Gruzínský ústavní soud odmítl zrušit výsledky parlamentních voleb z konce října, které opozice pokládá za zfalšované a domáhá se vypsání voleb nových. Stížnosti prezidentky Salome Zurabišviliové a opozičních politiků, aby volby prohlásil za neústavní, soud nepřijal k posouzení, oznámily tiskové agentury.
Vláda Petra Fialy (ODS) se bude ve věci možného odstoupení Česka od Mezinárodního trestního soudu (ICC) řídit vůlí Parlamentu ČR. Pro Echo24 to potvrdil ředitel komunikace Úřadu vlády Václav Smolka. Podle informací redakce je v obou komorách zájem debatu o této věci vést, připraveno by mělo být již i usnesení.
Rumunský ústavní soud v sobotu odložil rozhodnutí, zda potvrdí výsledek sporného prvního kola prezidentských voleb, nebo nařídí nové hlasování. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž soud rozhodne o osudu voleb v pondělí 2. prosince, tedy den po nedělních parlamentních volbách. Soud již ve čtvrtek nařídil přepočet hlasů z prvního kola, které překvapivě vyhrál proruský kritik NATO Calin Georgescu.
Vrchní žalobci potvrdili pravomocné odložení případu tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Serveru Novinky.cz to ve čtvrtek potvrdil ředitel odboru trestního řízení VSZ v Praze Tomáš Turek. Takzvaný výkon dohledu nad touto kauzou provedlo vrchní zastupitelství na základě stížnosti příbuzného jedné ze 14 obětí. Vrchní žalobci ale souhlasili s názorem dozorové státní zástupkyně, že to byla mnohonásobná vražda, a nikoli teroristický čin, jak poukazovala část poškozených.
Zvláštní americký vyšetřovatel Jack Smith požádal federálního soudce, aby se dále nezabýval obžalobou Donalda Trumpa z pokusu zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 2020. Zdůvodnil to tím, že Trump se v lednu vrátí do funkce hlavy státu. Krok prokuratury, který se očekával, podle Reuters ukazuje, že vítězství republikána Trumpa v prezidentských volbách nad demokratkou Kamalou Harrisovou nebylo jen politickým triumfem, ale také právním.
Po celou dobu svého pětiletého mandátu se šéf unijní diplomacie Josep Borrell profiluje jako naprosto neschopný alibista a srab. Uvedla to europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) v reakci na Borrellův postoj k zatykačům vydaným Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Borrell uvedl, že evropské země musí zatykače respektovat
V poslední době mě zaujaly dvě prvoplánově nesouvisející zprávy. Podle první se ministr spravedlnosti Pavel Blažek rozhodl návrhem nové právní úpravy vymezit vůči judikatuře Ústavního soudu ve věci soudcovských platů, jelikož ji nepovažuje za ústavní. Podle jeho názoru vytvořil Ústavní soud ze soudců privilegovanou skupinu, a to jak v přístupu k rozhodování o jejich platech, tak vlastně i vzhledem k absolutní výši platů. Zpráva druhá je méně brizantní. Na facebookové stránce Katolické teologické fakulty UK se v rámci dlouhodobých názorových výměn mezi zastánci a odpůrci fakultního vedení objevilo zajímavé sdělení.
Evropské vlády si nemohou vybírat, zda budou nebo nebudou respektovat zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC). Podle agentury Reuters to v sobotu řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ve čtvrtek vydal ICC zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, a to kvůli obvinění z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. Třetí vydaný zatykač je na zřejmě už zabitého šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa kvůli jeho podílu na masakru z loňského 7. října na jihu Izraele.
Newyorský soudce Juan Merchan odložil na neurčito oznámení trestu v procesu s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterého porota uznala vinným z falšování podnikatelských záznamů. Trumpovi dává soudce prostor žádat o zrušení verdiktu poroty v návaznosti na opětovné zvolení do Bílého domu. Oznámení výše trestu už dříve soudce Juan Merchan odložil na 26. listopadu. V novém nařízení tento termín zrušil, aniž by stanovil nový.
Šéf íránských revolučních gard dnes prohlásil, že zatykače vydané Mezinárodním trestním soudem (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta znamenají pro Izrael „politickou smrt“. „Znamená to konec a politickou smrt sionistického režimu, režimu, který dnes žije v absolutní politické izolaci ve světě a jehož představitelé již nemohou cestovat do jiných zemí,“ prohlásil v projevu vysílaném státní televizí šéf íránských revolučních gard Hosejn Salámí.
Nejvyšší soud dal firmě z Frýdecko-Místecka, která provozuje sportoviště a wellness, šanci na náhradu ušlého zisku z doby pandemie koronaviru. Žádala více než 630.000 korun, dosud neuspěla. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Verdikt Nejvyššího soudu je dostupný na úřední desce. Firma tvrdila, že jí škodu způsobila mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví přijatá podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek řekl, že na návštěvu své země pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a zajistí, že zatykač, který na Netanjahua ve čtvrtek vydal Mezinárodní trestní soud (ICC), „nebude naplněn“. Informovala o tom agentura Reuters. Orbán, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii, ve státním rozhlasu uvedl, že zatykač na Netanjahua je „špatný“ a že izraelský premiér by byl při jednáních v Maďarsku „v dostatečném bezpečí“.
Na Winstona Churchilla, britského premiéra a šéfa válečného kabinetu, byl na jaře 1944 vydán zatykač Mezinárodního soudního tribunálu v Ženevě za válečné zločiny, kterých se dopouští bombardováním civilních cílů v Německu. Letadla RAF totiž nerozlišují mezi vojenskými a civilními cíli, bomby dopadají na centra německých měst, nešetří kostely, katedrály, historické domy, univerzity, školy a tak dále. Pod troskami již zahynuly desetitisíce žen a dětí.
V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake to napsal ČTK v reakci na to, že Mezinárodní trestní soud (ICC) dnes vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Galanta a bývalého šéfa vojenského křídla palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dífa (Ibráhíma Masrího).
Spojené státy "zásadně odmítají" rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho bývalého ministra obrany Joava Galanta. Reuters a AFP to sdělil mluvčí Národní bezpečnostní rady (NSC), která je součástí Bílého domu. Kroku tribunálu podle prohlášení předcházely nespecifikované procesní chyby. ICC dnes vydal zatykače na Netanjahua a Galanta kvůli podezření z válečných zločinů během tažení proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
Zatykače, které dnes Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta, nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno, uvedl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Evropský blok je rozdělen v pohledu na možnou odpovědnost izraelských představitelů za válečné zločiny, z nichž jsou obviněni.
Internetový gigant Google ze skupiny Alphabet by měl prodat svůj prohlížeč Chrome či omezit upřednostňování svého vyhledávače v systému Android. To jsou jedny z návrhů ministerstva spravedlnosti na rozdělení Googlu poté, co jej soud označil za monopol. Google bude mít v prosinci možnost předložit vlastní návrhy, požadavky ministerstva označil za udivující. Informuje například Wall Street Journal.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Joava Galanta za údajné válečné zločiny spáchané v Pásmu Gazy. Soud dnes o očekávaném kroku informoval v prohlášení, podle kterého zamítl izraelské námitky proti žádosti prokurátora o vydání zatykače. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan požádal soud o zatykače na oba izraelské představitele a na lídry palestinského teroristického hnutí Hamás v květnu.
Za zapálení baru v Liberci s 15 zraněnými uložil liberecký krajský soud čtyřiatřicetiletému Kamilu Petrovi 18 let vězení. Motivem jeho činu byla snaha získat zpět 500 korun za to, že ho jeden z hostů baru Black Panther podvedl, když mu místo pervitinu prodal bílý prášek. Obžalovaný se doznal jen částečně. Před soudem sice přiznal, že do baru přinesl kanystr s benzinem, ale popírá úmysl založit požár. Za pokus o vraždu a obecné ohrožení mu hrozil až výjimečný trest.
Anders Behring Breivik, pravicový extremista, který v roce 2011 spáchal nejhorší masakr v moderní historii Norska, v úterý opět stanul před soudem, aby požádal o podmínečné propuštění. Upozornil na to například server Newsweek. Breivik, odsouzený za bombový útok v Oslu a střelbu na ostrově Utøya, kde zahynulo 77 lidí, usiluje o svobodu po více než dvanácti letech strávených za mřížemi.
Soud v Hongkongu odsoudil 45 prodemokratických aktivistů na zhruba čtyři až deset let vězení na základě bezpečnostního zákona. Informovaly o tom světové agentury. Zákon zavedla v Hongkongu Čína v roce 2020 po několika měsících prodemokratických protestů. Jedná se o největší soudní proces s aktivisty v Hongkongu, kteří byli obviněni ze spiknutí s cílem spáchat podvratnou činnost. Bezpečnostní složky v roce 2021 zatkly celkem 47 aktivistů.
Budoucnost nejstarší české politické strany je v ohrožení. Sociální demokracie (SOCDEM) se znovu ocitá v kritické finanční situaci kvůli pátečnímu rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 1. Ten straně nařídil zaplatit pokutu ve výši téměř půl miliardy korun, což může zásadně ohrozit její další existenci. Předseda Ústřední kontrolní komise SOCDEM Ondřej Veselý namítá, že rozhodnutí soudkyně v kauze Lidový dům bylo politicky motivované a připravuje odvolání.
Francouzská prokuratura navrhla pět let vězení a zákaz kandidovat do veřejných funkcí pro Marine Le Penovou v procesu týkajícím se výplat pro fiktivní asistenty poslanců europarlamentu. Informovala o tom agentura AFP. Trojnásobná prezidentská kandidátka, jejíž strana Národní sdružení (RN) v červencových francouzských parlamentních volbách posílila svůj vliv na domácí politiku, vinu odmítá a prohlásila, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.
Strana SOCDEM (dříve ČSSD) má za právní zastupování související s jejím sídlem - Lidovým domem - zaplatit potomkům právníka Zdeňka Altnera 18,5 milionu korun a smluvní pokutu. Dnes o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Altnerovi dědici pokutu vyčíslili na 432,8 milionu korun, společně s úroky a náklady řízení podle nich celková částka činí téměř půl miliardy. Nový rozsudek ve vleklém sporu není pravomocný, strana Altnerovy nároky odmítá a podle jejího právníka se odvolá. Spor se u soudů táhne 24 let.
Za čtyři znásilnění a 35 případů vydírání dnes soud uložil psychiatru Janu Cimickému (67) pět let vězení, na deset let mu také zakázal výkon lékařské praxe. Uznal ho vinným ve všech bodech obžaloby. Psychiatr k dnešnímu jednání nepřišel, v minulosti vinu odmítl. Proti rozsudku může podat odvolání k Městskému soudu v Praze. Podle nepravomocného rozsudku musí Cimický poškozeným ženám také zaplatit náhradu nemajetkové újmy. Ženy po lékaři požadovaly dohromady zhruba šest milionů korun.
V případu psychiatra Jana Cimického, který je obžalovaný ze znásilnění a vydírání, Obvodní soud pro Prahu 8 ukončil dokazování. Státní zástupkyně přednesla závěrečnou řeč a navrhla pro Cimického pět let vězení. Po ní následují závěrečné návrhy zástupců poškozených žen a obhájce Cimického. Rozsudek by soudce Petr Novák mohl vynést v pátek. Cimický v minulosti obžalobu popřel, k čtvrtečnímu jednání nepřišel.
Slovenská prezidentská kancelář zastavila bývalé hlavě státu Andreji Kiskovi vyplácení doživotní renty. Zdůvodnila to tím, že Kiskovi po jeho pravomocném odsouzení za daňový podvod na ni v souladu s příslušným zákonem zanikl nárok, informovala kancelář prezidenta. Kiska v reakci uvedl, že se v této záležitosti obrátí na soud. Odvolací soud na konci října potrestal exprezidenta podmíněným trestem za nadměrné daňové odpočty jeho rodinné firmy KTAG ve výši přes 155 000 eur (3,9 milionu korun)
Francouzská prokuratura dnes navrhla pět let vězení a zákaz kandidovat do veřejných funkcí pro šéfku pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou v procesu týkajícím se fiktivních asistentů poslanců europarlamentu. Informovala o tom agentura AFP. Trojnásobná prezidentská kandidátka, jejíž strana v červencových francouzských parlamentních volbách posílila svůj vliv na domácí politiku, vinu odmítá a prohlásila, že se bude opět ucházet o prezidentský úřad.
Vláda dnes schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Kritikům navrženého legálního množství Blažek vzkázal, že za desítky let nevyjednali nic.
Americký miliardář Elon Musk, který má podle médií blízko k italské premiérce Giorgii Meloniové, vyzval k odstranění italských soudců, kteří odmítli prodloužit zadržení migrantů ve střediscích v Albánii. Uvedla to v úterý agentura ANSA. Musk se tak připojili k některým představitelům italské vlády, kteří soudce za rozhodnutí rovněž kritizovali. Kvůli sporům jsou dvě migrační centra v Albánii měsíc po zahájení činnosti prázdná.
