Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přesto, že se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Zatímco se v předpandemickém roce 2019 hlásilo v Praze na střední školy kolem 11 tisíc dětí, letos už je to podle dat Cermatu přes 15 tisíc. Kromě samotného populačního růstu, kdy se ke slovu dostávají silné ročníky, hraje podle pražského radního pro školství Víta Šimrala (Piráti) roli také nedostatek kapacit ve Středočeském kraji. „Z přihlášek bylo 9,5 tisíce z Prahy, zbytek jsou jiné kraje, zejména Středočeský,“ řekl deníku Echo24.

Tisíce dětí se tak snaží „vměstnat“ do velmi těsných pražských kapacit. „Co se týče míst celkem, na maturitních oborech máme 11 590, z toho je gymnázií 1680, zbytek jsou odborné školy. K těm 11 tisícům maturitních oborů máme ještě 4120 oborů s výučním listem, takže celkem nějakých 15 710 míst,“ dodal Šimral. Pro děti a jejich rodiče to tak často může znamenat zklamání. Pokud míří například na gymnázia, naráží letos až na dvojnásobný převis, na 1680 míst se totiž sešlo 3 900 přihlášek. A i v případě druhých kol pak nastávají několikánásobné převisy.

Podle šéfky Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové se na gymnázia hlásí i děti, které na to „nemají“, ovšem nedostane se i na řadu žáků, kteří by podmínky přijetí splňovali. „V Praze je vždy větší zájem o gymnázia. Loni otevřela čtyři nové třídy, letos asi šest nových tříd, povolila nějakých 170 míst navíc, ale pravděpodobně to pořád nestačí,“ řekla deníku Echo24 Schejbalová. Snahy podle ní začaly před dvěma lety. „Ale kapacity prostě nejsou, protože gymnázia v Praze jsou už úplně plná, nemáme volné třídy, které bychom mohli otevřít,“ dodala Schejbalová.

I radní Šimral uznává, že se kapacity měly navyšovat dříve a víc. Problém je však podle něj v tom sehnat či udržet v Praze pedagogy kvůli platovým podmínkám, ale i vystavět nové prostory kvůli tradičně roky trvajícímu vyřizování stavebního povolení. „Navyšovali jsme v posledních dvou letech gymnaziální kapacity, ostatní obory spíše jenom tam, kde se ukázalo, že skutečně mají nějaké prostory to zvládnout,“ dodal Šimral.

Skutečná situace na gymnáziích se však podle něj ukáže až s druhými koly přijímacích zkoušek. „Často se stalo, že důvod převisu spočíval v tom, že si studenti a rodiče vybírají pár velmi známých gymnázií, kde je pak převis pětinásobný,“ řekl Šimral s tím, že ve druhém kole pak několikanásobný převis evidují naopak předtím méně vytížené školy.

Do budoucna je podle něj důležité zaměřit se i na nedostatečné kapacity ve Středočeském kraji. „Tam ke zvyšování kapacit nedocházelo, takže se teď všichni Středočeši přelili do Prahy. Bude pro nás důležité nejen navyšovat kapacity naše, které jsou omezené nejen prostorem, ale i počtem pedagogů, které máme, ale jde o to vybudovat nějaké gymnaziální kapacity nejlépe v okresech Prahy-západ, Praha-východ,“ dodal Šimral.

Podle dat Cermatu lze pozorovat zcela zásadní populační nárůst napříč republikou. Zatímco v roce 2019 se ještě na čtyřleté obory hlásilo zhruba 64 tisíc dětí, v letošním roce už je to 79,5 tisíce. Podle zprávy Národního pedagogického institutu začal trend růstu kvůli silnějším ročníkům už v roce 2017 a v příštích letech se očekávají ještě vyšší nárůsty. Zlomit by se křivka měla opět po roce 2025.