Do Evropy přicházejí z islámského světa výhradně ekonomičtí imigranti. Na dnešním sněmovním semináři o možnostech integrace migrantů to uvedl ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman. Západní státy by se podle něho mohly v Česku učit, jak cizince integrovat. V minulosti podle Haišmanova názoru jejich začleňování nezvládly.

„Proud celý, od začátku do konce, je proud ekonomické migrace,“ řekl Haišman. Pokud by šlo o uprchlíky před nebezpečím, odešli by pravděpodobně z rizikové do sousední bezpečné země, dodal.

Neúspěšnou integraci a nezvládnutou imigraci, byť by byla legální,Haišman ve svém diskusním příspěvku zařadil mezi hlavní hrozby, kterým by Česko mohlo v budoucnu čelit. Podařilo se podle něho prosadit zásadní tezi, že nejen imigrace, ale také integrace je součástí bezpečnostního úseku vnitra. Stále se sleduje v jednotlivých místech, městech i regionech, ovšem nikoli zpravodajskými prostředky, podotkl.

Za absurdní označil to, že komunity cizinců, které ve státech západní Evropy vznikaly v 60. a 70. letech, tyto země chtěly, když potřebovaly pracovní sílu. Většina peněz na integraci těchto lidí prý ale směřovala do vědeckých studií a do akademických diskusí a seminářů, nikoli do lidí samotných. Důsledkem jsou podle něho dva problémy, a to nezvládnutá imigrace a nezvládnutá integrace.

„A jestli nám tyto státy chtějí dál diktovat, jak to máme dělat, my na to odpovídáme, pojďte se podívat, jak to má vypadat, když chcete být úspěšní,“ řekl Haišman. Pokud stát ztratí nástroje, které k regulaci imigrace má, pozbude pozici v obhajobě vlastních bezpečnostních zájmů, dodal.

Pokusy Evropské komise integrovat uprchlíky na území EU označil Haišman za „neomarxistické, sociální experimenty.“ Jedinými oponenty Bruselu tak podle ředitele odboru azylové a migrační politiky zůstávají středoevropské státy sdružené do Visegrádské čtyřky. Právě Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko si totiž k dosavadním návrhům dokázaly díky selskému rozumu udržet racionální přístup.

Česko má podle něho zkušenosti i s muslimskými žadateli o azyl a také poznatky, že některé zvláštní muslimské komunity se adaptují špatně. Jde, jak uvedl, o jednotky nebo desítky lidí. „Nejsou to čísla, která by nás ohrožovala“ řekl. Je podle něho ale třeba pokoušet se tyto komunity ‚rozbít‘ a zapojit tyto lidi do normálního života.

Seminář uspořádala platforma zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot. Řečníci, mezi nimiž byli například spisovatel Benjamin Kuras a bývalý muslim Lukáš Lhoťan, před imigrací z islámských zemí varovali a o možnostech integrace těchto lidí pochybovali. Zakladatel platformy, poslanec ANO Zdeněk Soukup, poukázal na to, že Česko zatím migrační vlna nepostihla. Hrozila by podle něho v případě, pokud se na úrovni Evropské unie podaří prosadit společnou azylovou a sociální politiku. „Jako levná země bychom se mohli stát cílovou zemí pro imigranty. Měli bychom se na tyto možnosti připravit,“ řekl Soukup.

Platforma nyní chystá podle poslance novelu, díky které by stát měl kontrolu nad zahraničními kazateli církví bez přiznaných zvláštních práv.