Andrej Babiš se učí, co je to demokracie, a jako vítěz voleb se snaží sestavit vládu. Vyvěšuje sice inzeráty, že maká, ale žádné konkrétní výsledky nemá a jen povzlykává, že s ním do holportu nikdo jít nechce. Opírá se ale o podporu prezidenta, který mu hned naservíroval dva pokusy, což je v naší novodobé historii unikátní a vlídné zacházení.

Jak se však můžete dočíst v rozhovoru s ústavním právníkem Markem Antošem, děje se tak v souladu s mantinely, které prezidentovi náš politický systém vytyčuje. V rámci pravidel je i neschopnost Andreje Babiše sestavit koaliční vládu a není to nic, co by nás mělo znervózňovat.

V Německu se to Angele Merkelové nepodařilo ani do minulého pondělka, tedy více než dva měsíce od výsledků voleb, a Německo směřuje k volbám předčasným. Není to sice nejzodpovědnější vůči voličům, ale i opakování voleb patří ke standardní výbavě demokratických systémů. Fakt je, že u nás se do nich nikdo s výjimkou Andreje Babiše nepohrne.

Tři, možná čtyři strany by se do sněmovny nemusely dostat, všechny kromě ANO jsou finančně dost vyčerpané, sociální demokracie si sahá na samotné dno svých možností. Andrej Babiš, pokud tedy chce vládnout v koalici, musí svým partnerům nabídnout přijatelné podmínky. Žádná krize se nekoná a nebylo by to poprvé, kdy jednání mohou trvat týdny, vzpomeňme na to, že poslední vláda s důvěrou sněmovny vznikla také až po téměř čtyřech měsících. Andrej Babiš sliboval, že bude makat, tak ať maká. Stát není firma, aspoň zatím.