Tradici a úlohu církevních řádů a řeholních společenství připomíná sobotní Den zasvěceného života. Slaví se po celém světě, je určen zasvěceným osobám, ale je také možností, jak život za klášterními zdmi představit a podpořit. Řeholníci se také při této příležitosti tradičně setkávají se svými biskupy. V České republice působí 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. K začátku letošního roku v Česku žilo 656 řeholníků a 1065 řeholnic.

Setkání diecézních biskupů s řeholníky se koná při oslavě svátku Uvedení Páně do chrámu. Svátek připomíná Ježíše, kterého Panna Maria s Josefem přinesli do chrámu, aby ho představili bohu. Tam ho poznali prorok Simeon a prorokyně Anna, jak o tom vypráví evangelista Lukáš. Simeon Ježíše nazval "světlem k osvícení pohanů".

Svátek Uvedení Páně do chrámu zavedl v Římě papež Sergius I. (687 až 701). Lidově se tento svátek nazývá Hromnice a je doprovázen žehnáním svící, které se rozsvěcely při modlitbě v "temných chvílích života", například i při bouřce.

Setkání řeholníků s biskupy se plánuje na dnešní den ve všech diecézích. V Praze je přivítá pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Slavnost začne v 10:00 bohoslužbou s žehnáním svící v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě, z kterého pak vyjde slavnostní průvod do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Tam Světový den zasvěceného života bude pokračovat mší, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Poté bude pro řeholníky a řeholnice následovat diskuse na pražském arcibiskupství a společná modlitba.

V ČR je 95 mužských a 138 ženských řeholních komunit. Existuje celá řada řádů, které jsou obvykle rozděleny na mužské a ženské větve. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter.

Některé řády působí mezi laiky, například ve školství nebo zdravotnictví, v jiných naopak žijí členové v takzvané klauzuře, tedy přímém odloučení od vnějšího světa. Podle druhu se řeholní řády člení na mnišské, řeholní kanovníky, řády žebravé, řeholní kleriky a rytířské řády. Podle druhu apoštolátu (zaměření) se rozlišují řády kontemplativní, činné a kontemplativně činné.

Kontemplativní řády jsou třeba benediktini, cisterciáci, trapisté, premonstráti, augustiniáni či karmelitáni. Ošetřovatelské řády a kongregace jsou například alžbětinky, boromejky, františkánky nebo Sestry Matky Terezy. K žebravým řádům a kongregacím patří klarisky, františkáni, kapucíni, dominikáni či pauláni a k rytířským řádům maltézští rytíři, křižovníci s červenou hvězdou, johanité, němečtí rytíři či templáři.