Odpůrci kvót na migranty neuspěli. Soud zamítl žalobu Slovenska a Maďarska
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné. Verdikt naopak uvítala Evropská komise, která zároveň znovu varovala Česko, Maďarsko a Polsko, že jim kvůli odmítavému postoji vůči kvótám hrozí žaloba u unijního soudu. Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že v nejhorším případě by bylo lepší se vzdát eurodotací, než se podrobit migračním kvótám.
Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu zrušení rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku, a to mimo jiné kvůli procesním vadám. Některé země, kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko, tehdy totiž byly proti.
Soud EU ve středu ale potvrdil platnost programu přerozdělování. Konstatoval, že nebylo nutné, aby rozhodnutí o přerozdělení 120 000 uprchlíků bylo přijato jednomyslně a odmítl i další námitky Bratislavy a Budapešti, například to, že přerozdělování podle kvót nebylo k řešení migrační krize způsobilé a nezbytné.
Slovenský premiér Fico ve středu řekl, že jeho země verdikt soudu v Lucemburku respektuje. Podle slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka by se Slovensko nemělo proti rozhodnutí soudu EU stavět. Oba však dali najevo, že s kvótami nadále nesouhlasí, a poukázali na jejich nefunkčnost. „Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí,“ uvedl Fico. Skutečná pomoc při zvládání přílivu migrantů podle Fica spočívá zejména v ochraně vnějších hranic EU.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v reakci na rozhodnutí soudu EU ve středu prohlásil, že pro Budapešť je rozhodnutí soudu nepřijatelné, avšak „skutečná bitva teprve začíná“, protože Maďarsko si chce zajistit, že „nikdo se nebude moci usadit v Maďarsku proti vůli maďarského lidu“. „Maďarská vláda považuje dnešní rozhodnutí nejvyššího soudu EU, že členské státy musejí přijímat uprchlíky a uchazeče o azyl, za otřesné a nezodpovědné. Toto rozhodnutí ohrožuje bezpečnost a budoucnost celé Evropy,“ řekl Szijjártó.
Verdikt z Lucemburku uvítaly Evropská komise či Berlín. „Ano, je to velmi dobrá zpráva. Měli bychom ten rozsudek vzít jako příležitost vyzvat všechny členské země ke spolupráci,“ prohlásil před novináři eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Zároveň při té příležitosti varoval Prahu, Varšavu a Budapešť, že pokud nezmění svůj přístup ke kvótám, komise zváží „poslední krok“ v řízení proti této trojici zemí pro porušení unijní legislativy a pošle je k unijnímu soudu.
Český prezident Zeman ve středu na návštěvě Moravskoslezského kraje prohlásil, že Česko se nesmí před EU hrbit. Kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát eurodotací, než se podrobit migračním kvótám.
„Ale nyní můžeme očekávat, že všichni evropští partneři se budou rozhodnutím řídit a bezodkladně naplní dohody,“ věří šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel.
Volební lídr německé protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Alexander Gauland ve středu naopak prohlásil, že Maďarsko a Slovensko by se neměly údajnému „diktátu EU“ podvolit a neměly by masově přijímat „uprchlíky, které nikdy nezvaly“.
Přerozdělovací program, který končí 26. září, nebyl příliš úspěšný. Evropská komise ve středz oznámila, že k pondělku bylo v rámci programu přesunuto z Itálie a Řecka celkem 27 695 lidí. Podle Soudního dvora EU však nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je možné vysvětlit například i nedostatkem spolupráce ze strany některých členských států.d