Jako dětský čtenář jsem býval dost konzervativní – podobně jako asi mnoho vrstevníků, kteří nebyli schopni sdílet spolu s hrdinou Honzíkovy cesty okouzlení kolektivizovaným zemědělstvím a pro něž ideálem dospívajícího muže nebyl Gajdarův Timur. Hltali knihy pro mládež z 19. a počátku 20. století  – všechny ty verneovky, mayovky, foglarovky a další, taky jsem jich měl doma hodně. A pak taky pár knížek, jichž jsem se nejdřív bál nebo vůči nim cítil aspoň značný respekt.

Ondřej Štindl