S nařčením z antisemitismu se nyní musí potýkat místopředseda ruské Státní dumy Pjotr Tolstoj. Pravnuk slavného ruského klasika totiž označil lidi protestující proti předání slavné petrohradské katedrály sv. Izáka z vlastnictví města do rukou církve za „potomky těch, kteří zničili ruské katedrály, když v roce 1917 přeskočili s revolvery Zónu/linii osídlení“, tedy území, na němž během carského Ruska žili Židé. Informuje o tom rádio Svobodná Evropa. 

Poznámka ruského zákonodárce podle mnohých odkazuje na antisemitskou konspirační teorii, podle níž Židé v roce 1917 podnítili bolševickou revoluci. Vytváření takových paralel sice Tolstoj popřel, to však neodradilo židovskou obec od hlasitých protestů.

„Obvykle musíme takové výroky snášet od nezodpovědných podněcovatelů antisemitských kampaní,“ prohlásil předseda Federace židovských komunit Aleksandr Borod a vyzval dolní komoru ruského parlamentu k tomu, aby prohlášení svého člena nenechala bez odezvy.

„Když slyšíme takové věci z úst místopředsedy Státní dumy na oficiální tiskové konferenci, podkopává to klidné soužití mezi jednotlivými etniky a zvyšuje to napětí,“ dodal. Tolstého za jeho slova kritizovali i další židovští představení a veřejně známé osobnosti.

Mluvčí dumy Vjačeslav Volodin sice usoudil, že napadání etnik nebo lidí obecně je „nepřijatelné a nesprávné“, ve slovech Tolstého však žádný problém nevidí. Politik podle něj ve svém komentáři nezmínil žádnou národnost, takže klidně mohl mít na mysli trestance, kteří, stejně jako Židé, v Zóně osídlení přebývali.

Současný spor vznikl poté, co se Tolstoj před novináři vyjádřil k petrohradským protestům. Ty vznikly kvůli plánované změně vlastnictví katedrály svatého Izáka, jež patří do světového dědictví UNESCO a každoročně ji navštíví na 3,5 milionu turistů. Největší ruská stavba svého druhu od dob komunismu slouží jako muzejní prostor a generuje vysoké příjmy z turistického ruchu.

Když začátkem ledna město oznámilo záměr vrátit stavbu pravoslavné církvi, zvedl se silný odpor veřejnosti. Odpůrci se obávají, že se postupně zásadně zhorší stav chrámu kvůli nedostatku financí a že bude do něj veřejnosti omezen přístup. Kritici pak poukazují hlavně na to, jakým způsobem církev v současné době, za vlády prezidenta Vladimira Putina, hromadí nejen majetek, ale i politický vliv.