Tento týden skončil proces s Elizabeth Holmesovou, zakladatelkou firmy Theranos a před pár lety nejmladší miliardářkou v USA. Theranos byl technologický startup, sliboval vyrobit zařízení, jež na základě analýzy jediné kapky krve dokáže udělat vyšetření, na které je potřeba normálně bezpočet zkumavek. Měl to být medicínský průlom, značně zjednodušující krevní odběry, revoluce ve vědě. Jenže to celé byl podvod.

Zařízení Theranu nikdy nefungovalo. Holmesovou začaly vyšetřovat americké úřady. Nakonec byla obviněna a porota ji shledala vinnou ve čtyřech bodech obžaloby. Sedmatřicetileté Holmesové hrozí až dvacet let za mřížemi a pokuta několika milionů dolarů. Šokující je, že podvod Holmesové tak dlouho procházel. Nemalou roli v tom zřejmě hrál fakt, že je žena.

Do toho vychází v roce 2014 kniha Girlboss od Sophie Amorusové, v níž popisuje, jak založila řetězec s oblečením Nasty Gal. Z Girlboss se stala jakási feministická bible. Měla dokazovat, že mladé pohledné podnikatelky dokážou být stejně dravé a úspěšné jako jejich mužské protějšky. Z podnikání tak přestal být způsob, jak dosáhnout bohatství, ale boj proti patriarchátu. Často bylo sugerováno, že ženské šéfky jsou nějak lepší, empatičtější.

Problém byl, že nejprominentnější girlbossové podnikali v „ženských“ odvětvích. Amarusová v módě, Steph Koreyová založila výrobce kufrů Away, Audrey Gelmanová byla šéfkou Wing, firmy specializující se na vytváření pracovních prostor pro ženy, Miki Agrawalová zase měla výrobce spodního prádla Thinx.

V tom se objevila Holmesová. Téměř přesně kopírovala stereotyp geekovského zakladatele technologického gigantu. Studovala líheň amerických technologických géniů Stanford, ale předčasně odešla, aby založila startup, podobně jako Gates, Zuckerberg nebo Jobs. Nosila černé roláky, styl, který zřejmě okopírovala od Stevea Jobse. Ve veřejných vystoupeních působila jako nerd. Ale ke všemu byla žena, někdo, kdo konečně prorazí „skleněný strop“ Silicon Valley.

Holmesová založila Theranos v roce 2003, když jí bylo devatenáct. Strach z jehel ji prý přiměl k myšlence vyrobit přístroj, jenž by učinil většinu krevních testů nepotřebných, stačilo by jedno píchnutí do prstu a analýza by byla hotová.

Theranos dlouho působil mimo zájem veřejnosti a médií. Průlom přišel v roce 2013, kdy Theranos uzavřel smlouvu s druhým největším americkým lékárenským řetězcem Walgreens, přístroje Theranu měly být dostupné k použití na jeho pobočkách. Z Theranu se stala nejsledovanější firma v Silicon Valley a Holmesové nejprofilovanější šéfka v USA. Objevila se třeba na titulkách magazínů Forbes, Fortune a Inc. V roce 2014 ji Forbes prohlásil za nejmladší self-made miliardářku a Theranos ohodnotil na 9 miliard dolarů.

Vrchol i úpadek Theranu začíná v roce 2015. V únoru stanfordský profesor a jeden z nejvýznamnějších epidemiologů John Ioannis upozornil, že přes všechny deklarované úspěchy Theranu jeho lidé nezveřejnili jediný vědecký článek. Biochemik z Toronta Eleftherios Diamandis prohlásil, že tvrzení firmy jsou „nadhodnocená“. Stále více expertů upozorňovalo, že úspěchy Theranu jsou vědecky nemožné.

Přesto oslavné články v médiích pokračovaly. Americký medicínský regulátor FDA v červenci schválil zařízení Theranu pro potřeby testů na herpes. Ve vedení firmy zasedla nejvýznamnější jména Ameriky, například dva bývalí ministři zahraničí George Schultz a Henry Kissinger nebo legendární mariňácký generál a Trumpův ministr obrany Jim Mattis. Sídlo a laboratoře firmy navštívil tehdejší viceprezident Joe Biden. Roli v tom jistě sehrál hlad médií najít „ženského Stevea Jobse“.

Bublina definitivně splaskla v říjnu 2015, kdy investigativní reportér Wall Street Journalu John Carreyrou zveřejnil první ze série článků ukazující pochybné praktiky Theranu. Jejich přístroje nikdy nefungovaly a v případě potřeby byly krevní vzorky odesílány do konvenčních laboratoří. Při návštěvě Bidena Theranos zkonstruoval potěmkinovskou laboratoř, aby zakryl skutečný stav. Většina investorů a ředitelů firmy byli lidé mimo vědecký a technologický byznys, kteří o problematice nic nevěděli a uvěřili lžím Holmesové. Největším investorem byl Rupert Murdoch, mimo jiné majitel Wall Street Journalu. Holmesová za ním přišla s žádostí, aby chystaný článek Carreyroua zarazil. K Murdochově cti slouží, že to odmítl.

Následoval pád. Forbes snížil odhad jmění Holmesové ze 4,5 miliardy v podstatě na nulu. V roce 2018 obvinila americká Komise pro kontrolu cenných papírů Holmesovou z podvodu. Stejně tak federální prokurátor.

Během soudu Holmesová změnila svou image. Z dravé podnikatelky se proměnila v ženskou oběť. Snažila se vše hodit na svého bývalého přítele a spolušéfa Theranu Rameshe Balwaniho. K protizákonným krokům ji prý zmanipuloval a donutil. Porota jí neuvěřila. Balwaniho separátní soud ještě čeká.

Pád Holmesové je jistě nejhlubší, ale i ostatní slavné podnikatelky jsou na tom špatně. Amarusovou provázela pověst diskriminačního a šikanózního chování, společnost Nasty Gal zkrachovala, kvůli finančním problémům odešla i ze svého dalšího projektu, Girlboss Media. Koreyová rezignovala na šéfku Awaye po obvinění z tyranského chování, Gelmanová taktéž odešla po obvinění ze šikany a špatných pracovních podmínek. Agrawalová odstoupila po obvinění ze sexuálního obtěžování.

Obvinění ze šikany jsou dosti ošemetná, zvláště v dnešní Americe. Bez znalosti konkrétních detailů jen těžko posoudit, jestli ženy z generace girlboss prostě po šéfovsku občas řvaly, nebo jejich chování překročilo již nějakou linii. Taktéž ženy z předchozí generace úspěšných, jako například šéfredaktorku Vogue Annu Wintourovou nebo zakladatelku Huffington Post Arianu Huffingtonovou, provázela pověst příšerných šéfek, naštěstí pro ně dosáhly vrcholu ještě v době, kdy se od nadřízených jistá tvrdost očekávala.

Těžko tak říct, jestli výše popsané ženy opravdu své podřízené šikanovaly. Je to však dobrým připomenutím, že žena v čele firmy ještě není zárukou dobrého pracovního prostředí, etického chování nebo toho, že se nebude jednat o gigantický podvod.