Absolvent Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1985-1990 pracoval na Ekonomickém ústavu ČSAV. V první polovině devadesátých let byl nejprve šéfem ekonomické redakce Lidových novin, poté několik let i zástupcem šéfredaktora. V letech 1996-98 byl poradcem předsedy Fondu národního majetku a členem řídících orgánů několika velkých firem. Od roku 1999 podniká. Je členem představenstva společnosti VALUE ADDED, a.s.
Co jsme z toho tradičního českého šetření, kdy měli? Mohlo by se zdát, že jsme již z našich předchozích stoletých (a hlavně z těch posledních) šetřících avantýr dostatečně vyškoleni. Ale není tomu tak.
Vláda ČSSD–ANO–KDU-ČSL se blíží ke konci mandátu a veřejnost jí – zdá se – přiznává kredit, že nastartovala ekonomiku. Skutečně, hospodářství je přes tři roky v plusu, nezaměstnanost klesá, mzdy rostou, státní rozpočet je v přebytku. Zdá se, jako by už šlo jen o to, kdo za ty pěkné výsledky slízne smetanu ve volbách – Sobotka, anebo Babiš?
Bankovní rada ČNB na svém pravidelném zasedání (2. 2.) opět rozhodla, že bude pokračovat v měnových intervencích proti koruně.
Centrální banka už přes tři roky tiskne koruny jako o život. Znehodnocuje vlastní měnu a prý nám tak dělá dobře. Tlačí korunu dolů, dobrovolně a s elánem idiota.
V minulých týdnech a dnech se pro pokračování takzvaného kursového závazku České národní banky (tedy pro umělé udržování slabé koruny v pásmu nad 27 Kč za euro) veřejně vyslovili i noví členové bankovní rady. Také poslední měnové zasedání ČNB na začátku srpna potvrdilo „neomylnost“ dosavadní politiky v této věci.
