Miloš Zeman má za sebou v dobrém i zlém náročnější týden. Z Hradu odešel jeden z jeho klíčových spolupracovníků Jindřich Forejt, s jeho odchodem se náhodně (?) sešlo zveřejnění informací o videozáznamu, který ho zachycuje při šňupání kokainu a dalších aktivitách, řekněme, tělesného charakteru. Zároveň se prezident spojil s Donaldem Trumpem, který ho pozval do Bílého domu, po letech, během nichž americká administrativa českého prezidenta ignorovala. Čas promluvit k lidu.

Zeman tak učinil prostřednictvím interview pro Mladou frontu a Rádio Impuls, média, jejichž vlastníkem je aktuálně nejsilnější muž české politiky Andrej Babiš. Vhodná platforma pro „kultivaci vztahů“ s AB, prezident ji velice potřebuje, pokud by chtěl pomýšlet na opětovné zvolení. A docela se na tom poli činil, EET pochválil a pro šéfa ANO našel slova přiměřeného uznání, v řadě věcí se s ním shoduje, váží si jeho rozpočtových výsledků, Babiše také jistě musela potěšit Zemanova slova o prezidentově sympatii pro charismatické osobnosti, jež za sebou mají „úspěšný životní příběh“ a taky kvůli tomu – podobně jako prezident – musejí čelit „zamindrákovaným idiotům“. V takovém popisu se Babiš jistě snadno najde.

Na druhou stranu nic nového – tyhle námluvy už běží nějakou dobu. Nějaké spojenectví či dohoda s Andrejem Babišem by značně zvedly prezidentovy šance na znovuzvolení. A domnívám se, že bez jistoty či velké pravděpodobnosti úspěchu se Miloši Zemanovi do druhé volby a související vyčerpávající kampaně chtít nebude. Prezident nechce odejít jako poražený.

K účasti by ho mohla motivovat i nějaká mezinárodně politická ambice, těší se na setkání s Trumpem, jehož před americkými volbami jednoznačně podpořil a nezůstalo to zapomenuto. Doufá, že mezi nimi nastane „osobní chemie“, podobně jako mezi Zemanem a prezidenty Ruska a Číny. Což o to, chemie třeba bude. Zeman i Trump mají v mnoha ohledech podobné naturely. Rádi třeba mluví, co jim slina na jazyk přinese, rozhodně netrpí přehnaným sklonem ověřovat si informace.

V něčem by ale setkání s Trumpem mohlo být pro Zemana zklamáním. Český prezident doma i na mezinárodní scéně důsledně hájí zájmy svých ruských a čínských přátel. Během americké kampaně mohl Zeman nabýt dojmu, že Trump s ním v tomhle ohledu bude souznít, z často dost všeobecných jindy až protichůdných výroků zvoleného prezidenta se dalo vyčíst ledacos, nic a všechno. Jeho kroky po zvolení ale mohou středoevropské přátele Číny docela znepokojovat. Ve srovnání s předchůdci vystupuje Trump vůči Číně vskutku konfrontačně. Jestli tuhle linii bude držet dál, nemusela by stačit ani veškerá osobní chemie, již je Miloš Zeman schopen navodit. Snad kdyby vytáhl krtečka, ale ani na tohle se spolehnout nedá.