Analýza voleb ukazuje, že Čechy dostihla komunistická minulost

Pomsta za sedmnáctý listopad

Analýza voleb ukazuje, že Čechy dostihla komunistická minulost
Pomsta za sedmnáctý listopad

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Bývalí členové KSČ a vůbec lidé, kteří se za minulého režimu cítili dobře, se konečně pomstili těm, kdo reálný socialismus svrhli. Když už se zdálo, že jsou příliš staří, tak to přece jen dokázali a svěřili vládu nad zemí člověku, jenž byl nomenklaturním kádrem a agentem StB. Tento výklad nepochybně generalizuje nadmíru, přesto ho ve variantách používají politické špičky různých stran včetně hnutí ANO. A hlavně ani ten, kdo je proti takové interpretaci předem zaujat, nemůže jednoznačně říci, že se úplně míjí cílem. Pomsta za listopad 1989 se podařila.

Volby skončily, zapomeňte

Nálady občanů před volbami byly před samotnými občany utajovány, jako by to bylo ve státním zájmu. Stejně tak nebyly publikovány řádné průzkumy, jak lidé volili. Exit poll, nejméně nákladný a přitom nejvíc vypovídající sociologický průzkum, který mohl přesně říci, jaké společenské skupiny měly nejblíže k jaké straně, se opět nekonal. Hlasy jste rozdělili, na průběh voleb zapomeňte, oznamuje lidem politicko-mediální elita.

Jako jediný je k dispozici povolební průzkum společnosti Median pro veřejnoprávní Českou televizi, který na vzorku 1500 lidí zjišťoval detaily o tom, jak volili lidé podle vzdělání, věku a profese. Samotní výzkumníci však upozorňují, že jde jen o přibližný obraz, protože vzorek je příliš malý. Kromě Medianu si dal práci ještě statistik Michal Škop. Pro portál KohoVolit.eu vytvořil matematický model, který podle výsledku v jednotlivých okrscích odhadoval, jak se voliči přesouvali mezi stranami. I v tomto případě však jde samozřejmě o odhad.

Modely Medianu a KohoVolit.eu potvrzují všeobecně rozšířený dojem, že ANO Andreje Babiše vyhrálo volby díky přebírání hlasů od sociálních demokratů a částečně i komunistů, ze stejných důvodů posílil Tomio Okamura a jeho hnutí SPD. „Babiš a Okamura vysáli levici,“ hlásí server iDnes, který Škopovu analýzu publikoval. „Zásadní zpráva voleb? Voliči strany práce hromadně zběhli k miliardáři Babišovi,“ shrnuli zjištění Medianu redaktoři České televize.

Experti leccos zjistili, byť to není úplně přesné, a možná právě z toho důvodu jsou dosavadní závěry opatrné, dalo by se říci povrchní. Skutečný význam toho, co se stalo, ukazuje expresivní obrat, který užívají poražení sociální demokraté. Připouštějí, že za porážku mohou sami, protože před čtyřmi lety pod tlakem okolností domluvili vládu s Babišem. Nepočítali však s tím, že se někdo může na politické úrovni chovat, jako se v přírodní říši chová fíkovník banyán, který se vyskytuje v tropických pralesích indického poloostrova. Banyán se přichytí na kmen jiného stromu podobně jako evropské jmelí a roste nezávisle na něm. Není skutečným parazitem, protože živiny neodebírá z hostitelského stromu, ten využívá jenom k tomu, aby se dostal ke světlu. Proto svému hostiteli dlouho neškodí. Dosahuje však obrovských rozměrů a ze svého kmene ve výšinách spouští vzdušné kořeny, kterými čerpá živiny ze země. Nakonec obklopí hostitelský strom sítí kořenů, která brání kontaktu se světlem, a hostitel posléze odumírá. Je jasné, koho myslí socialisté pod metaforou banyán.

Projekt banyán

Při volbách v roce 2013 uspělo ANO stejně, jako se obvykle prosazují nové strany. Tedy ve všech regionech získalo víceméně okolo svého tehdejšího výsledku 19 procent. I když při tehdejších volbách ztrácely především liberální strany pravého středu, výsledky ANO v regionech se tím příliš neřídily. Je pravda, že Babišovo hnutí uspělo v tradičně pravicových městech severních Čech, tedy Liberci a Jablonci, kde mělo přes 23 procent. Bodovalo v satelitech za metropolemi, do nichž se stěhují mladí, a tedy liberálně smýšlející voliči. Víc než pětinu hlasů získalo třeba za jižním okrajem Prahy, v obcích, jako jsou Mnichovice, Říčany, Psáry, Jesenice a další včetně Průhonic. Babiš si vybral k bydlení dobrou adresu, protože konkrétně v Průhonicích mělo ANO výjimečný výsledek nad 30 procent. Přes třiadvacet procent se hnutí dostalo v satelitech Plzně (Újezd, Červený Hrádek, Černice, Křimice apod.), Českých Budějovic (Roudné, Homole, Boršov), Brna a dalších velkých měst. Ovšem voliči miliardáře se stejně tak našli v typicky levicovém severozápadním pohraničí, vedle metropolí Děčína, Mostu a Chomutova také v odlehlých končinách Kraslic a Šluknova. V místech, kde podnikal Agrofert, se zisky jeho politické divize někdy přehouply přes třicet procent.

V některých levicových krajích však kampaň nezabrala. S podprůměrným výsledkem se hnutí muselo smířit na severu Moravy nebo na jihomoravském venkově, podstatné přitom bylo, že sociální demokraté a komunisté udrželi pozice ve svých skutečných pevnostech, betonových blocích klasických socialistických sídlišť. Dodnes v nich Česku žije zhruba 40 procent obyvatel a stratégům ANO muselo být jasné, že jenom na sídlištích je k dispozici dost velká a disciplinovaná společenská skupina, která může zajistit suverénní vítězství. Výsledky na sídlištích se v menších volbách do radnic pomalu zlepšovaly a pak ukázaly potenciál paneláků litevské volby. Loni na podzim se na voliče sídlišť Kaunasu, Vilniusu a dalších měst zaměřil oligarcha Ramunas Karbauskis a nečekaně ovládl sněmovnu pobaltské země. V Česku se dopředu vědělo, kde se volby rozhodnou, jenže ČSSD a KSČM se ani nesnažily bránit. Na sídliště mířil poslední úder ANO před volbami. ČSSD nestihla reagovat na obvinění, že hodlá s cizími kapitalisty ukrást lithium, národní bohatství skryté v hlubinách pod Krušnými horami, a zřejmě právě proto se změnilo chování voličů ze sídlišť, kteří ji dosud automaticky volili.

Hnutí ANO si oproti předchozím volbám polepšilo o víc než deset procent hlasů, sociální demokraté víc než deset procent ztratili. Na sídlištích a v jiných regionech, kde měla ČSSD dříve silnou pozici, to obvykle bylo dvakrát tolik. Projekt banyán zafungoval v první řadě na starších sídlištích ze 70. let, která se stavěla za jediným účelem – co nejrychleji vyřešit bytovou krizi. Podle toho také vypadají. Přes 40 procent hlasů v Karviné a výsledek těsně pod touto hranicí v Ostravě, Havířově, Děčíně nebo Mostě svědčí hlavně o tom, že paneláky jsou zde převládajícím modelem bydlení. Z pohledu hnutí ANO je však důležitější, že sídliště zajistila nadprůměrný výsledek přes 29,6 procenta skoro ve všech velkých městech. Těsnou výjimkou byly výsledky v Plzni, Budějovicích a Olomouci, ovšem také na plzeňském Lochotíně a v Předních Skvrňanech, v budějovické Vltavě nebo olomouckém Povelu se zisk hnutí ANO zvýšil obvykle z 15 na 35 procent. Zato obě levicové strany se propadly do bezvýznamnosti pod deset procent.

Z pohledu ANO nebyl katastrofou ani celkový výsledek v Praze a Brně. Také v Praze se dostalo přes dvacet procent, přitom nejlepší výsledek, 26,1 procenta, si připsalo na nejproblematičtějším sídlišti Jižní Město, dobře dopadly i Letňany, Hostivař, Modřany, Řepy. Pokud si některý typ osídlení zachoval rezervu vůči nástupu populistických stran, pak to byla menší města typu Telče, Prachatic nebo Dačic, kde nehrají sídliště takovou roli. Ani jinde na venkově se s výjimkou zemědělských oblastí lounského a děčínského okresu Babišova bilance nezlepšila o tolik jako v rozlehlých rezervacích socialistického bydlení.

Kdyby volili jen lidé do pětatřiceti, pak by podle Medianu mělo ANO čtrnáct procent a odešlo by poraženo od Pirátů i občanských demokratů. - foto: jan zatorsky

Fiasko s výměnou generací

Vynikající výsledek na sídlištích vysvětluje rámcový průzkum Medianu, který zjistil, že Babiše volilo 41 procent lidí nad šedesát let, druhé komunisty jenom 13 procent. Volební výsledky dokonce rozlišují mezi „starými“ sídlišti 70. let minulého století a „novými“, jež se mnohdy dokončovala po pádu komunismu. Ani na nová sídliště si Babiš nemůže stěžovat. Podstatné však je, že právě v panelácích ze 70. let žijí šedesátníci, kteří vzpomínají na normalizaci jako nejlepší dobu života a kteří si v roce 1989 připadali příliš staří na to, aby dokázali reagovat na prudkou změnu poměrů. Dlouho volili více či méně nostalgické strany, ze kterých se však KSČM ostýchavě držela stranou moci a sociální demokraté se tvářili jako přesvědčení demokraté. Teď konečně přišel politik, který si na nic nehraje a nezastírá, že byl prominentem i za minulého režimu. Lidé z normalizace čekali dlouho, předminulý víkend však přišla jejich chvíle.

Paradoxně jim to umožnil fakt, že právě v letošních volbách nastala výměna generací voličů i politiků. Mohla proběhnout podle slovenského vzoru z března 2016, kdy zavedené strany se stárnoucími lídry musely ustoupit pěti stranám vedeným dravými čtyřicátníky. Také v Česku propadly partaje s okoukanými lídry nad 60 let, případně nedaleko pod touto hranicí (KSČM, ČSSD, TOP 09), naopak uspěly projekty čtyřicátníků (Piráti, SPD, Starostové), případně starší strany, které vsadily na relativně nové tváře (ODS, KDU-ČSL). Kdyby volili jen lidé do pětatřiceti, pak by podle Medianu mělo ANO čtrnáct procent a odešlo by poraženo od Pirátů i občanských demokratů. Nakonec ovšem předání vesla mezi generacemi nevyšlo, protože mladí se nedokázali rozhodnout pro jednoho nebo dva favority, disciplinovaní lidé ze sídlišť však byli v podpoře šedesátníka Babiše jednotní.

Generační změna přijde, o tom není pochyb, z pohledu liberálních demokratů za ještě horších okolností. V letošních volbách se ukázalo, že vedlejším produktem tažení hnutí ANO na sídlištích bylo i posílení SPD. Úplně nejvíc posilovali Okamurovi lidé tam, kde mělo Babišovo hnutí silné pozice už po roce 2013. Přerov a Prostějov jsou klíčové základny koncernu Agrofert, letos se v nich však mimořádný vzestup ANO nekonal, když hlasy radikálů inkasovalo hnutí SPD.

Pravidlo Herink

Existuje málo míst, kde Andrej Babiš získal méně hlasů než minule. Jistě ho netěší, že k nim patří domovské Průhonice, kde jeho zisk klesl pod třicet procent. Úpadek postihl celé jejich okolí. Lidé tu dříve oceňovali stavbu zbrusu nové pekárny Zelená louka v obci Herink. Soužití s továrnou Agrofertu se však lidem ve vesnici rychle zajedlo. V roce 2013 zde občané ocenili příchod investora vysokým podílem hlasů pro ANO, konkrétně 38 procenty. Letos však dali Babišovi o 14 procent méně. Z deseti obcí v nejbližším okolí se výsledky zlepšily v jediné obci s názvem Popovičky.

Příklad Babišova průhonického újezdu byl výjimkou. Vedle toho, že mohli Babiše poznat na nejmenší vzdálenost, se v něm sešly hned tři důvody, proč nevolit ANO. Žijí v něm mladí lidé, leží nedaleko Prahy a místní mají negativní zkušenost s Agrofertem. Také u jiných metropolí se najdou mladé satelity, kde obliba Babiše klesla, typickým příkladem je Újezd a Červený Hrádek u Plzně, případně Hlincová Hora a Homole u Českých Budějovic. Opatrné nadšení z nového koštěte typu 2013 během čtyř let vyprchalo. Stejně zapůsobil efekt pražské a ovšem brněnské, olomoucké, plzeňské, českobudějovické či jiné kavárny. V prvním pražském obvodu získal Babiš 11,2 procenta, o pár promile méně než před čtyřmi lety. Obdobně se zachovalo brněnské, plzeňské a olomoucké centrum. Ilustrativní je plzeňský příklad. V centru či s centrem sousedící čtvrti Roudná dostalo ANO patnáct procent, ve staré zástavbě na Slovanech o deset procent více a na sídlištích dalších deset procent navíc. Voličská základna Babiše se překryla se sociální skupinou, která před pěti lety zvolila prezidentem Miloše Zemana.

Také efekt pekárny v Herinku se opakoval, obvykle ovšem mírněji. Prasečákem a mohutným skladem zřejmě nejsou úplně nadšeni obyvatelé táborského předměstí Čekanice, když přes mohutné marketingové tažení přidali hnutí ANO jen osm procent, ještě méně si Babiš polepšil v nedaleké Plané s ohromným masokombinátem. Velké zemědělské provozy tlumí nadšení, jak dosvědčují také příklady jihomoravských Velkých Němčic, Milotic nebo Vracova. Na druhé straně se výsledky ANO mimořádně vylepšily, když Agrofert převzal nějaký podnik v bývalých Sudetech, na svého miliardáře jsou hrdí i ve středočeských Olbramovicích. Pravidlo „Herink“ neplatí tam, kde se pracovní nabídkou od Agrofertu otevírá lepší vyhlídka, než měli místní dosud.