Prezident Zeman jako kdyby během úterka veřejnosti předvedl dvě značně rozdílné tváře. Na parlamentní půdě promluvil ke sporu o šumavský národní park, v rámci toho žoviálně zažertoval o „přeříznutých“ samozřejmě stromech, nikoli aktivistkách k nim připoutaných (hoho, haha, plácáme se do kolen).

Jeho úřad zároveň oznámil způsob, jakým bude oznámeno Zemanovo rozhodnutí, zda se účastní prezidentských voleb. První se o něm dozvědí prezidentovi nejbližší spojenci, kteří při něm podle mluvčího Ovčáčka „stáli v dobách dobrých i zlých“. Devátého března se sejdou ve Španělském sále na Hradě, prezident k nim promluví, následovat bude koncert z děl českých klasiků, poté se shromáždění dočkají rautu. Lid bude o Zemanově  rozhodnutí zpraven následující den na tiskové konferenci. Na jedné straně Zeman vulgární žertéř, na druhé ten nejprezidentovatější prezident – Španělský sál! Rusalka! Státnické oznámení!  

Pozorování tuzemské politiky člověka naučí umět si toho představit skutečně hodně. Ale stejně je těžké si představit, že by Miloš Zeman svolal své věrné do Španělského sálu, kde čeští prezidenti pronášejí významné projevy, kde po vyhraných volbách přísahají věrnost zemi, předstoupí před ně, oznámí jim, že kandidovat nebude, a popřeje příjemný poslech árie z Rusalky a dobrou chuť. Spíš to vypadá jako začátek předvolební kampaně, v níž kandidát Zeman naplno využívá výhod toho, jenž se o úřad uchází z pozice jeho držitele. 

A Zemanovy přisprostlé průpovídky ve sněmovně zas naznačily podobu té kampaně. Bude taková, jak se od něj dá čekat, nemůže přece být jiná. Útočná a vulgární, s pomrkáváním do publika a za zády se stoupenci typu normalizačního generála Zbytka, jenž, jak informovaly HN, stojí za prezidentem v časech zlých, dobrých a taky v Moskvě i na Šumavě, na „kůrovcové frontě“. Prezident zřejmě předpokládá, že bude vítězná, pohled na bojiště jako kdyby to potvrzoval.

Přítel Babiš si stojí dobře, sociální demokraté naznačují spolupráci s k Zemanovi vstřícnými komunisty, liberální opozice, ta „pražská kavárna“, v zoufalém stavu. Modernizační snahy TOP 09 připomínají cool agonii Unie svobody. Levicový tisk (Deník Referendum, A2larm) pobouřeně píše o možnosti předvolební koalice TOP 09 / Zelení, třeba je to jen nějaký informační šum, protože by bylo těžké přijít s nápadem ještě patafyzičtějším.

A především – z dosavadních prezidentových vyzyvatelů zatím žádný nemůže v Zemanovi vzbudit velké obavy (možná někdejší šéf Akademie věd Drahoš by vyhovoval poptávce části voličstva po důstojné reprezentaci, záleží ale na tom, které mocné stoupence bude za sebou mít). Prezident může věřit, že směřuje k vítězství, do velkého rizika by, myslím, nešel. Jestli je tahle jeho představa oprávněná, vypovídá to ani ne tak o Zemanových politických schopnostech, jako o fatální neschopnosti jeho protivníků.