Andrej Babiš přes elektronickou evidenci tržeb nutí každého malého obchodníka on-line posílat finančnímu úřadu informace o každém prodaném pivu a rohlíku. Tvrdí, že je to jediná možná a efektivní cesta, jak je donutit platit státu daně. Mnozí se on-line byrokracii a investování do ní nechtějí podřizovat, a tak raději s podnikáním končí.

Sám Andrej Babiš ale po celou svou podnikatelskou kariéru hledá cesty, jak ze státu vytáhnout co nejvíc dotací a maximálně se vyhnout placení daní. Některé z jeho triků jsou legálně na hraně, jiné pravděpodobně za ní. Andrej Babiš má ve svěřenských fondech majetek v hodnotě kolem 70 miliard korun. Přesto neváhá vyhýbat se daním ve výši kolem 720 tisíc korun ročně.

Takovým příběhem je Babišova soukromá vila na Farmě Čapí hnízdo. Tedy přesněji řečeno ani soukromá, ani Babišova. Andrej Babiš se svou rodinou ji jen užívá. Nic za to neplatí. A z toho užívání, které je z pohledu daní takzvaným nepeněžním příjmem, neplatí státu žádné daně. Nepeněžní příjmy jsou přitom podle zákona daněny příjmovou daní podobně jako peněžní příjmy. Když vám firma dá k bezplatnému užívání třeba byt, z nějž by se platilo tržní nájemné 30 tisíc korun měsíčně, musíte z těch 30 tisíc odvést příjmovou daň stejně, jako kdybyste je dostali v penězích.

Důkazy o únicích z veřejných zdrojů

Důkazy o tom, že vila v Čapím hnízdě slouží nikoliv hotelovým hostům, ale výhradně rodině Andreje Babiše coby venkovské sídlo, se dají najít ve veřejně dostupných dokumentech. To, že vila bude sloužit k soukromým účelům majitelů Čapího hnízda, se přitom uvádí již v žádosti o přidělení dotace ve výši 50 milionů korun. Kvůli dotačnímu podvodu v Čapím hnízdě a zneužití dotace Babiše už rok vyšetřuje pražská kriminálka pod dozorem Městského státního zastupitelství v Praze.

Již tak dlouho veřejně diskutovaná Farma Čapí hnízdo je oficiálně hotelem a konferenčním centrem s wellness, mini zoologickou zahradou, stájemi, ekocentrem nebo naučnou stezkou.

Majitelem hnízda je od roku 2014, kdy se objekt vrátil z výletu do firmy s anonymními akciemi na doručitele, za jejíž vlastníky nakonec Andrej Babiš prohlásil své dospělé děti a bratra své životní partnerky Moniky, společnost Imoba. Tu přes holding Synbiol až do letošního února vlastnil Andrej Babiš. Dnes je Imoba stejně jako všechen další Babišův majetek ve svěřenských fondech, jež ovládají Babišovi právníci Alexej Bílek a Václav Knotek a jeho partnerka Monika.

Na Čapím hnízdě se dá pronajmout skoro všechno. Dvoulůžkový pokoj přijde v hlavní letní sezoně, tedy od dubna do října, na 5500 korun za noc. Dítě do tří let zdarma. Rodinné apartmá stojí 8 tisíc korun. V zimě jsou sazby trochu nižší. Dvoulůžkový pokoj vyjde na 4500 korun. Apartmá je za 6500. Hosté si v ceně pokojů rovnou platí všechny atrakce.

Není to žádná lidová zábava. Za srovnatelné ceny, tedy přes 200 eur za dvoulůžkový pokoj v hlavní sezoně, se dá najít ubytování v podobném standardu v turisticky nejatraktivnějších místech Evropy. Ve švýcarských Alpách, na francouzském Azurovém pobřeží nebo ve vyhledávaných místech Itálie.

Personál Čapího hnízda je velmi vstřícný. Na klíč jsou připraveni uspořádat jakoukoliv akci a otevřít všechna místa farmy. S jedinou výjimkou: když se zeptáte na možnost pronájmu vily stojící za hotelem a kongresovým centrem, dozvíte se, že ta „se nepronajímá“. Personál je diskrétní, takže detailnější vysvětlení nedá.

To je zřejmé z přečtení OK Magazínu z května 2015. Necelý rok před tím, než začala policie vyšetřovat podvod s evropskými dotacemi v Čapím hnízdě, tady Monika Babišová reportéry magazínu provází po jejich honosném a okázalém sídle, které jako interiérová designérka zařídila v „empírovém stylu“. Mluví o soukromém rodinném sídle. Magazín vychází s titulkem „Monika Babišová: otevřela nám svou vilu a své srdce!“. Příběh je doplněn fotodokumentací interiérů včetně leteckého pohledu na umístění vily v areálu Čapího hnízda. „Soukromá vila Babišových na farmě Čapí hnízdo poblíž Benešova je stejná, jako je její majitelka. Na nic si nehraje,“ píše OK Magazín.

Vila má podle dostupných informací kolem 300 metrů čtverečních a patří k ní i bazén a zdí oddělený soukromý pozemek. Když se vezmou jako tržní měřítko, podle nějž by měl cenu pronájmu a z něj vyplývajících daní oceňovat finanční úřad, a to, že Andrej Babiš užívá vilu dlouhodobě, což je levnější než u krátkých pronájmů, pohybovala by se cena pronájmu vily včetně všech služeb kolem 400 tisíc korun měsíčně. To znamená 4,8 milionu korun ročně. To je částka, kterou by měl buď Andrej Babiš své firmě Imoba za užívání vily v Čapím hnízdě platit, nebo by si o tu částku měl zvyšovat coby soukromá osoba jako o „nepeněžité plnění“ své příjmy a odvádět z nich daně. Z té částky by měl Andrej Babiš jako fyzická osoba zaplatit 15 procent daně z příjmů. Z těch 4,8 milionu korun ročně je to 720 tisíc korun ročně.

Užívám, neplatím

Z veřejných dokumentů je ale zřejmé, že nic takového neplatí. Je to vidět hned ze dvou stran. V majetkových přiznáních Andreje Babiše, které za roky 2014 a 2015 odevzdal do Poslanecké sněmovny, žádný nepeněžitý příjem od firmy Imoba ani Synbiol není.

Imoba má ze zákona povinnost ve výročních zprávách uvádět všechny vztahy s „ovládající osobou“, kterou byl Andrej Babiš, a se všemi jeho firmami. Tu povinnost plní. Je tam uvedena spousta nájemních, kupních smluv a smluv o půjčkách se spoustou Babišových firem od Agrofertu po Mafru, kam patří jeho média Mladá fronta Dnes, Lidové noviny nebo Rádio Impuls.

Hned na začátku přílohy číslo 2 o vztazích společnosti Imoba, a. s. je ale v bodě 5.1. napsáno, že „žádné smlouvy s Ing. Andrejem Babišem nebyly uzavřeny“. Úplně stejná věta je i ve výroční zprávě za rok 2015.

Andrej Babiš na otázku Týdeníku Echo, kolik platí na daních ze svých nepeněžních plnění za soukromou vilu v Čapím hnízdě a proč se neobjevují ani v majetkových přiznáních, ani ve výročních zprávách Imoby, neodpověděl.

Imoba v letech 2014 a 2015 nezaplatila žádné daně z příjmu právnických osob, protože měla ztráty 467 milionů a 402 milionů korun. Ty ztráty zvýšilo i to, že jí Andrej Babiš nijak neplatí za pronájem své soukromé vily. Imoba tak přichází o příjmy, které by zvyšovaly její základ pro placení daní.

Z veřejných dokumentů je tedy zřejmé, že Andrej Babiš, který staví svou politickou kariéru na tom, že přes EET vybere daně od každého drobného obchodníka, jen za roky 2014 a 2015 nezaplatil státu jen za užívání svého soukromého sídla v Čapím hnízdě skoro milion a půl milionu korun. Soudy mají řadu judikátů o zdanění nepeněžních příjmů. Babišův příběh je celkem jasný daňový únik na dani z příjmu.

Soukromá vila v Čapím hnízdě je jen jeden z příkladů, jak Andrej Babiš účtuje své soukromé výdaje na své firmy. Ty už si ale coby soukromník nezdaňuje jako nepeněžní příjmy, a tím pádem se vyhýbá placení daní v řádu stovek tisíc korun ročně. Do holdingu Synbiol, který je v Babišově svěřenském fondu, patří také Babišovy rezidence a restaurace v Mougins na francouzském Azurovém pobřeží. Tráví tam dovolenou. I účty za ně by si měl počítat jako nepeněžní výdaje a řádně z nich platit daně. Ani to nedělá. Právě na Imobu, a tím pádem Synbiol se účtují i výdaje na cesty soukromými letadly. Andrej Babiš se rád chlubí, že na rozdíl od jiných miliardářů letadlo nevlastní. Na cesty si je ale čas od času pronajímá a účty také chodí na společnost Imoba. Ani z nich podle výročních zpráv Andrej Babiš neplatí žádné daně z nepeněžních příjmů.

Z pohledu třetího nejbohatšího člověka v zemi s oficiálním majetkem 70 miliard korun (toho času zaparkovaným kvůli právu čerpat dotace ve svěřenském fondu) jsou několik set tisíc korun ročně neodvedených soukromých daních za vilu drobné. Stejně jako za dovolené nebo lety soukromými letadly. Ukazuje to ale, jak Babiš buzeruje drobné podnikatele, a sám ze svých soukromých požitků daně neplatí.