Chci být premiér. Když ne teď, tak příště určitě
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Za tři týdny končí premiéru Bohuslavu Sobotkovi lhůta, dokdy má od ministra financí Andreje Babiše buď získat dostatečné vysvětlení jeho obchodů s dluhopisy a otázek kolem jeho financí, nebo vyvodit důsledky. Co by na jeho místě dělal šéf ODS Petr Fiala? A jak to má jeho strana s Babišem od podzimu 2017 dál?
Co myslíte, že se do konce dubna stane?
To záleží na premiérovi. A mimochodem, že vůbec premiér nějak začal v celé věci jednat, že aspoň panu ministrovi posílal dopisy, kde se ho na věc ptal, přišlo na základě mého tlaku. Sněmovna jednala proto, že nejednal premiér. On mohl jednat dřív – mohl svého ministra financí požádat o vysvětlení, dát termín, a nestáli bychom v téhle situaci. Je jeho odpovědností, že to nechal dojít tak daleko. Ale stejně se premiér Sobotka odpovědnosti nezbaví. Pokud Andrej Babiš přesvědčivě nevysvětlí nejasnosti kolem dluhopisů a souvisejících otázek, bude muset jednat.
Měl by ho v takovém případě vyhodit z vlády?
Pro mě je situace jasná. Při takových nejasnostech kolem soukromých financí ministra financí ani vlastně nevím, co řešíme. Takový člověk nemůže být ve vládě. Dřív se odstupovalo při mnohem menších podezřeních. A co může být vážnějšího, než že vrcholný politik nedokáže doložit své příjmy nebo je v podezření, že se vyhýbal placení daní? Notabene když on sám celé skupiny lidí obviňuje, že neplatí daně, a vymýšlí na ně jeden šílený nástroj za druhým.
Kdyby Sobotka Babiše odvolal, pomůžete mu dovládnout?
Až nějaká situace nastane, budeme ji řešit. Nevím teď, jestli by Andrej Babiš odstoupil po dohodě, nebo jestli by ho premiér odvolal, co by to znamenalo pro stávající vládu… Budeme se určitě chovat odpovědně, byť si neumím představit nějakou aktivní podporu. To po nás poté, jakou politiku tu vláda dělá proti aktivním lidem, asi nikdo nemůže chtít. Každopádně by premiér měl jednat a neměl by se bát o sebe nebo svoji vládu. Jde teď přece o elementární politickou kulturu v zemi. To není nic osobního proti panu Babišovi, ale fakt nejde, aby měl ministr financí takové problémy se svými financemi nebo s nějakými svými finančními operacemi.
Má pak takový člověk, pokud pochybnosti kolem sebe nerozptýlí, nárok na to, být premiérem?
Pokud nedokáže vysvětlit takto závažná opatření, nemá vůbec být v politice. Ale otázka je, co udělají voliči.
Dobře, padesát procent nedostane, to ukazují i pro něho nejpříznivější průzkumy. A pak bude potřebovat nějakého menšího koaličního partnera. A vznikne otázka, jestli ti potenciální koaliční partneři trvají na tom, že věci, které mu dnes znemožňují být ministrem financí, ho diskvalifikují i v nové situaci pro post premiéra.
Vy jste řekl, že padesát procent nehrozí. Nejsem si tím zcela jist. To si na Slovensku před pár lety taky mysleli, že Robert Fico bude mít kolem 30 procent, a on pak měl 44. Všechny předvolební debaty o koalicích byly najednou bezpředmětné, hotovo, vymalováno, jednobarevná vláda. Andrej Babiš nám všem oznámil, že ideální je pro něj jednobarevná vláda. To reálně hrozí, nikdo mě nepřesvědčí, že ne. Stejně tak úplně reálně hrozí návrat komunistů do vlády, zve je tam Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš by se tomu nebránil. Po volbách hrozí ústavní většina pro ANO a KSČM. Hrozí nám politické dno. A jediný, kdo je dnes schopen se tomu postavit, je ODS. Hlas pro nás je hlasem proti Babišovi, je hlasem proti komunistům ve vládě, je hlasem proti populisticko-levicové vládě a jejímu pokračování.
Ale je snad logická otázka, jestli člověk, který nemůže být ministrem financí, může se stejnými problémy být premiérem, nebo ne?
Ale to je velmi hypotetická otázka. Nevíme, jak dopadnou volby, je tu spousta politických stran, které s ním vládu uzavíraly, které s ním dnes vládnou a které s ním budou znovu chtít vládnout. Tady se pořád spekuluje, jestli děláme s Babišem námluvy, což je mimochodem absolutní lež. Spekulují politici, kteří s ním sami vládnou. Ať si zametou před vlastním prahem. Teď není čas na spekulace, ale na činy. Já oslovuji voliče a prosím je, aby dali ODS hlas, aby tu zase byla silná pravice. Musí se změnit základní politická mapa v republice.
Co je tak těžkého na otázce, kterou jsem vám už dvakrát položil? Nejdřív vysvětlíte, proč by měl člověk za určitých okolností být odvolán ze Sobotkovy vlády, a pak neřeknete, že to bude platit i pro vládu po volbách na podzim.
Buďto já vás teď přeceňuju, nebo možná vy mě podceňujete, ale snad když řeknu, že člověk, který nevyvrátí taková podezření, nemá být členem vlády, tak nemohu ani připustit, že by jednou mohl být premiér. Vy jste se mě ptal na něco jiného – jestli to je možné. Možné to je, protože jeho koaliční partneři to klidně udělají znovu.
Sobotka na sjezdu jasně slíbil, že ČSSD do vlády premiéra Babiše nepovede.
Tak i kdybych tomu věřil, oni s ním vládnou dnes. Já jen prosím lidi, když dnes slyší premiéra Sobotku řečnit na sjezdu ČSSD, když slyší morální věty Pavla Bělobrádka, ať si uvědomí, že to jsou oni dva, kdo Babiše celou dobu drží ve vládě, kdo ho nechal vyrůst.
ODS Babišovi kingmakera dělat nebude?
ODS půjde jen do vlády, kde bude moct realizovat svůj program, do vlády, která bude dělat poctivou politiku. Já opravdu nepůjdu do vlády, která nezruší EET, která nezjednoduší a nesníží daně. Která bude pokračovat v honu na živnostníky a drobné podnikatele. A současně si nedovedu představit, že člověk, který nevysvětlí svoje příjmy, může být ve vládě. Tedy ani to, že by mohl být premiérem. Co ještě se ode mě chcete dozvědět?
Tu poslední větu, jestli jste ochoten ji vyslovit. Václav Klaus mladší pro Seznam Zprávy připustil, že ODS může jít s Babišem, když získá aspoň patnáct procent.
Svůj názor už jsem vám řekl. A pokud se ptáte na odhad naší strany ve volbách, nebudu ho dělat. Ideální scénář je – když to řeknu trochu s nadsázkou – jednobarevná vláda ODS. Druhý nejlepší scénář je středopravicová koalice pod vedením ODS. To jsou dobré scénáře, k nim směřuji.
Jak hodnotíte výkon ministra financí a vlády jako celku v ekonomice?
Vzhledem k tomu, že tak mocného ministra financí jsme tu snad ještě neměli, vzhledem k neuvěřitelnému hospodářskému růstu a fakticky skoro nulové nezaměstnanosti, neudělal on, neudělala vláda pro naši ekonomiku dobrého téměř nic. Daně se ani nesnížily ani nezjednodušily, jen se přidala třetí sazba DPH. Máme jeden z nejkomplikovanějších daňových systémů na světě, jsme na 130. místě na světě v délce vyřízení stavebního povolení, hlavně malí podnikatelé mají neuvěřitelně složité podnikání. A nejde jen o podnikatele, ale i učitele, kteří vinou toho, jak pořád musejí vyplňovat papíry, za chvíli nebudou stíhat učit. Lékaři nebudou mít čas léčit. V zemích kolem nás je to mnohem jednodušší. Pořád se ujišťujeme, jací jsou Němci formalisti – nejsou, věci se tam dají dělat mnohem jednodušeji než tady. To chci změnit.
Co je v Německu jednodušší?
Všechno. Já jsem po léta v Německu v řídícím orgánu jedné univerzity. Nedovedete si představit, o kolik je tam téměř jakýkoliv úřední proces rychlejší než tady. A co se týče těch stavebních povolení, žádný náš soused na tom není tak špatně jako my: u nás trvá vydání jednoho stavebního povolení v průměru 240 dní. To je hrůza. Proto se taky tady nedá skoro nic postavit, silnice, rychlovlaky, nic, co by republice opravdu pomohlo. A co s tím Sobotkova vláda udělala? My za dva týdny představíme náš program, bude obsahovat i docela důležitou změnu daňového systému i antibyrokratickou revoluci.
Když odhlédneme od konkrétních scénářů, je pro ODS bezpečné vstupovat do jakékoliv vlády coby juniorní partner? Nenese to s sebou nebezpečí, že chytnete mentalitu malé strany?
Ale my nebudeme chytat mentalitu malé strany.
Už tři roky říkáte, že vaše strana se zkonsolidovala a jde pomalu nahoru. A tři roky máte plus minus tytéž preference.
To, co říkám teď, neříkám tři roky. A pokud jde o preference – před půl rokem byly krajské volby, kdy jsme měli úplně jiný výsledek, než nám předpovídaly preference. O průzkumech víme oba, že v poslední době nevycházejí nejenom u nás, ale ani různě po Evropě. Sedm měsíců před volbami nemá moc cenu bavit se o tom, jak volby dopadnou.
Jinak: čím to, že po čtyřech letech v opozici nejsou občanští demokraté v průzkumech první nebo druzí?
Když jsem ODS přebíral, všichni kolem mi říkali, že strana, kterou přebírám, nemá šanci přežít. Spekulovalo se, kdo nás nahradí, jestli to bude topka, nebo Svobodní. To dneska nenapadne nikoho, ani vás. Vy se mě ptáte, proč nejsme nejsilnější. To je obrovská změna.
Není, pořád máte svých osm až deset procent.
Já nemám vůbec pochybnosti o tom, že půjdeme nahoru. Nebudu vám teď vyprávět – protože to vaše čtenáře už po právu nemusí zajímat –, jak jsme ozdravili stranickou kasu, že jsme skoro nulový koaliční potenciál dokázali zvednout na téměř nejvyšší koaliční potenciál v české politice. Život má různé fáze: byla fáze záchrany ODS, pak fáze obnovy důvěry a nabírání sil. Teď začíná fáze, kdy to všechno můžeme prodat.
Stará debata, jestli na pravici budete dominovat vy, nebo topka, už myslíte pominula?
Já přeji topce všechno dobré. Omezím se na konstatování, že kdo bude volit nás, má jistotu jasné pravicové politiky i toho, že jeho hlas nebude ztracen.
Co dvoukoalice lidovců se starosty, považujete je za potenciální konkurenty na pravici?
Já se starám o naši stranu, o naši politiku. A nechci spekulovat, jak to celé dopadne. Ale co si mám myslet, když se spolu dává dohromady strana, která tu s pány Babišem a Sobotkou nesla jejich politiku proti živnostníkům, a druhá, která tu politiku kritizovala? Třeba to někoho osloví. Kdo chce silnou pravici, musí volit nás, jiná možnost se mu ani nenabízí.
V 90. letech byla leitmotivem ODS společenská transformace po konci komunismu. Vidíte nějaké supertéma pro vaši stranu na obzoru dnes?
Máme čtyři základní programové celky: dobrá ekonomika, zjednodušení podmínek pro podnikání a boj s byrokracií, lepší vzdělání, konečně bezpečnost a zahraniční politika. Ale podle mě ještě nad tím je jedno velké téma: vracet politice smysl. My čelíme koblihám, populismu, marketingu, kdy večer neplatí, co se říkalo ráno. Naopak smyslem demokratické politiky je představit program, získat hlasy, program uskutečnit.
To je hrozně abstraktní. Václav Klaus junior aspoň slibuje boj s nastupující genderovou a zelenou totalitou.
Tak to má stejnou míru abstrakce jako já. A jestli řeknete lidem, že zrušíte EET, že zrušíte silniční daň nebo daň z nabytí nemovitosti, že zavedete daňovou stabilitu, myslíte, že vám budou vyčítat, že jste pro jejich potřeby moc abstraktní? Naopak, bude jim to připadat naprosto konkrétní. A mimochodem, vracet politice její smysl, postavit politický souboj na programu není tak banální.
Nespočívá ta výzva dneška pro konzervativní stranu v tom, aby zachytávala a civilizovaně kanalizovala začínající lidovou revoltu proti pokrokářům, kteří na Západě dominovali posledních deset dvacet let?
Ano. Já přeci dlouhodobě volám po tom, abychom se zbavili novodobých ideologií. Tam patří všechno, co asi máte na mysli: od genderismu přes politickou korektnost až po cosi, co jsem nazval integracionalismem – tedy integrace EU za každou cenu dál a dál jako ideologie. S tímhle vším my bojujeme, naprosto konkrétně.
Dařilo se vám s tím bojovat, když jste byl ministrem školství?
Dařilo.
Co konkrétně z těch novodobých ideologií jste na ministerstvu zařízl? ODS se za Klausova tažení proti inkluzi vytýkalo, že dokud jste byl ministrem školství, choval jste se rozumně, a teď z populistických důvodů najednou podporujete tažení proti inkluzi.
To jsem považoval za největší nespravedlnost, co jsem v politice. Že když jsem si dovolil říct něco proti inkluzi v podobě, jak ji zpočátku prosazovala ministryně Valachová, byl jsem obviňován z pokrytectví. A že prý jsem jakoby proti handicapovaným dětem. Přitom to oni (lidé kolem ministryně Valachové – pozn. red.) jsou ve skutečnosti proti handicapovaným dětem. A já mám na věc úplně stejný názor jako tehdy. Inkluze běží řadu let a přirozenou cestou. Do normálních tříd se začleňují děti, jejichž handicap to umožňuje, což se ale musí posuzovat individiuálně. Vedle toho existují speciální školy a základní školy praktické pro děti s lehčí mozkovou dysfunkcí, které jsou obtížně integrovatelné. A pak někdo přijde a rozhodne, že v této a této oblasti bude inkluze stoprocentní. To není volba: buď inkluze ano, nebo inkluze žádná. To je buď inkluze rozumná, nebo ideologická. Ideologickou inkluzi jsem vždycky odmítal. Ještě že celá debata s pomocí ODS vznikla, protože pak se některá opatření zmírnila.
Lákalo by vás ještě někdy být ministrem školství?
Dovedu si představit i to – a dovedu si představit i mnohem důležitější věci. Kdybyste se mě ptal, čím bych chtěl být, tak já chci být po těchto volbách premiér.
A když to nevyjde letos, tak po těch dalších volbách?
Tak určitě po těch dalších. Já mám opravdu premiérskou ambici a třeba to vyjde. To klidně může vyjít. A když budu premiér, můžu ovlivnit i školství.