S Agrofertem nebo bez něj? Babiš nad firmami vliv neztratil, zní z opozice
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
To, jak se Andrej Babiš (ANO) vypořádal se zákonem o střetu zájmů, se dopředu očekávalo, přiznávají poslanci. Babiš sice kvůli zákonu přezdívanému lex Babiš, který dnes nabývá účinnosti, převedl své firmy do svěřenských fondů, reálný vliv nad nimi ale neztratil, varují někteří z nich. Tento jeho krok navíc podle opozičních i koaličních zákonodárců pouze vypovídá o tom, že státní dotace nejsou pro Babiše tak bezvýznamné, jak tvrdil.
Martin Plíšek (TOP 09), který je právě autorem zákazu veřejných zakázek, nenárokových dotací a investičních pobídek pro členy vlády, upozornil, že zákon po Babišovi nepožadoval, aby se svých firem zbavil. „On je převedl do svěřenského fondu jenom, aby nadále mohly čerpat veřejné peníze ze zakázek, dotací a pobídek a aby byly zvýhodněny oproti jiným firmám,“ řekl k tomu pro Echo24.
Stejný názor má i Roman Sklenák (ČSSD), podle kterého je zřejmé, že obchody se státem a státní dotace pro Andreje Babiše nejsou tak bezvýznamné, jak tvrdil. „Ale nejde jen o něj. Zákon se vztahuje na všechny budoucí členy vlády a je potřebnou překážkou pro koncentraci politického a ekonomického vlivu,“ uvedl pro Echo24.
To, jestli zákon skutečně vedl k zamezení střetu zájmů, ale pro Echo24 zpochybnil Jiří Dolejš (KSČM). „Formální reakce, tedy převedení firem do svěřenského fondu, se očekávala. Reálně se samozřejmě Agrofertu nevzdal – regulace střetu zájmů má ale i politickou (symbolickou) rovinu,“ dodal. Podle Dolejše bude konečnou instancí stejně občan, který „buď na ty hry oligarchů kývne, anebo rozdíl mezi zájmy firmy a státu zohlední u voleb“.
Také předseda ODS Petr Fiala naznačil, že Babiš reálný vliv ve svých firmách ani po převodu do svěřenských fondů zřejmě neztratí. „To uvidíme, ale personální složení vedení těchto svěřenských fondů tomu moc nenasvědčuje,“ řekl Echo24 s odkazem na to, že dohled nad fondy vykonává tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova životní partnerka Monika Babišová.
Fondy jako nástroj pro ukrývání majetku?
Fiala také upozornil, že svěřenské fondy jsou pro Babiše tím nejvýhodnějším řešením. Martin Plíšek však připomněl, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) chtěl tento institut, který je běžný pro anglosaské právo, ještě nedávno zrušit. „A teď se hodí. Podle mě jde ale o obcházení smyslu a účelu zákona,“ dodal Plíšek.
Robert Pelikán ostatně svěřenské fondy kritizoval už v únoru 2014 v rozhovoru pro Hospodářské noviny – tehdy ještě z pozice ředitele legislativního odboru ministerstva financí. Uvedl, že svěřenské fondy, které do legislativy zavedla tzv. akutní novela nového občanského zákoníku až od ledna 2015, představují riziko pro věřitele a že mohou fungovat jako nástroj pro ukrývání majetku. Zpochybnil také, jestli svěřenské fondy vlastně v českém prostředí potřebujeme, a dodal, že „bychom je alespoň měli lépe vymyslet a minimalizovat rizika, která přinášejí“.
Zeman podá ústavní žalobu
Ministr financí Andrej Babiš vložil akcie svých společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů. Do prvního svěřenského fondu dal 90% akcií Agrofertu a 100% společnosti SynBiol, do druhého zbývajících 10% akcií společnosti Agrofert. Správci se stali předseda představenstva Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek.
Zákon o střetu zájmů s účinností od 9. února mimo jiné omezuje firmám členů vlády přístup ke státním zakázkám a k dotacím. Podle Babiše stát zákonem porušuje evropské právo, protože omezuje jeho vlastnická práva. Ministr už dříve prohlásil, že jedna z firem holdingu Agrofert podá kvůli zákonu stížnost k Evropské komisi. Prezident Miloš Zeman se chce zase kvůli zákonu lex Babiš obrátit na Ústavní soud. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka hradní právníci už ústavní žalobu dokončují.
Prohlášení Andreje Babiše:
Jsem aktivní v politice a chci v ní působit i do budoucna, pokud budu občany zvolen. Vždy jsem důsledně dbal na to, aby se moje vlastnická pozice nedostávala do konfliktu s mým působením v roli veřejného funkcionáře. Mimo jiné jsem proto v souladu se zákonem již před třemi lety odešel z funkcí předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti AGROFERT a předsedy představenstva společnosti SynBiol.
Nedávno schválenou novelu zákona o střetu zájmů, která mění pravidla pro řešení konfliktu zájmů, považuji (a nejen já) za protiústavní. Významnou měrou poškozuje moje základní ústavní práva a diskriminuje moje společnosti, nicméně jsem připraven ji respektovat, dokud bude součástí českého právního řádu.
Abych vyhověl požadavku tohoto zákona, tj. neovládal skupinu společností, které nyní přímo či nepřímo vlastním, rozhodl jsem se zvolit to nejvhodnější řešení, a to i přes nedostatek času, který mi byl zákonem poskytnut. Rozhodl jsem se, jako jediný akcionář, vložit akcie svých dvou společností Agrofert a SynBiol do dvou svěřenských fondů.
Vznikly dva svěřenské fondy s názvy AB private trust I, svěřenský fond, a AB private trust II, svěřenský fond. Do fondu AB private trust I, svěřenský fond, jsem vložil 90 % akcií společnosti Agrofert a 100 % akcií společnosti SynBiol, do které patří taktéž společnost Hartenberg Holding. Správcem fondu se stal Zbyněk Průša. Dohled nad činností správce vykonává tříčlenný kontrolní orgán – rada protektorů. Ta je složena z člena mé rodiny a dvou dalších osob. V případě prvního fondu jsou jejími členy Monika Babišová, Alexej Bílek a Václav Knotek.
Do fondu AB private trust II, svěřenský fond, jsem vložil zbylých 10 % akcií společnosti Agrofert. Správcem fondu je Alexej Bílek. Rada protektorů je v případě druhého fondu ve složení Monika Babišová, Zbyněk Průša a Václav Knotek.
Systém dvou fondů jsem zvolil jako pojistku a kontrolu, neboť v určitých záležitostech se oba správci budou muset dohodnout na společném postupu. Úkolem rady protektorů bude schvalování důležitých kroků správců a také možnost rozhodovat o případných výměnách správců.
Moje role se nyní omezí pouze na pozici takzvaného obmyšleného, kterému bude majetek ze svěřenských fondů vydán za předpokladu, že přestanu být veřejným funkcionářem, případně pokud by omezení vyplývající ze zákona o střetu zájmů bylo zrušeno.
Je mým zájmem, aby správa majetku ve svěřenských fondech byla vykonávána zkušenými odborníky, kteří prostředí skupiny dobře znají. Totéž je zájmem managementu firem. Zájmy mé rodiny budou reprezentovány pouze jejím jedním zástupcem v kontrolních orgánech fondů.
Konkurenční politici a jistě i mnozí novináři se konečně dočkali a jejich úsilí bylo naplněno – od této chvíle nemám s Agrofertem a SynBiolem už vůbec nic společného. Jsem upřímně velmi zvědavý, do jaké míry budou tuto skutečnost v dalších dnech, týdnech a měsících respektovat.