Evropská unie prochází nejhorší krizí ve své historii. Pro Česko ale členství v unii nemá žádnou alternativu, a proto musí země hledat cestu, jak unii pomoci. Na sjezdu KDU-ČSL se na tom shodli lidovečtí europoslanci. Lidovci apelovali, aby se Česko snažilo stát se součástí integračního jádra EU. K vícerychlostní unii totiž směřuje současný vývoj po brexitu.

„Je to krize důvěry občanů, krize identity, krize jejího směřování a dezintegrace v podobě brexitu,“ řekla europoslankyně Michaela Šojdrová o problémech EU. „Dnešní Evropská unie v mnoha směrech selhává a zaměřuje se na zbytečnosti. Velké věci jako obrana, bezpečnost, boj proti terorismu řeší se zpožděním a nedostatečně,“ doplnila.

Problém podle ní způsobuje i nedostatek komunikace, kdy úředníci v Bruselu nerozumí potřebám lidí v regionech, a proto lidé evropskému projektu nevěří. Úkolem europoslanců proto je vytvářet komunikační spojení mezi svými státy a Bruselem.

Koalice byla potvrzena celostátním sjezdem výsledkem 81,72 % PRO. Díky #sjezdkdu #lidovcistarostove

— Lidovci a Starostové (@lidovcistan) 27. května 2017

I přes problémy je ale zachování EU podle Šojdrové nutnost. „Sedmdesát let míru, které evropská jednota přinesla, bereme jak samozřejmost, ale v historii Evropy nikdy tak dlouhé období bez válek nebylo. To je základní hodnota, které si musíme vážit,“ řekla europoslankyně. „Musíme se zasadit o to, aby období míru už nikdy nebylo přervané válkou na území Evropy,“ doplnila.

Svoboda varoval před tím, že oslabení EU by uškodilo českým strategickým bezpečnostním zájmům. „K Evropské unii pro nás neexistuje alternativa. I když má unie chyby, unie jsme my. Čím méně našeho Bruselu, tím více ne naší Moskvy,“ řekl. V zájmu českých hodnot i českého exportu podle něj je patřit k tvrdému integračnímu jádru EU.

I přes apel na zapojení Česka do integračního jádra EU delegáti sjezdu nicméně odmítli usnesení, které by žádalo stanovení pevného termínu vstupu do eurozóny na 1. ledna 2020.

Zvyšování výdajů na obranu

KDU-ČSL by se v příštích letech měla zaměřit na zvyšování výdajů na obranu, na umožnění dobrovolného zdravotního pojištění pro péči nad rámec povinného pojistného nebo na vytvoření přehlednější legislativy. Vyplývá to z návrhů usnesení, které na pražském sjezdu lidovců přednesli delegáti.

Jan Šafařík z komise lidovců pro obranu na sjezdu zdůraznil, že bezpečnostní situace v Evropě i ve světě je vážná, a proto je v zájmu Česka zajistit jednotu v Severoatlantické alianci. Lidovci by se proto měli zasadit o zvýšení českých výdajů na obranu na dvě procenta HDP, jak NATO vyžaduje. Výdaje by přitom měly jít do růstu bojových schopností české armády, uvedl Šafařík v návrhu usnesení.

KDU-ČSL by měla usilovat o spolupráci zemí Evropské unie při ochraně vnějších hranic. Zároveň zaznělo odmítnutí kvót pro rozdělování uprchlíků mezi členské země unie.

Zuzana Roithová zvolená do celostátního výboru KDU-ČSL na sjezdu navrhla, aby se lidovci zasazovali o zavedení dobrovolného zdravotního pojištění. „Aby si občané mohli legálně připlatit za rozdíl mezi zdravotní péčí, která přesahuje rozsah péče veřejného zdravotního pojištění,“ řekla.

Roithová také vyzvala k úsilí zvýšit prestiž lékařů a sester a zajistit jejich dostatečný počet v českém zdravotnictví. Zároveň by se podle ní měl zvyšovat podíl zdravotnictví na českém HDP.

Místopředseda strany Daniel Herman vyzval ke zjednodušení legislativy, které by zajistilo přehlednější právní řád a snížilo byrokratickou zátěž pro občany i firmy způsobovanou častými novelizacemi. Lidovci by podle něj také měli vyzývat představitele státu, aby dbali ústavních zákonů a ústavních zvyklostí.