Turecko podepsalo s Ruskem smlouvu o koupi systému protiraketové obrany, který je nekompatibilní se systémem NATO. Zdá se, že chce vybudovat vojenskou infrastrukturu nezávislou na NATO. Riskuje tak hněv Spojených států a dalších aliančních spojenců. Informuje o tom Deutsche Welle.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý tureckým médiím oznámil, že Ankara složila zálohu na raketové baterie S-400 ruské výroby. Jde o systém, který podle výrobců může současně sestřelit až 80 cílů ve vzdálenosti až 400 kilometrů.

Washington již dříve Ankaru před tímto obchodem varoval. Dohoda totiž může způsobit diplomatické tenze. Ben Cardin, demokrat ve výboru pro zahraniční vztahy amerického senátu, upozornil, že nákup by mohl porušovat americké sankce proti Rusku.

Moskva naopak na dohodu nahlíží optimisticky. Vladimir Kozhin, asistent ruského prezidenta Vladimira Putina, řekl ruské státní zpravodajské agentuře TASS: „Mohu ujistit, že všechna rozhodnutí přijatá v rámci této smlouvy přísně odpovídají našim strategickým zájmům. V tomto ohledu je reakce některých západních zemí, které vyvíjejí tlak na Turecko, zcela nesrozumitelná.“

Pro NATO je potíž se systémem zbraní S-400, že není technologicky kompatibilní se systémy, které má v Turecku zavedené. Jinými slovy, zdá se, že Erdogan se rozhodl vybudovat vojenský systém nezávislý na NATO.

„Má to smysl (pro tureckou vládu),“ vysvětlil Guney Yildiz, odborník na Turecko v rámci Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR), „protože pokud jsou všechny zbraňové systémy závislé na NATO, velitelé NATO mají plnou kontrolu nad tureckými vojenskými systémy,“ dodal Yildiz. Zároveň však připustil, že ruský zbraňový systém znamená také ruský vliv.

Turecko zmínil ve svém projevu o stavu Evropské unie předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Turecko se podle něj v dohledné době členem unie nestane. Prioritou pro vstup do EU je totiž právní stát, řekl Juncker. Dodal, že Ankara se už dlouho vzdaluje Evropě, a to mílovými kroky.