Rakouský kancléř Christian Kern požaduje citelné krácení unijních prostředků pro členské země EU, které budou nadále odmítat přijímání uprchlíků. Tento návrh vznesl den před summitem EU v Bruselu, který se bude zabývat také migrační krizí. Opatření by postihlo zejména země visegrádské čtyřky, jejímž členem je kromě Česka i Maďarsko, Polsko a Slovensko.

„Pokud se (některé) země budou nadále vytrvale vyhýbat řešení migrační otázky, nebo provozovat daňový dumping na úkor sousedů, potom by už neměly v budoucnu dostávat platby z Bruselu v miliardové výši,“ řekl Kern německému listu Die Welt. Zřejmě tak narážel hlavně na Maďarsko, které chce snížit korporátní daň na nejnižší úroveň v Evropě a přilákat tak maximum zahraničních firem.

Takovéto daňové podbízení podle Vídně hrozí, že nejvíc postihne právě sousední Rakousko. „Selektivní solidarita by také měla v budoucnu vést ze strany čistých plátců (EU) k selektivní připravenosti platit,“ dodal sociálnědemokratický předseda vlády.

V Bruselu se ve čtvrtek a pátek koná summit EU, jenž se má věnovat i migrační politice. Evropskou komisí prosazované rozdělování uprchlíků mezi členské země EU zásadně odmítá zejména visegrádská skupina.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v úterý prohlásil, že nepodporuje krácení dotací z EU zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky. O tomto postihu ale mluví jiní němečtí politici, včetně kandidáta sociální demokracie na kancléře Martina Schulze.

Eurokomisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Věra Jourová zase v úterý uvedla, že vyplácení unijních peněz členským zemím by mohlo být v budoucnu podmíněno dodržováním zásad právního státu a dalších hodnot. Eurokomisařka pro regionální rozvoj Corina Cretuová ale loni uvedla, že využívání peněz z evropských fondů není vázané na migraci.

Nepochopitelné, reaguje Chovanec

Prohlášení rakouského kancléře Kerna, že by země odmítající přerozdělování uprchlíků měly přijít o evropské dotace z EU, je podle ministra vnitra Milana Chovance dalším nepochopitelným krokem, který rozděluje EU. „Nerozumím tomu, proč se podobné nesmyslné návrhy některých států stále dokola opakují, teď navíc den před důležitým summitem EU,“ říká ve svém prohlášení.

Česká republika je v rámci uprchlické krize údajně jednou z nejaktivnějších zemí, která pomáhá přímo v místě konfliktů i v okolních státech. „Aktivní pomoc tam, kde je potřeba, přesně to je cesta, kterou se podle nás mají problémy řešit. Doufám, že to pochopí i ti, kteří se místo toho soustředí na výhrůžky na adresu svých partnerů. Podobnými populistickými výkřiky se nenecháme zastrašit,“ dodává.

Loni požádalo o azyl v Česku 1475 cizinců, což bylo o 50 méně než v roce 2015. V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18.000 žádostí. Policie loni v Česku chytila 5261 cizinců, kteří byli v zemi nelegálně. Proti roku 2015 je to o 3302 zadržených cizinců méně. Nejčastěji byli loni v zemi nelegálně občané Ukrajiny, kteří tvořili téměř třetinu zadržených.