Národní Fronta Marine Le Penové, reprezentující ve francouzské politice pozici mimo hlavní proud establishmentu, míří k historicky prvnímu volebnímu vítězství. Z prvního kola regionálních voleb 6. prosince vyšla s 28 % hlasů jako nejsilnější strana.

Její kandidáti zvítězili v šesti ze třinácti regionů. V některých s velkým náskokem. Po druhém kole 13. prosince, kdy ostatní strany můžou začít proti Le Penové taktizovat, může ještě vše dopadnout jinak. Očekává se ale, že Národní frontě se podaří zvítězit přinejmenším v jednom až dvou regionech. K triumfu má našlápnuto hlavně na severu v Nord-Pas-de-Calais-Picardii, kde kandiduje přímo Le Penová. A pak na jihu v Provensálsku a na Azurovém pobřeží, kde stojí v čele její neteř, šestadvacetiletá právnička Marion Maréchal-Le Penová. Obě Le Penové ve svých regionech získaly přes čtyřicet procent hlasů. V obou případech předstihly své soupeře o téměř patnáct procent.

Sarkozy řekl ne

Ve francouzských regionálních volbách je druhé kolo hodně nevyzpytatelné. Postupují do něj všichni kandidáti, kteří v prvním kole získali alespoň 10 %. Vítěz ale dostane bonus 25 % navíc. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy, vůdce pravicových Republikánů, kteří skončili druzí za Národní frontou, už vyzval kandidáty své strany, aby se nestahovali a postavili se proti Le Penové ve druhém kole. Tím pohřbil strategii široké antilepenovské koalice všech stran, která zafungovala v prezidentských volbách roku 2002. Tehdy se do druhého kola dostal proti gaullistovi Jacquesi Chiracovi otec Marine, zakladatel Národní fronty Jean-Marie Le Pen. Francie se mobilizovala a Chirac byl zvolen prezidentem nejsilnější většinou hlasů v historii.

Sarkozy si teď ale zjevně spočítal, že se Republikánům strategicky vyplatí jít s Národní frontou do přímého souboje. Jeho kandidáti jsou navíc většinou buď na prvním, nebo na druhém místě. V šesti regionech včetně metropolitní Paříže Sarkozy vyhrál. Socialisté současného prezidenta Francoise Hollanda, kteří dokázali vyhrát jen ve dvou regionech a celkově skončili třetí s 23 % hlasů, už naopak řekli, že stáhnou své kandidáty v regionech, kde se rýsují největší šance na vítězství Národní fronty. Sarkozyho obvinili, že svou neochotou účastnit se antilepenovské koalice nahrává Národní frontě.

Levicová ekonomika, pravicový patriotismus

Na první pohled to vypadá, že Le Penové, která delší dobu mluví o tom, že Francie by měla přestat přijímat jakékoliv přistěhovalce, nahrály masakry v Paříži. To je ale výrazné zjednodušení hluboké společenské krize, již Francie už delší dobu prožívá. Le Penová vede průzkumy už od začátku léta, kdy se přes nekontrolované evropské hranice hrne přistěhovalecká vlna. První linie šla mimochodem v červnu z Itálie právě přes Azurové pobřeží, kde Národní fronta zvítězila. Jestli něco pařížské masakry změnily, je to pozice socialistů prezidenta Hollanda. Před Paříží mu průzkumy dávaly šanci na nějakých 12 %. Teď dostal skoro dvakrát tolik. Voliči oceňují jeho akčnost a rozhodnost po útocích. Ty z nevýrazného prezidenta s charismatem účetního udělaly na současné evropské poměry docela rozhodného lídra.

V podpoře Le Penové, kterou dnes podle průzkumů volí lidé ze všech společenských vrstev, se promítá frustrace Francouzů z dlouhodobého chování establishmentu i ekonomického úpadku, jímž země prochází od svého vstupu do eurozóny. Le Penová sbírá hlasy napravo i nalevo. Daří se jí to kombinací extrémně levicové hospodářské politiky, v níž předčí socialisty. Na rozdíl od svého otce, který se netajil obdivem k ekonomickým reformám Ronalda Regana, je Marine etatistkou tvrdého kalibru. Razantně vystupuje proti globalizaci, volnému trhu a také proti otevřenému obchodu uvnitř EU. Proto sbírá hlasy v upadajících, dříve průmyslových oblastech, jako je třeba Picardie a Burgundsko, kde dříve dominovali socialisté. V těchto místech přitom nejsou na rozdíl od velkých francouzských měst vážné problémy s přistěhovaleckými komunitami.

Z druhé strany pak sbírá hlasy velmi patriotistickou protimigrační politikou. Potíže s nezvládnutou migrací trápí Francouze dlouhodobě. Dávno před pařížskými útoky odmítalo příchod dalších migrantů do země přes 82 % lidí. Le Penová se také s většinou francouzské společnosti protíná v silně euroskeptických názorech.

Přestože je to z pohledu ze střední Evropy málo vidět, Francouzi věří EU skoro nejméně ze všech zemí. V nedávném průzkumu Eurobarometr odpovědělo jen 30 % Francouzů, že Evropská unie funguje v jejich zájmu. 54 % bylo přesvědčeno, že jde proti nim. Pro srovnání: u nás je o přínosech našeho členství přesvědčeno 35 % společnosti a opačný názor má 52 %. V tradičně euroskeptické Británii je o pozitivní roli EU přesvědčeno 37 % lidí a o opaku 48 %. Na zásadní obrat v politice Evropské unie, jíž věří čím dál méně jejích občanů, je nejvyšší čas.