Evropská unie (EU) plánuje bojovat za otevření ukrajinských přístavů, které Rusko zablokovalo po invazi na Ukrajinu 24. února. Z přístavů tak nemohou do zbytku světa odplouvat lodě z Ukrajiny, která je jedním z nejzásadnějších dovozců obilí na světě. Informuje o tom deník El País. O podpoře exportu obilí z Ukrajiny má jednat summit EU, který bude zasedat v pondělí a úterý.

Brusel reaguje na obavy z hladomoru, které pramení právě z nedostatku obilovin a dalších zemědělských produktů. EU je tak připravena zmobilizovat všechny možné zdroje, aby usnadnila odvoz obilí nahromaděného v ukrajinských silech a přístavech. Na stole je dokonce i možnost zahájení námořní mise, která by doprovázela průjezd nákladních lodí z Ukrajiny přes Černé moře zamořené minami a hlídané ruskými loděmi a ponorkami.

Nejhorší situace je v přístavu v Oděse, ze kterého odplouvala většina exportních lodí z Ukrajiny. Nalézt jinou cestu pro ukrajinské obilí se nedaří. Operace určené k vývozu veškerého zemědělského produktu po železnici přes Polsko nebo po řece do rumunského přístavu Konstanca však nepřinesly očekávaný výsledek.

Námořní operace na podporu exportu ukrajinského obilí by představovala extrémní riziko zvýšení napětí nebo přímého střetu s ruským námořnictvem. Ve světě ale hrozí vypuknutí humanitární krize a to převážně v zemích Afriky a Asie, které jsou na ukrajinském exportu obilí závislé. Bez něj zřejmě hrozí Evropě mohutnější migrace ze zasažených regionů.

Do vypuknutí války Ukrajina ročně vyvezla v průměru 18 milionů tun pšenice, 24 milionů tun kukuřice a téměř pět milionů tun ječmene. Na pšenici z Ukrajiny jsou závislé africké i asijské země. Tunisko dováží 53 procent své pšenice z Ukrajiny, v Indii a Pákistánu, kde je dohromady téměř 1,7 miliardy obyvatel je závislost na ukrajinské pšenici padesátiprocentní. Nedostatek obilí ve těchto zemích by mohl kromě hladomoru rozpoutat ekonomickou a sociální krizi, která by vedla k migračním vlnám, které dříve či později do Evropy dorazí.

Prvním problémem, kterému by EU čelila, kdyby se snažila do přístavu v Oděse dostat své lodě by bylo povolení od Turecka. Od roku 1936 je vstup válečných lodí z nepobřežních zemí do Černého moře regulován a omezen úmluvou z Montreux, povolení ke vstupu do Černého moře by tak muselo dát Turecko. Vzhledem k tomu, že by nešlo o agresivní operaci, ale o operaci humanitárního charakteru, dá se očekávat, že Turecko by EU povolení dalo.

Rostoucí riziko hladomoru v zemích, které jsou závislé na ukrajinském exportu, má být i tématem pondělního evropského summitu v Bruselu. „Ruská vojenská agrese může mít dramatický dopad na celosvětovou potravinovou bezpečnost,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel v pozvánce evropským lídrům na summit 30. a 31. května v Bruselu.

Evropský summit bude zahrnovat vzdálenou účast prezidenta Africké unie Mackyho Salla, což je známka znepokojení komunity nad zranitelností afrických zemí. EU chce zemím ohroženým hladomorem ukázat, že nedostatek obilí není důsledkem evropských sankcí, jak tvrdí ruská propaganda, ale důsledkem ozbrojené blokády ukrajinských přístavů.