem-19. Vyplývá to z predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které dnes poslancům ze zdravotního výboru, představil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. K dnešnímu dni je hospitalizovaných 89 lidí, 26 z nich na jednotkách intenzivní péče. Letos v polovině března bylo hospitalizovaných najednou téměř 9500 lidí, tedy devatenáctkrát víc, než uvádějí predikce na druhou půlku září.
Ostatní nemoci nevymizely s příchodem pandemie onemocnění covid-19. Praktici teď varují před možnou epidemií chřipky. Důvodem je, že různá ochranná opatření chřipkovou sezónu utlumila, a doktoři se tak nyní obávají nových mutací. Doporučují proto, aby se lidé před chřipkou naočkovali. Lékaři a zdravotníci už v minulém roce varovali, že ostatní nemoci a choroby stále probíhají, i když je hlavním tématem jen koronavirus. Apelovali proto, aby lidé nepodceňovali preventivní prohlídky a další nutné návštěvy u lékaře.
Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) vedená epidemiologem Petrem Smejkalem doporučuje spojit přeočkování proti covidu-19 s očkováním proti sezonní chřipce. Uvedla to ve stanovisku k podání třetí dávky vakcíny. Podporuje podmínky nastavené ministerstvem zdravotnictví, aby byli prioritně znovu očkovaní lidé nad 60 let a pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách. Posilující dávku vakcíny měly dostat i osoby s mentálním postižením.
Lékařům pracující ve státní sféře již několik let za sebou výrazně rostou výdělky. Podle loňských dat jejich průměrné platy dokonce překročily hranici sto tisíc korun měsíčně. Působit ve státních zdravotnických zařízeních jako jsou například fakultní nemocnice se tedy nyní zdravotníkům vyplatí více než práce v soukromé sféře. Podstatnou část odměny ale představují příplatky za přesčasy, pohotovost nebo délka praxe. I kvůli tomu jsou výdělky znatelně nižší u lékařek, které svou kariéru často přerušují kvůli mateřství.
Na ministerstvu zdravotnictví skončil interní audit zadaný kvůli přípravě protiepidemických opatření rušených soudy. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) v pořadu Partie televize Prima řekl, že výsledky má už k dispozici, zveřejnit je chce v září. Jeho důsledky mohou být i personální. Soudy zrušily více než 25 mimořádných opatření, které ministerstvo v době boje proti epidemii covidu-19 vydalo. Často argumentovaly tím, že nebyly dobře odůvodněné.
Pandemie covidu by mohla mít nebezpečné vedlejší účinky a umést cestu pandemii chřipky. Covidové restrikce totiž výrazně omezily možnost výměyu vzorků virů mezi laboratořemi, ze kterých se na každou sezonu vyvíjí vakcíny proti chřipce. Hrozí tak, že vakcíny proti chřipce budou méně účinné. Informují The Telegraph či The Independent. Vakcíny proti chřipce se každý rok vyvíjí pomocí databáze Globálního sledovacího systému WHO, kam zasílají vzorky laboratoře z celého světa.
Se svými spolupracovníky z centra RECETOX nedávno uveřejnil studii, podle níž se s koronavirem setkaly už desítky procent dospělých v České republice. I proto je imunolog Vojtěch Thon ve vztahu k nadcházejícímu podzimu optimistou. Tuzemsko si podle něj na přelomu roku prošlo natolik masivní vlnou nákazy, že z ní nyní může těžit a v kombinaci s očkováním následující měsíce zvládnout lépe než jiní.
Do Česka míří stovky expertů zpracování a rozpoznání řeči, kteří stojí za vývojem hlasových aplikací jako je Siri, Alexa a mnoha dalších, které používají miliardy lidí. Je to poprvé, co se na našem území odehraje mezinárodní konference Interspeech, na kterou dorazí přední odborníci z celého světa a budou jednat mimo jiné o tom, jak lze využít strojového učení s minimem vstupních dat nebo zda lze poznat nákazu koronavirem z kašle.
