Trápení poslušných kdysi dávno v Mexiku, pak v Německu a dnes v Praze
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Láska z pasáže jednadvacátého století naditého výkaly
Když se spojí dvě veselé kapely, může z toho třeba být i něco pěkného. Otestovat se to rozhodly skupiny I Love 69 Popgejů a ◊►≈ (neboli Piča z Hoven), které vydávají společné album. Třeskutí „electropunkoví teroristé“ IL69PGŮ existují od roku 2001, ale teprvE před čtyřmi roky vydali souhrn své desetileté činnosti, debutový vinyl Let’s Gold Corridor. O rok později vydala svůj debut Doom na kraji lesa mladší a na první poslech všeobecně přijatelnější druhá kapela, překvapivá už rozporem mezi svým hravým jménem a seriózní a nezřídka vážnou hudbou. Svou temnou elektroniku kapela označuje jako doom pop. Oběma skupinám je společná vynalézavá práce se zvukem, přednesem, ale rovněž s vizuálem. Vše se tu neoddělitelně prolíná, ostatně i ta muzika nerozlišuje hranice mezi ironií, absurditou, dramatem a patosem: vnímání v celcích.
I Love 69 Popgejů / Piča z Hoven: LIDUMIL HERETIK. Koncerty kapel a křest společného alba v pátek 8. 5. od 19.00 v NoD. Roxy, Praha. Vstupné na místě 160 Kč.
Adolfovy továrny na absolutno a na čokoládu
V televizi pokračuje ždímání připomínek konce prozatím poslední světové války ve všech očekávatelných chlácholeních duše: poetičtí Zlatí úhoři, německý populární sebezpyt Pád třetí říše, tuzemský sebezpyt Habermannův mlýn, čajíček Tmavomodrý svět, dokumenty o historii NSDAP atp. Nepohodlné snímky, s nimiž divák musí spolupracovat a které opravdu jsou s to předvést aspoň část válečné hrůzy – jako třeba sovětské líčení devastace Běloruska Jdi a dívej se – jsou ovšem pominuty. Něco vybrat se ale sluší, a tak volba jednoznačně padá na dokument Tomáše Kudrny Po dlouhé noci den. Akcentuje totiž možná to důležitější, než je život ve válce: totiž život po ní. Kudrna vypráví příběh Ukrajinky, Polky a Češky, jež byly vytrženy ze svých domovů a totálně nasazeny v nacistických továrnách. Pátrá, jak tato zkušenost ovlivnila jejich životy.
Po dlouhé noci den. Scénář a režie: Tomáš Kudrna. Vysílá ČT 2 v pondělí 11. 5. od 21.05
Leošova cesta na Sibiř je jako žádná ze sta
V září režisér Daniel Špinar stane v pozici šéfa činohry Národního divadla, ale pracovně zde nezahálí ani teď. Zkraje dubna mělo premiéru jeho nastudování činoherního kusu Zemětřesení v Londýně, další britský příspěvek k oblíbené kultuře „sexu ve městě“: dobře postavené sestry si tu vylívají svá životem pomuchlaná srdéčka a snaží se napravit vztah se svým otcem. Teď Špinar kontruje operou jiných zkušeností – Janáčkovým opusem Z mrtvého domu. Vychází z Dostojevského románu, v němž autor popsal své zkušenosti se sibiřským trestaneckým lágrem. Janáčkovo zpracování variace „zločinu a trestu“ se vymyká z jeho obvyklé tvorby věnované silným ženám. Život v lágru je vylíčen realisticky, ale jako kulisa předstíraného života. Vězni totiž jako pravý život vnímají svou minulost, na niž posedle vzpomínají v touze ujistit se, že ještě žijí.
Leoš Janáček: Zmrtvého domu. V režii Daniela Špinara hrají František Zahradníček, Michal Bragagnolo, Štefan Margita a další.
Premiéra 14. 5., reprízy 16., 22. a 28. 5. www.narodni-divadlo.cz
Nástrahy víry staré dámy na stráni nad Eldoradem
Básník Jonáš Hájek si nedávno v Salonu Echa posteskl, že nakladatelé si usnadňují práci, s fondy světové poezie hrají na jistotu a uvádějí čtenářům díla především držitelů Nobelovy ceny. Něco na tom je (a rozšiřme jeho povzdech i na esejistiku). Třeba nakladatelství Dauphin se sice historicky věnovalo i autorům neoceňovaným, zkoušelo u překladů jinojazyčné poezie zaujmout už ledasčím, ale naposled sáhlo právě po nobelistovi. Část tvorby Mexičana Octavia Paze česky dostupná je, nyní ale vyšla jeho zásadní a dosud nepřeložená esej Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry. Na pozadí života nebývale vzdělané jeptišky a básnířky sor Juany jsou tu obsaženy dějiny barokního Mexika, jeho předkřesťanské, křesťanské i hermetické kořeny, i transatlantický pohled na starý kontinent. A rovněž pronikání moderny do zaryté církevní kultury.
Octavio Paz: Sor Juana Inés de la Cruz aneb Nástrahy víry. Přeložila Anna Tkáčová. Vydalo nakladatesltví Dauphin roku 2015. 720 s. 698 Kč. www.dauphin.cz
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.