Pod ministrem hospodářství Janem Mládkem (ČSSD) se údajně houpe židle. Premiér a jeho stranický nadřízený mu počátkem června na osobní schůzce vytkl, že je málo viditelný na veřejnosti a především v hospodářskopolitických otázkách že nedostatečně oponuje ministru financí Andreji Babišovi. Ministr Mládek chce v tomto ohledu přidat. Otázka je, jestli k vybrání zatáčky bude mít dost času.

Poté, co ministr Babiš vyhrožoval vašemu poslanci Šinclovi, chtěla ČSSD po Babišovi omluvu. Ale on se neomluvil. Proč na omluvě netrváte?

Já jsem pro to usnesení poslaneckého klubu sociální demokracie, aby se pan Babiš omluvil, hlasoval, a myslím si, že jsme na tom měli trvat. Protože takhle mluvit, navíc ne někde v kuloárech, ale na jednání ve sněmovně, je nepřípustné. Předpokládám, že na omluvě od pana ministra trvat budeme – i kdyby to mělo skončit tak, že ten náš požadavek bude pořád ve vzduchu.

Jakým typem informací Babiš operoval? Z výtek na Šinclovu adresu nebylo v článcích, které potom Babiš na svou obhajobu uvedl, nic ani o jeho stycích s Miroslavem Janstou nebo Radkem Pokorným, natož s Ivo Valentou. Nebylo v nich nic ani o tom, že měl být Šincl vyhozen z banky.

Vzal bych to krok po kroku. Ten argument o vyhození z banky je sprostota nejvyššího kalibru. Pan Jansta a pan Pokorný jsou členové sociální demokracie, tak proč by se jiný člen strany s nimi nemohl setkat? No a pan Valenta je členem horní komory parlamentu, že.

Jenže Babiš naznačuje, že Valenta Šincla platí.

Pokud říká takové věci, měl by se dostavit na příslušné orgány a splnit svoji oznamovací povinnost. Problém s panem Babišem je v tom, že on vypouští celou řadu nepotvrzených věcí, které sebere čertvíkde. Samozřejmě že dneska když použijete Google, najdete leccos. Jenže internet je jednak obrovským zdrojem informací, jednak neméně dobrým zdrojem dezinformací. Lze si tedy představit, že někdo udělá svazek na kohokoliv, sedě u počítače. Ta hranice je velmi tenká a pro mě trochu nejasná. Já taky když jedu do zahraničí, mám životopis osoby, s níž budu jednat, k tomu často články, které o té osobě vyšly. Když s někým jednám, chci vědět, co je to za člověka, to je do jisté míry naprosto legitimní. Jenomže když mi někdo připraví složku na základě nevím čeho, to už je za hranou.

Z pěti odkazů, které Babiš na tiskovce nabídl novinářům, jsou dva úplně nesmyslné. Další se týkají faktu, že si Šincl pronajímal poslaneckou kancelář u švagra, že v poslaneckém přiznání uvedl, že komusi dluží peníze, a konečně že dům převedl na manželku a pozemek na matku. Ty vážnější věci tam nejsou. Čili trvá otázka, odkud ty vážnější věci Babiš má?

Tak v lepším případě je to sbírání drbů, že jo. Vy když vyrazíte po městě a obejdete pár lokálů, tak se dozvíte věcí. Je otázka, jestli ministr financí a vicepremiér má šířit drby.

Co by byl ten horší případ?

To jsou ta podezření, že by na to měl nějakou kvazitajnou službu.

Zajímáte se v sociální demokracii o tu horší variantu? Pokud by měl váš koaliční partner kazitajnou službu, byla by to asi vážná věc.

Samozřejmě že by to byl problém. Politika nám hrubne, tohle není úplně nové, něco podobného už měl pan Bárta s ABL.

Bártu to ale v historicky krátké době zničilo. Agrofert má svou bezpečnostní divizi a tu vede bývalý náměstek protikorupční policie. Jsou to věci, které nás mají znepokojovat?

To, že nějaký podnik vede bezpečnostní divizi, nějaký smysl může mít. Například když se v něm pracuje s herbicidy. Tady je problém trošku jinde: jestli ty státní instituce, které mají být protiváhou a mají na takové bezpečnostní divize dozírat, to skutečně dělají.

Víte o někom, kdo by s Babišem udělal podobnou zkušenost jako teď Ladislav Šincl?

Ne, nicméně je obvyklé, že potkáte pana Babiše a on vám vypráví neuvěřitelné věci o lidech nepřítomných ‑ a s nimi to zase dělá naopak. Ale chtěl bych k tomu ještě přičinit obecnou poznámku. Jedna věc jsou zásadová stanoviska, druhá je nezapomínat, jak jsme se dopracovali ke koalici s panem Babišem. Ta koalice není postavená na programové shodě, to je koalice defaultem. Po volbách 2013 v podstatě nebyla jiná možnost vládu sestavit. Máme tu pravicovou opozici, které se v minulých vládách podařilo zdiskreditovat nejen samu sebe, což by nám tolik nevadilo, ale do značné míry vůbec i systém politických stran. Proto se objevila dvě neortodoxní hnutí, jedno vedené panem Babišem, druhé panem Okamurou. Politická ukotvenost hnutí ANO je nulová. Pan Babiš je politicky ekumenický, obsluhuje se od komunistických nápadů až k populistické pravici, mezitím si hraje na podnikatele. On stihne všechno. Jiná věc jsou jeho poslanci, ti se, myslím, většinou cítí jako pravý střed. Nám po volbách v podstatě nezbylo než udělat koalici s tímhle netradičním hnutím, v níž se asi necítí komfortně ani tradiční strany, možná ani hnutí ANO.

Jedna věc je, že jste spolu museli jít do vlády, jiná ovšem, co pak svým partnerům ve vládě tolerujete.

No jasně. A je otázka, jak dlouho. Na straně druhé musím říct, že vládě se podařilo překonat generování negativních nálad, že se nám obecně vzato daří. V ekonomice jsme změnili očekávání a začali dělat potřebné kroky. Například podporu exportu. A to není jen CzechTrade nebo pojištění EGAPu. Podpora exportu, upřímně řečeno, je obecně vládní politika tažená panem premiérem, jíž se trochu vznešeně říká návrat do hlavního proudu evropské integrace. Už to, že se česká vláda začala k Evropě stavět jinak, zlepšilo řadu věcí.

Počkejte, chcete říct, že vaše obecná rétorika typu „jsme pro Evropu“ pomáhá firmám?

To víte, že jo. Historicky jednou z velkých úloh vlád bylo, že se sjednávaly dohody o volném obchodu. Vzpomeňte si na Klause a Ceftu (Středoevropská zóna volného obchodu – pozn. red.) v 90. letech. Pak jsme vstoupili do EU. Samozřejmě je členství v EU sice daleko víc než členství byť i v prohloubené zóně volného obchodu, ale ten volný obchod je uvnitř členství pořád schovaný. Vy se jako vláda staráte, aby české zboží mohlo procházet co nejminimálnějšími bariérami po celé Evropské unii. A v Bruselu se neustále vyjednává o nejrůznějších podmínkách semhle tamhle, a přitom je strašlivě důležité, jakou ta země sehrává roli, jak se v Unii snaží. V tuto chvíli jde 83 procent českého exportu do EU.

Vidíte nějaké riziko, které by se dnes nad EU a naším exportem sbíralo?

Vidím mračna v uprchlické krizi, poněvadž ta ohrožuje Schengen. A omezení Schengenu, nedej bože jeho zrušení, by s sebou neslo riziko, že se začnou omezovat i toky zboží. A to by pro nás bylo velmi nešťastné. Už jen to, že někdo fyzicky stojí na hranici a začne vám kontrolovat náklad, že vám bude provrtávat zboží, jestli náhodou nevezete uprchlíky, narušuje systém just-in-time, který řada českých firem používá.

Jak je omezení Schengenu dnes reálné?

Já se obávám, že nebezpečí je velmi vysoké. Mám obavy, že Itálie i Řecko budou uprchlický příval těžko zvládat. A to ještě může Evropa být ráda, že v tuto chvíli není velký nápor na Španělsko. Byli jsme teď s podnikatelskou delegací v Maroku, což je naštěstí stabilizovaná země, která se stará o to, aby se uprchlíkům do Evropy neotevřel ještě další kanál. Ti, kteří to zkoušejí přes Maroko, se snaží hlavně dostat do těch dvou španělských enkláv (Ceuta a Melilla – pozn. red.), ale marocká armáda a policie je zatím efektivně kontrolují.

U těch enkláv se občas střílí.

Jasně, ono to má svoji cenu. Možná ještě horší než krize s uprchlíky je jakási morálně-filozofická krize evropského přístupu, takové to moralizování. Fajn, nelíbil se nám libyjský diktátor, ale teď se ukazuje, že on nás v podstatě chránil. Takže buď budeme trvat na svojí původní filozofii ‑ a pak musíme ovšem otevřít náruč milionům uprchlíků s rizikem, že v Evropě nastoupí xenofobní strany ‑, anebo svůj původní přístup změníme. Ale jak a kam se potom posuneme? Nemám jednoduchou odpověď.

Může se uprchlická krize promítnout do českého HDP?

V první fázi ne, nejsme cílová země. Četl jsem zprávu policejního ředitelství v Brně, z níž plyne, že na jižní Moravě se uprchlíci objevují v desetinásobcích loňských počtů, ale tihle lidé stejně směřují do Německa, do Švédska, do komunit, které už někde v severní Evropě mají. Ale druhá fáze, to právě by bylo omezení Schengenu ‑ a tohle riziko existuje. Navíc, ta krize vyvolává nějaké politické nálady, podívejte se k našemu severnímu sousedovi.

V Polsku šlo teď v prezidentských volbách asi o jiné věci, z těch zahraničněpolitických témat rozdělovalo kandidáty maximálně tak euro.

Ale oni jedou na národovectví. Strana založená původně dvěma bratry Kaczyńskými (PiS – pozn. red.) je strana průměrného Poláka, který je věřící katolík a v zásadě národovec podle hesla Polsko nade všecko, který má nedůvěru vůči sousedům, především Německu a Rusku. PiS ukradla voliče sociální demokracii, která podle mého názoru byla až příliš elitářská a příliš proevropská. A když proevropský směr par excellence představuje pan Tusk se svým německým dědečkem sloužícím za války ve wehrmachtu atd. O tom si tam povídají. A jistěže uprchlická krize v Evropě atmosféře v Polsku taky nepřispěje.

Vraťme se ještě k ekonomické politice české vlády. Zdá se, že pokud má ČSSD s ministrem financí Babišem nějaké rozdílné názory na ekonomiku, nezvedáte sociálnědemokratickou vlajku vy, ale ministr vnitra, neekonom Milan Chovanec.

Co myslíte těmi bitvami na ekonomickém poli?

Chovanec to byl, kdo před časem prohlásil: pokulhává výběr daní, pokud by se nezlepšil do srpna, navrhne ČSSD znovu růst daně z příjmu firem. Platí to pořád?

To je zřejmě jeho (Chovancův – pozn. red.) osobní názor. Ten srpen si nedovedu představit, vždyť například zrovna teď začínáme ve sněmovně projednávat zákon o elektronické evidenci tržeb, který má vstoupit v platnost během příštího roku. A já věřím, že EET může velmi pomoci, podle všech informací budou výrazně větší výběry na daních, sociálním i zdravotním pojištění. Jiná věc je, že pan ministr Babiš sliboval, jak lépe bude vybírat ty daně. A podle celkem jednoduchých propočtů zjistíte, že on výběr daní nezlepšil. To si můžete spočítat jednoduchým způsobem, o kolik víc se má při hospodářském růstu vybírat daní.

Jedno procento růstu HDP rovná se 13 miliardám korun, které by se do rozpočtu měly vybrat navíc. Ale jemu padá výběr nejenom u daně z příjmu, ale v podstatě u všech daní.

Je to znepokojující. Zčásti to může být dáno některými jednorázovými problémy, já předpokládám, že se výběr za tento rok ještě zlepší, ale samozřejmě je to varující. Nehledě na to, o kolik on sliboval, že bude vybírat víc. Což se tedy zatím zdá, že nevybírá. Sdílím obavy kolegy Chovance, že víc vybírat nebude.

Proč ne?

Protože pan ministr financí udělal něco, co neudělal žádný polistopadový ministr financí. Už za Klause začala platit zásada, které se dvacet let držely všechny vlády, totiž že se moc nevrtá do kádrových úředníků ministerstva financí. Babiš jich vyhodil 150. A na finančních úřadech je to podobné. Já si myslím, že to ohrožuje akceschopnost ministerstva. Myslím, že problémy, o kterých tu mluvíme, jsou dané přesně jeho kádrovou politikou. Že za horším výběrem jsou ty stovky vyházených lidí.

Máte představu, kolik jich vyházel Babiš a kolik odešlo samo?

Já nemám informace z první ruky, a hlavně pro mě tohle dělení nemá velký smysl. Buď někoho vyhodíte, nebo taky můžete vyrobit takové podmínky, v nichž se lidé slabší vůle rozhodnou odejít sami.

Stal už se z Babišova antivýběru daní koaliční problém?

Nejsem členem koaliční rady, pokud vím, zatím se to na koaliční úrovni neřešilo.

A je už ten problém objektivně tak velký, že se na program koaličních jednání kvalifikuje takříkajíc sám?

Kvalifikuje se ve chvíli, až se definitivně potvrdí, že se nevybírají daně. Kdy přesně, to teď nedovedu odhadnout, ale tak bych si tipnul, že nejpozději na začátku příštího roku. V té době už bude patrné, jestli se trend nevybírání potvrdí.

Už dnes je to hmatatelný problém pro obce, které od státu dostávají míň peněz a stojí jim některé projekty.

Starostové jsou znepokojeni, ale ministerstvo financí je pořád ujišťuje, že problém je dočasné povahy. Já si myslím, že výběr daní se nedaří a dařit nebude, ale nějaký čas musíme dát panu ministrovi financí, aby se mohl předvést.

Takže minimálně do začátku příštího roku ČSSD větší daně pro firmy požadovat nebude?

Tady jsem popravdě řečeno na rozpacích. Samozřejmě bych ani vyšší daně nevyloučil, měli jsme je koneckonců v programu, ale musím říct, že i odbory doporučovaly zkusit nejprve ten lepší výběr. Jde přece i o férovost, o to, že někdo daně platí a někdo ne. Takže na prioritě výběru daní je shoda, teď jen pořádně vybírat.

Proč tak výrazně klesají i veřejné investice – za letošní rok zatím o 30 procent?

To je velký problém, který se ale dal očekávat. Je to následek zpřísněné EIA (povinná studie, v níž se vyhodnocují dopady stavby na životní prostředí – pozn. red.) i daleko obtížnějších procedur při získávání stavebního povolení. Už se pracuje na novele stavebního zákona, která by měla tři řízení sloučit do jednoho, aby taktika napadání jednoho každého řízení už tolik nebrzdila výstavbu infrastruktury. Je to teď velká zodpovědnost ministryně pro místní rozvoj Šlechtové a ministra životního prostředí Brabce. Ale současně musím říct, že to je velmi složitá věc, propojená s mnoha dalšími zákony. To bude velké dílo.

Je pravda, že vás chce premiér vyměnit? Skutečně jste měli schůzku, na níž vy jste mu řekl, že demisi podávat nebudete, ať vás případně sám odvolá?

Víte, když má být někdo odvolávaný, je nejhorším zdrojem informací ta osoba samotná, protože má vždycky nutně vychýlené vnímání situace. Rozhovor, který jsem měl s panem premiérem 5. června, byl o tom, že bych měl mít větší mediální aktivitu.

Byl jste dosud mediálně pasivní?

Já jsem ten pocit neměl. Zdálo se mi, že jsem v televizi pořád, ale možná to byl subjektivně špatný pocit, protože když chodíte do ekonomických pořadů a Událostí, komentářů ČT, ty nesleduje moc lidí. Nevím, možná, že jsem nebyl dost vidět na Nově.

Není problém v tom, že jste jediný ekonom, kterého sociální demokracie ve vládě má, a přitom nejste vidět ve strategických debatách o ekonomice – právě jako je výběr daní?

No dobře, asi to tak bude. Ano, ano, mám ambici i v této věci přidat a zabývat se strategičtějšími otázkami.