Devět fakultních nemocnic by se od příštího roku mohlo přeměnit na novou právní formu univerzitní nemocnice. Tyto nemocnice by měly uzavřenou smlouvu o spolupráci s vysokou školou, jejíž studenti se budou v nemocnicích vzdělávat. Počítá s tím návrh zákona o univerzitních nemocnicích, který ve středu schválila vláda, informoval ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

Univerzitní nemocnice by měly být právnickou osobou, kterou bude možné ustavit a zrušit pouze zákonem. Jejím statutárním orgánem bude ředitel jmenovaný a odvolávaný ministrem zdravotnictví. „Univerzity získají vliv v zařízeních, kde se vzdělávají noví lékaři,“ napsal na twitteru po schválení předpisu Ludvík.

Ministr si od předpisu slibuje, že přinese transparentnější a efektivnější řízení veřejných nemocnic. „A stabilizaci základní sítě nemocničních zařízení pro poskytování té nejkvalitnější zdravotní péče pro české pacienty,“ uvedl v tiskové zprávě. Zákonem se nyní bude zabývat Parlament.

Zákon má díry

Předpis má podporu rektorů, naopak výhrady k němu mají odbory a Česká lékařská komora. Námitky vznesla Legislativní rada vlády. Na sporné body v zákoně upozornil i Týdeník Echo.

Například devětadvacátý paragraf říká, že „majetkem univerzitní nemocnice je majetek, který do univerzitní nemocnice vložil stát“. Hned další paragraf tvrdí, že „univerzitní nemocnice může úplatně zcizit věc v hodnotě přesahující 10 000 000 Kč pouze s předchozím souhlasem ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí“. Bude tedy možné prodávat bez omezení, jen když se dohodnou dva ministři a správní rada, kam budou zmínění ministři navrhovat většinu členů. To je významná změna proti současné praxi, kdy musí každý prodej majetku státních nemocnic schválit parlament.

Dalším sporným místem Ludvíkova zákona je čtyřicátý čtvrtý paragraf, podle kterého ministerstvo zdravotnictví „může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace, vůči které vykonává funkci zřizovatele, nebo o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací“.

Pokud tedy bude mít ministr zájem, může zrušit všechny státní ústavy, u kterých se nepočítá, že získají status univerzitní nemocnice. Zmíněné riziko hrozí specializovaným ústavům typu ÚHKT, IKEM nebo Masarykův onkologický ústav, velkým pražským nemocnicím typu Homolky a Bulovky, případně psychiatrickým léčebnám.

Na univerzitní nemocnici se měla transformovat také Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Z obav před jejím dalším osudem si však ministerstvo obrany vymínilo, že si její ústav zachová dosavadní právní formu státní příspěvkové organizace a název „univerzitní nemocnice“ přijme pouze pro formu.

K zákonu má výhrady i tripartita. V minulosti k němu mělo připomínky také ministerstvo financí, některé z nich podle informací ČTK i nadále trvají. Financím se například nelíbí to, že by výnosy z prodeje majetku byly příjmem nemocnice. V příštích letech je naplánován prodej asi za dvě miliardy korun.

Je to dobře, reaguje exministr Heger

Bývalý ministr zdravotnictví a nynější místopředseda TOP 09 Leoš Heger zákon o univerzitních nemocnicích vítá. „Odstátnění největších nemocnic v zemi by mělo zvýšit jejich odpovědné chováni, tak jak k tomu úspěšně došlo v 90. letech u státních univerzit, zatímco u řady nemocnic muselo od té doby dojít k opakovanému a masivnímu oddlužování,“ říká ve svém vyjádření.

Zákonem by se měl podle Hegera rovněž snížit politický vliv ministerstva zdravotnictví a doufá, že tak resort přestane být ve střetu zájmů, kdy určuje pravidla pro celý nemocniční systém a přitom jeho polovinu samo vlastní a spravuje. „Vzhledem k tomu, že se ale řada klíčových detailů v navrhovaném zákonu v posledních týdnech měnila, bude nutné vyčkat, co vláda vlastně předloží,“ dodává.

Rektoři si od návrhu slibují, že se univerzity budou moci podílet na rozhodovacích procesech ve spolupracujících nemocnicích, což nyní není možné. Chtějí ale, aby do doby přeměny nemocnic byly vyřešeny finanční problémy některých zdravotnických zařízení.