Britský ministr obrany Michael Fallon rozhodně odmítá jakékoli myšlenky na ustanovení jednotné evropské armády, kterou prosazuje Brusel, ale i současná česká vláda. Namísto toho jeho země nadále trvá na vojenské spolupráci pouze v rámci organizace NATO, informovala agentura Reuters. Britská premiérka Theresa Mayová mezitím oznámila svůj úmysl navrhnout, aby se některé části Evropské úmluvy o lidských právech neaplikovaly na britské jednotky sloužící v oblastech válečných konfliktů. Jsou obětí honu na čarodějnice.

Velká Británie bude podle Fallona nadále zastávat vůdčí roli v Severoatlantické alianci, kterou ministr označil za „základní kámen naší obrany“, uvedl server politico.eu. Naopak myšlenku ustanovení společné evropské armády Fallon odmítl, podobný krok by totiž podle něj podkopal právě NATO a Británie se proti vzniku evropské armády postaví.

„Odchod z Evropské unie neznamená, že odstupujeme od našeho závazku střežit bezpečnost kontinentu. Budeme pokračovat v tom, abychom v rámci Evropy měly nejvyšší rozpočet na obranu,“ prohlásil ministr obrany.

Fallon už dříve odsoudil jakékoli plány na ustanovení jednotného evropského vojska. Před měsícem takto například novinářům sdělil, že nic podobného se nestane. Své plány zopakoval na konferenci Konzervativní strany, na níž vystoupil společně s premiérkou Theresou Mayovou.

Výjimka pro britské vojáky

Britská premiérka Theresa Mayová se na konferenci rovněž věnovala vojenským tématům. Oznámila tam totiž svůj úmysl navrhnout, aby se některé části Evropské úmluvy o lidských právech neaplikovaly na jednotky sloužící v oblastech válečných konfliktů. Mayová tak chce prý chránit britské vojáky bojující v zahraničí před soudními žalobami a ušetřit peníze daňových poplatníků.

Žaloby, v nichž oběti podle evropské konvence žádají miliony liber odškodného, jsou podle Fallona „honem na čarodějnice“. „Náš právní systém je v masovém měřítku zneužíván k falešným obviněním našich jednotek,“ řekl již dříve Fallon.

„Naši muži a ženy v ozbrojených silách tam jdou a dávají v sázku své životy, aby nás chránili,“ řekla Mayová. A dodala, že britská vláda by se za tyto vojáky měla postavit.

Mayová nicméně uvedla, že jednotky by se měly i nadále řídit mezinárodním právem, jako jsou například ženevské konvence, a že jakékoli „uvěřitelné obvinění z kriminálního chování“ by mělo být vyšetřeno.

Podle návrhu Mayové by se v budoucích zahraničních konfliktech neměl na britské vojáky aplikovat druhý článek evropské úmluvy (o právu na život) a článek pět (právo na svobodu a osobní bezpečnost).

V současné době vyšetřuje britský vládní tým IHAT více než 1500 případů od obvinění ze špatného zacházení se zajatci až po obvinění z nezákonného zabití Iráčanů britskými vojáky v Iráku; přes 500 podobných obvinění se týká dřívějšího působení Britů v Afghánistánu. IHAT byl zřízen v roce 2010. Vyřešeno bylo zatím 326 případů, za něž bylo vyplaceno odškodnění v celkové výši 20 milionů liber (asi 620 milionů korun).