Členové Agrární komory (AK) dostali podle tvrzení Asociace soukromého zemědělství (ASZ) instrukce, jak se chovat během zemědělské demonstrace v Praze včetně toho, co mají a nemají říkat. Dokumenty zveřejnila ASZ, která tvrdí, že jde ze strany AK o „připravenou manipulaci“. Prezident Agrární komory Jan Doležal pro Echo24 uvedl, že kvůli zveřejněným informacím komora zaslala Asociaci soukromého zemědělství předžalobní výzvu. ASZ jí ale odmítá vyhovět a naopak její znění zveřejnila s tím, že se „nedá zastrašit a nebude ustupovat“.

Spor mezi dvěma zemědělskými sdruženími se týká připravované demonstrace, kterou pořádají Agrární komora a Zemědělský svaz. Ta se uskuteční v úterý 11. ledna od 17:30 před Úřadem vlády na pražské Malé Straně. Podle údajů na webu pražského magistrátu se očekává 3 000 účastníků.

Podle ASZ rozeslala Agrární komora koncem týdne několik informačních materiálů pro své členy. V manuálech jsou pokyny, jak se na demonstraci chovat. Doporučení se týkají také kontaktu s novináři. Demonstrantům totiž materiál radí, jak s nimi komunikovat.

V dokumentu je vypsáno, co by demonstrující lidé v případě interakce s redaktory měli říkat, a nechybí ani doporučení, jakých prohlášení se vyvarovat. Na otázku „Proč protestujete? Čeho chcete dosáhnout?“ by podle doporučení zemědělci určitě neměli odpovídat: „Nevím. Poslal mě sem předseda. Chtěl jsem se podívat do Prahy.“ Pokud jde o odpověď na otázku „Co budete dělat po demonstraci?“, měla by odpověď znít: „Pojedu domů, ráno jdu do práce. Zaměstnanců ubývá a musíme zastat jejich práci.“ Naopak nedoporučenou odpovědí je: „Prohlédnu si Prahu. Půjdu nakupovat.“

Uniklý manuál nabádá zemědělce také k tomu, aby hájili velké farmy. Ty jsou podle něj efektivnější. „Patříte k agorbaronům? Co si myslíte o agrobaronech? Agrobaroni škodí českému zemědělství, ne?“ zní další z modelových otázek. Doporučenou odpovědí na ni je: „Kdo to je agrobaron? Můžete ho definovat? Větší zemědělské podniky dodávají na trh převážnou většinu potravin. Věnují se více činnostem najednou, a jsou proto stabilní. Ukázalo se to jako výhoda v pandemii covidu-19. Větší podniky pomáhají udržet zaměstnanost na venkově,“ nabádá se v instrukcích, v nichž jsou i další organizační pokyny, jež údajně pocházejí od ústředí Agrární komory.

Asociace soukromého zemědělství zveřejnila také další dokumenty, které měla AK svým členům rozeslat. Jde o další argumenty, kterými je zdůvodňována podstata úterní demonstrace. Unikl také dopis Okresní Agrární komory Most, které šéfuje bývalý prezident Agrární komory a senátor Jan Veleba (SPOZ) blízký prezidentu Miloši Zemanovi. Také on v dopise členům obhajuje demonstraci a píše, co agrárníci požadují.

Předžalobní výzva

Sporem Agrární komory s vládou a také Asociací soukromého zemědělství se staly zemědělské dotace. Nová vláda maximální dotační platby na jednu farmu plánuje zastropovat a také zvýšit redistributivní platby pro malé farmy, čímž by odpadlo dosavadní zvýhodnění velkých farem a naopak by došlo ke zvýhodnění menších farmářů.

Agrární komora pravost dokumentů, které zveřejnila ASZ nevyvrátila. Soukromým zemědělcům však hrozí žalobou a už jim zaslala předžalobní výzvu. „Agrární komora ČR nemůže komentovat interní dokumenty jakýchkoliv organizací, které jsou určené výhradně pro potřeby jejich členů. Asociace soukromého zemědělství na svém portálu ve vztahu k Strategickému plánu a Agrární komoře ČR již delší dobu uveřejňuje protiprávní články, kterými se snaží poškodit dobrou pověst Agrární komory ČR. V současné době jsme na ASZ a členy jejího vedení odeslali předžalobní výzvu, kterou se snažíme porušování našich práv ze strany ASZ zamezit. Dokumenty a články, které ASZ zveřejňuje, vykazují protiprávní charakter a Agrární komora ČR se k nim bude vyjadřovat v případných soudních sporech,“ sdělil deníku Echo24 prezident AK Zdeněk Doležal.

Doležal zároveň ASZ vyzval ke stažení zveřejněných dokumentů do 17. ledna, což ASZ odmítá. „Svobodným sedlákům z ASZ ČR ústa nezavřete! Nedáme se zastrašit a nebudeme ustupovat vašim metodám. Naše argumenty a čísla byly zveřejněny, jsou podložené a jasné a stojíme si za nimi. Neuvedli jsme nic, co by nebyla pravda. Náš právní zástupce vám zašle odpověď na jednotlivé body,“ vzkázal předseda ASZ Jaroslav Šebek.

Komora demonstraci hájí tím, že s nimi vláda dostatečně nejedná. „Napětí v členské základně stoupá vzhledem k rostoucím vstupním nákladům o desítky až stovky procent, které zemědělci nemohou promítnout do cen, za něž prodávají, a dlouhodobě prodávají. Nová vláda chce měnit pravidla pro zemědělské hospodaření během několika dní a postavila mimo hru zemědělskou veřejnost. To může ohrozit budoucí vývoj českého zemědělství a dodávky českých kvalitních potravin pro obyvatele za dostupné ceny. Jedná se o Strategický plán Společné zemědělské politiky (SZP) na období let 2023 až 2027, který určuje pravidla zemědělského hospodaření a jejich dodržování podmiňuje peněžními kompenzacemi pro zemědělce. Byl projednáván více než rok se zástupci odborné i neodborné zemědělské veřejnosti a následně jej schválila předešlá vláda. Nová vládní koalice mluví o zásadních změnách ve Strategickém plánu SZP, na něž má čas pouhých několik dní do poloviny ledna, aby dokument stihla poslat ke schválení Evropské komisi. Nejzazší termín je do konce měsíce. Jednání o tomto zásadním dokumentu takzvaně o nás bez nás bylo pro zemědělce poslední kapkou, a proto plánují vyjet do ulic,” dodává Doležal.

„Nátlak agrobaronů,“ zní od soukromých zemědělců

ASZ naopak prohlášení Agrární komory odmítá. „Odmítáme účelovou argumentaci Agrární komory, která straší ohrožením soběstačnosti a poškozením malých zemědělců v případě, že nebude strategický plán odeslán v podobě, jak jej připravilo ministerstvo zemědělství za minulé vlády. Je tomu totiž právě naopak. Nedejte proto, prosím, na nátlak agrobaronů a Agrární komory, která standardně hrozí demonstracemi vždy, když se objeví snaha cokoliv zásadního v zemědělství změnit,“ uvedl předseda ASZ Jaroslav Šebek. K zaslané předžalobní výzvě se ASZ zatím nevyjádřila.

To, aby plynulo více peněz k menším zemědělcům na úkor velkých farem, dlouhodobě prosazuje současná vládní koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN. Kabinet navrhuje, aby ČR vyčlenila 30 % svého vnitrostátního rozpočtu na podporu příjmu na redistributivní platbu, což je maximum, které umožňuje Evropská komise. Agrární komora namítá, že ve všech ostatních státech je tato platba ve výši 10-12 %, pouze v Litvě, která se potýká s masivním odchodem mladých lidí do zahraničí či do velkých měst, je to 20 %.

Třicetiprocentní redistributivní platbu hájí europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. „Problémem českého zemědělství je, že zde existuje malé množství obrovských farem, které obdělávají velkou část zemědělské půdy. Proti těmto koncernům mají malí a střední zemědělci konkurenční nevýhodu. Navíc probíhá další a další koncentrace farem, což přináší i bezpečnostní riziko – nákupem jedné firmy se kdokoli (i ze zahraničí) zmocní velké části zemědělské půdy. Českou a zahraniční podobu plateb nelze porovnávat kvůli výrazné odlišnosti sektoru nebo také kvůli rozdílným základnám, ze kterých se toto procento redistribuce počítá. Průměrná velikost velikost obhospodařovaných pozemku v ČR je 130 ha, v EU 18 ha. Ostatní evropské země vyšší redistribuci nepotřebují,“ namítá Vrecionová. Odmítá také možnost, že by mohlo dojít k horší dostupnosti potravin v případě, že by někteří velcí zemědělci v budoucnu mohli skončit, jak nyní hrozí.

Menší farmy pěstují citlivější plodiny – např. ovoce a zeleninu. Jejich podporou také pomůžeme tomu, že se nebude tolik zboží dovážet ze zahraničí, což má i ekologický bonus. Nemluvě o jejich užším vztahu k místu, kde hospodaří, protože to jsou velmi často rodinné farmy.

— Veronika Vrecionová (@vrecionova) January 10, 2022