Špatná zpráva pro Ukrajinu: Západu se tenčí zásoby zbraní, které může dodávat
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Spojené státy a další spojenecké země dodávají Ukrajině od začátku ruské invaze obrovské množství zbraní a munice v hodnotě miliard dolarů. Podle některých odborníků se nicméně blíží chvíle, kdy jednoduše Západ nebude schopen Kyjevu další zbraně posílat, protože mu dojdou uvolnitelné zásoby a západní výrobní kapacity potřebu ukrajinské armády nedokáží pokrýt. Nejsou totiž nastaveny na válečnou výrobu.
Spojené státy dodaly Ukrajině tisíce protitankových střel Javelin, které se staly ikonickou zbraní války, ale jejich zásoby se ztenčují. USA pravděpodobně předaly Ukrajině asi třetinu svých zásob. Washington se tak blíží k bodu, kdy musí omezit transfery, aby si udržely dostatečné zásoby pro své vlastní potenciální potřeby. Výroba nových raket je pomalá a doplnění zásob potrvá roky, varuje americké Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Průmyslová výrobní kapacita střel Javelin je v současné době 2 100 kusů ročně (každá střela stojí asi 80 000 dolarů a odpalovací stanoviště několik set tisíc dolarů), tj. více než tři roky výroby byly na Ukrajině spotřebovány za pouhé dva měsíce. I když výrobce plánuje zvýšit výrobu na 4 000 kusů ročně, americká administrativa zatím žádnou objednávku oficiálně nepotvrdila a toto zvýšení výroby by mohlo být zmařeno nedostatkem polovodičů a také nedostatkem kvalifikované pracovní síly.
Rusové disponují množstvím obrněných vozidel, ale možná až nečekaně rychle dochází zkušená posádka, která by je mohla obsluhovat. CSIS uvádí, že je nyní třeba počkat a zjistit, zda ukrajinská armáda způsobí Rusku dostatečné bojové ztráty, aby došlo k patové situaci na bojišti dříve, než jí dojdou její nejúčinnější protitankové zbraně.
Javelin je řízená protitanková střela dlouhého doletu, kterou může nést jedna osoba. Javeliny se staly ikonickou zbraní této války, je to nejsofistikovanější, nejschopnější a nejdražší zbraň z celé řady protitankové munice, kterou NATO a další země Ukrajině poskytují. Spojené státy uvádějí, že jich Ukrajině poskytly 7 000.
Pěchotní protitankové zbraně umožnily ukrajinským silám, které tvoří převážně lehká pěchota, porazit ruské mechanizované síly navzdory jejich mnohem větší palebné síle. Podle CSIS je nutné poznamenat, že Javeliny jsou nejschopnější a nejznámější z protitankových zbraňových systémů, ale ne nejpočetnější. Toto ocenění náleží systému NLAW, protitankovému systému s naváděním, který však není tak sofistikovaný jako Javelin a má menší dosah. Kromě toho poskytly své vlastní protitankové zbraně i další národy, šlo například o německý Panzerfaust 3 a švédský Carl Gustav.
Spojené státy nezveřejnily údaje o svém inventáři zbraní Javelin, takže tento údaj je podle expertů třeba odvodit. Podle armádních rozpočtových knih činila celková produkce od zahájení výroby v roce 1994 37 739 kusů. Každoročně americké síly používají některé střely k výcviku a testování. Ve skladech tedy může zbývat 20 000 až 25 000 kusů. Těchto 7 000 systémů představuje přibližně třetinu celkových zásob USA.
Ačkoliv tedy USA mají nadále ve svých skladech tisíce Javelinů, vojenští plánovači pravděpodobně začínají být nervózní. „Spojené státy udržují zásoby pro různé možné globální konflikty, které mohou nastat proti Severní Koreji, Íránu nebo samotnému Rusku. V určitém okamžiku se tyto zásoby sníží natolik, že vojenští plánovači začnou pochybovat o tom, zda bude možné válečné plány uskutečnit. Spojené státy se k tomuto bodu pravděpodobně blíží,“ uvádí Mark F. Cancian, seniorní poradce z Mezinárodního bezpečnostního programu při CSIS.
Pochopitelným krokem by byla výroba dalších raket (a také odpalovacích jednotek, řídicího boxu, který se na raketu umístí). Spojené státy nakupují rakety Javelin tempem asi 1 000 kusů ročně. Maximální tempo výroby je 6 480 kusů ročně, i když by pravděpodobně trvalo rok nebo déle, než by se této úrovně dosáhlo. Dodací lhůta je 32 měsíců. To znamená, že po zadání objednávky bude trvat 32 měsíců, než bude raketa dodána. Nahrazení dosud dodaných raket bude trvat přibližně tři až čtyři roky. Pokud Spojené státy dodají Ukrajině další rakety, tato doba na výměnu se prodlouží.
Nejde jen o Javeliny
Spojené státy dodávají Ukrajině celou řadu dalších systémů, jako jsou ruční zbraně, sledovací radary a obrněná nákladní vozidla (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle). Poskytované počty jsou však ve srovnání s pravděpodobnými zásobami relativně malé. Například USA poslaly Ukrajincům 50 milionů kusů munice. To by se na první pohled mohlo zdát jako velké množství, ale celková americká produkce munice pro vojenské a civilní účely činí 8,7 miliardy kusů ročně. Dodávky na Ukrajinu z toho tvoří méně než 1 %.
Jedním ze systémů, jehož zásoby a rychlost doplňování jsou omezené, je protiletadlová střela Stinger. Podle informačního listu Bílého domu poskytly Spojené státy Ukrajincům 2 000 střel Stinger. Od roku 2003 Spojené státy žádné nenakoupily. V té době se uváděla celková výroba 11 600 raket (z rozpočtových dokumentů pro rok 2000). Při ztrátách při testování a výcviku ve výši 1 % ročně by zbývající zásoby činily přibližně 8 000 kusů. Spojené státy tedy poslaly na Ukrajinu asi čtvrtinu svých zásob (informace platná ke konci května).
V roce 2003, kdy Spojené státy pořizovaly Stingery naposledy, se uvádělo, že lze vyrobit 275 kusů při standardních směnách a 720 kusů při maximálním výrobním tempu. Dodací lhůta pro výrobu byla 24 měsíců. To znamená, že nahrazení zásob, které Spojené státy odeslaly na Ukrajinu, bude trvat nejméně pět let (dva roky pro přípravnou dobu a tři roky pro výrobu).
Podle francouzských expertů lze obecně odhadnout, že tři měsíce války na Ukrajině spotřebovaly na ukrajinské straně ekvivalent nejméně dvouleté produkce celého západního zbrojního průmyslu. Lze se podle nich oprávněně domnívat, že Západ postupně může ztrácet vůli pokračovat v dodávkách zbraní na Ukrajinu v takovém množství, když by to mělo znamenat oslabení vlastního vojenského potenciálu ve chvíli, kdy průmysl není schopen držet krok.