Vaše korupce má západní standardy
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Proč se velké banky obávají Amazonu nebo Googlu? Proč se česká politika lidem ve světě jeví jako klidná a stabilní? Jak to, že Češi jsou nejvyspělejší při využívání internetového bankovnictví ze všech středoevropských zemí? Exkluzivní rozhovor Týdeníku ECHO s Andreasem Treichlem, šéfem finanční skupiny Erste, která je jednou z nejvýznamnějších bankovních institucí ve střední a východní Evropě a vlastníkem České spořitelny, premiantem skupiny.
Jak si vysvětlujete, že české banky jsou jedny z nejstabilnějších v Evropě?
Má to několik důvodů. Klíčovým krokem bylo rozhodnutí české vlády v roce 1999 vyčistit zkorumpovaný bankovní sektor. Udělala to rychle a důrazně. I když za to byla hodně kritizována, především za způsob převzetí IPB, vyčistila bankovní systém a rozhodla se klíčové banky, nejprve ČSOB, Komerční banku a pak i Českou spořitelnu, prodat. Je třeba říct, že pro Erste bylo důležité, že Václav Klaus i Miloš Zeman podpořili prodej spořitelny do rakouských rukou – navzdory tomu, že v té době bylo Rakousko kvůli spoluvládě s nacionalistickou stranou Jörga Haidera pod tlakem velkých sankcí ze strany EU. Neméně důležité pak bylo, že noví vlastníci českých bank přivedli svůj management, který banky kompletně zmodernizoval. A samozřejmě důležité je chování samotných českých klientů, kteří jsou velmi konzervativní, spíš spoří, než utrácejí a udržují velmi vysokou likviditu bank. V českých bankách jsou tak vklady vyšší než úvěry.
Jaké jsou vaše vztahy s českým regulátorem, tedy Českou národní bankou?
V Česku se nikdy nestalo to co v Maďarsku, kde byl vysoký objem úvěrů, nízká likvidita lokální měny a banky přinesly na trh zahraniční měnu, v níž si klienti zvykli půjčovat. Právě úvěry v cizích měnách přinesly obrovské ekonomické a politické problémy. Mimořádně důležitá je role ČNB, která má po celou dobu velmi profesionální vedení. Je pravda, že s vaším bankovním dohledem máme na některé věci odlišné pohledy, ale ČNB, i když je velmi přísná a striktní, je profesionální. Podobně jako v Polsku, i když ta česká se mi zdá být ještě o něco lepší.
Na vývoji české ekonomiky a kondici bank se významně podepisuje víceméně klidná politická situace, kterou neohrožuje nacionalismus a s ním spojená vládní ekonomická rozhodnutí.
S vnímáním české politické situace jako klidné a stabilní by Češi moc nesouhlasili...
Češi jsou ke své zemi kritičtější, než ji vnímají cizinci. Lidé u vás nadávají na politiku, pokud se ale na situaci podíváte s odstupem, na vaše ekonomické výsledky země, a nejen na HDP, Česká republika roste, lidé bohatnou, rostou jim úspory. Je jen otázkou času, kdy se to projeví na ekonomickém růstu. Samozřejmě že se Česká republika potýká s korupcí, potýkají se s ní všude jinde na světě, ale zdejší korupce má jistou úroveň, má západní standardy. Vám se to možná nezdá, ale váš politický systém je skutečně poměrně stabilní, bez zásadních, dramatických změn. Obrovskou výhodou je, že nemáte žádné silné populistické nacionalisticky orientované hnutí. Takové síly jsou totiž zdrojem obrovského rizika. Nevidím to jen v Maďarsku, ale i u nás v Rakousku jde o ohrožení liberálního prostředí – a Česká republika je nesmírně liberální země. V Rakousku je někdy liberalismus považován za slabost a znak degenerace západního světa, který má nahradit právě nacionalismus. Ten ale vytváří prostor pro mnohem hlubší korupci. Sledovali jsme to u nás v Korutanech, které ovládli Haiderovi Svobodní. Nakonec jejich nástup vyústil v jednu z nejhorších pohrom, jaká Rakousko v posledních letech potkala. Rozhodli se, že banky použijí k řízení země.
Ale přesto všechno lidé v Česku nejsou spokojení s vývojem země. V posledních parlamentních volbách byly tradiční strany vytlačeny novými politickými uskupeními a populismus může reálně ohrozit směřování země. Vy se takového vývoje neobáváte?
Ne. A pokud vaše otázka směřuje k Andreji Babišovi, není důvod se jeho nástupu obávat. On je úspěšný byznysmen, šel do politiky s dobrou vůlí, a pokud bude chytrý, vyvaruje se všech pokušení. Je mu třeba dát čas. Je pravděpodobné, že jeho moc bude ještě posilovat, a pokud neudělá příliš chyb, nezneužije svoje kompetence, může jeho mise dopadnout ještě dobře.
Jste zastáncem myšlenky bankovní unie a je celkem pochopitelné proč. Vaše skupina působí v několika zemích – v Maďarsku, v Rumunsku či na Slovensku – a každá vaše banka spadá pod jednotlivé národní regulace, které mají odlišná pravidla a kritéria. Vám by pro řízení celé skupiny jednotná pravidla bankovní unie vyhovovala.
Je evidentní, že bankovní unie by na to měla vliv. Jsem hluboce přesvědčen, že v Evropě můžeme jít jen dvěma cestami: buď budeme mít evropskou bankovní unii a otevřeme celý bankovní trh podobně, jako jsme otevřeli hranice nebo pracovní trh, anebo ne. Bankovní unie také může mít i nepříjemné dopady: například že rakouští občané ponesou důsledky, pokud se třeba nebude dařit v Portugalsku. Mám velké pochopení pro českou pozici a musím přiznat, že v mnohém měl váš předchozí prezident ve věcech Evropské unie pravdu. Rozumím také vašemu guvernérovi ČNB, který je zodpovědný za český bankovní trh. A je tedy pochopitelné, že nechcete jít do bankovního systému, kde je řada problémů například už ve zmiňovaném Portugalsku nebo Maďarsku, a ohrožovat tím svůj vlastní. Zároveň bych chtěl vyloučit, že by Česká spořitelna hradila naše ztráty v Maďarsku nebo Rumunsku. Naše jednotlivé banky se chovají hodně nezávisle.
I z toho, co říkáte, je zřejmé, že pro Čechy není bankovní unie výhodná. Právě kvůli české mentalitě raději spořit než utrácet. A to je dost unikátní i v Evropě. V čem by podle vás tedy bankovní unie mohla být pro Českou republiku užitečná?
My jsme jako banka připraveni na obě varianty. A neumím odhadnout, kterou cestou se nakonec vydáte. Když ale mluvíte s lidmi z českého průmyslu, tak ti by vstup do eurozóny, a tedy i do bankovní unie přivítali. Pro občany to bude minimálně dobré v tom, že bankovní unie pomůže v ekonomickém růstu a posílí český průmysl, který bude moci investovat a bude ještě více konkurenceschopný. Osobně věřím, že růst české ekonomiky v posledních deseti letech je spojen se vstupem do Evropské unie. Česká republika ze svého vstupu do EU hodně vytěžila a díky dobrému vedení získala z evropských fondů více užitku než jiné země, například Polsko.
Současná vláda chce vstoupit do bankovní unie. Pokud by se to ale nestalo, uvažujete, že byste z České spořitelny udělali pobočku rakouské Erste, a tím byste řadu obstrukcí regulátora vyřešili? Mimochodem, takový příklad už existuje, a totiž když se slovenská UniCredit Bank stala českou pobočkou.
Ne, to absolutně vylučuji.
Většina vašich příjmů pochází z bankovních poplatků a profit vaší skupiny generuje především Česká spořitelna, která opět chystá jejich zvýšení. Neobáváte se, že jde o trochu riskantní krok, zvlášť ve světle nástupu nových internetových bank, jež nabízejí účty bez poplatků?
V prvé řadě bych chtěl říct, že letos bude Česká spořitelna zhruba stejně zisková jako rakouská Erste, i když ta má výrazně méně klientů. Těch důvodů je více. Jednak v České republice roste konkurence, jednak Česká spořitelna nepatří mezi nejlevnější banky. Na druhé straně věřím digitálnímu bankovnictví, v němž Česká republika neuvěřitelně roste. Má dokonce největší podíl digitální obsluhy účtů ze všech našich bank – včetně té rakouské. V České spořitelně je digitální bankovnictví velmi dobře rozvinuté. A teď má před sebou dva důležité úkoly: zaprvé nesmí ztratit nic ze svého postavení velké banky, zadruhé musí výrazně posílit své postavení v městských aglomeracích – je totiž známo, že je silná především na venkově. Vzhledem k vysoké konkurenci a profesionalitě bankovního trhu také nesmíme jen zvednout poplatky, přijdeme s dalšími opatřeními, která nechci specifikovat, ale přinesou přidanou hodnotu.
Bankovnictví výrazně ovlivňují nové technologie. Sice ne tolik jako třeba média, ale stále více operací mezi klientem a bankou se odehrává elektronicky. Jak vidíte budoucnost bank za pět let?
Tlak nových bank tu nepochybně je, ale pokud by jejich služby byly o tolik výhodnější, tak by naši klienti už odešli. Musíme lidem vysvětlit, proč je výhodné být s námi. Zároveň je pravda, že na evropském trhu je mnoho malých, ale slabých hráčů. Podobně slabí hráči jsou i v automobilovém průmyslu, kde je řada značek na pokraji krachu a bez pomoci státu by už zbankrotovaly. Stát automobilkám pomáhá kvůli prestiži a obrovské spoustě lidí, které automobilky zaměstnávají. Takový GM by už dávno zkrachoval, kdyby mu nepomohla americká vláda. V podobné situaci je třeba i Citroen. Konec ale stejně nakonec přijde a přežijí jen německé a asijské firmy. V bankovnictví je to podobné – řada špatných bank pořád přežívá. Jsme na začátku etapy, kdy zkrachuje neuvěřitelná spousta bank, které se na trhu prostě neudrží. Mluvím pochopitelně o retailových bankách, ne o JP Morgan nebo Goldman Sachs, které se zaměřují na investiční bankovnictví. Jediné, o co se budou politici starat, bude to, aby nezkrachovali ti velcí, aby neměli problém s voliči.
Nástupu nových hráčů se tedy neobáváte?
Paradoxně nám pomáhají regulační úřady, které nás nutí k vytváření obrovských rezerv. Na ty v tuto chvíli nemají velké technologické firmy jako Google nebo Amazon, které už mají vytvořenou infrastrukturu a obrovské množství klientů. Pokud by ale na bankovní trh vstoupil Amazon, tak to můžeme všichni zavřít. Technologicky by nás zničili. Oni mají vypracovanou infrastrukturu, ale nemají tolik peněz. Amazon, který je proti nám počtem klientů nesrovnatelně větší, měl loni stejný zisk jako Erste. Zároveň se objevují společnosti jako PayPal a podobné, které nám na trhu s financemi také konkurují. Musíme být schopní vybudovat stejně atraktivní digitální platformu jako třeba Amazon. Musíme těžit ze svých předností, tedy z osobního kontaktu a schopnosti poradit. Musíme být třeba schopni s klienty komunikovat přes FaceTime nebo Skype. Musíme přinášet jednoduché aplikace pro chytré telefony, které jsou doménou mladých lidí. Ti žádají jednoduchost i na úkor třeba bezpečnostních prvků.
Uvažujete třeba o vytvoření nové bankovní značky pro mladé lidi pod hlavičkou Spořitelny?
O některých našich plánech nechci mluvit. Ale pokud bych chtěl vedle České spořitelny vytvářet novou banku, tak bych nevěřil v budoucnost České spořitelny – a v tu já věřím. Naše značka musí být atraktivní pro většinu cílových skupin.
Plánuje Erste nějakou další akvizici v zahraničí?
V tuto chvíli ne, ale několikrát jsme deklarovali, že budeme chtít vstoupit na polský trh. Jestliže chceme být nejvýznamnější skupina ve střední a východní Evropě, musíme být v Polsku.