Šéf ODS Petr Fiala o migrační vlně, EET i oligarchizaci

Na uprchlické krizi se EU může i rozpadnout

Šéf ODS Petr Fiala o migrační vlně, EET i oligarchizaci
Na uprchlické krizi se EU může i rozpadnout

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Poslanci ODS a TOP 09 se dlouho připravovali na zářijovou schůzi sněmovny, aby tu ve druhém čtení obstrukcemi zablokovali zákon o elektronické evidenci tržeb (EET). Ta bitva se sice odehraje, nicméně téma je v těchto dnech zcela zastíněno uprchlickou krizí. Rozhovor s předsedou ODS Petrem Fialou vznikal ve dnech, kdy německá vláda ohlásila zavedení kontrol na hranicích, a revidovala tak nedávné výroky kancléřky Angely Merkelové, že pro počet azylantů v Německu „neplatí žádná horní hranice“.

Jak rozumíte politice Berlína?

Nerozumím jí a nejsem sám. Nerozuměla jí, jak si všímám, třeba ani německá vládní CSU. Až do neděle to v podstatě bylo vyzývání dalších a dalších lidí, aby sem přicházeli, a navíc aby přicházeli ilegálně. Scestná a špatná politika.

Je to umíráček Schengenu? Nebo spíš pokus německé vlády vystupňovat tlak na Visegrádskou skupinu, aby přijala povinné kvóty?

Obnovení kontrol na hranicích Německa a Rakouska je krizí Schengenu a možná i jeho koncem – a je jedno, zda mělo jen posloužit k nátlaku na státy Visegrádské čtyřky. Další státy si budou muset svoje hranice chránit tak jako tak. Naše vláda se zatím tváří, že se jí to netýká, myslím, že celou situaci podcenila. Já když si přečtu, že armáda může bez větších problémů vyčlenit 1800 mužů, a vím, že za komunistů bylo na hranici 8000 lidí, a to ještě tehdy byla hranice celá zadrátovaná, vyplývá mi z toho, že tohle je na ochranu hranic málo.

Ocenil byste vládu Bohuslava Sobotky aspoň za to, že odmítá povinné kvóty na přistěhovalce?

Ocenil – a taky jsem to udělal. Oceňuji ji za to, že odmítá kvóty – mimochodem, myslím, že do značné míry i pod naším tlakem, protože ODS kvóty od začátku kritizovala jako nebezpečnou hloupost. Přitom vláda to zpočátku jakoby připouštěla, já si pamatuji státního tajemníka Prouzu na jaře ve Výboru pro evropské záležitosti, kdy tehdy z jeho strany žádné jednoznačné odmítnutí kvót nezaznělo. Načež po summitu EU v květnu, který se rozešel s tím, že budou dobrovolné kvóty, a Praha nabídla ve srovnání s jinými zeměmi číslo relativně vysoké, ODS varovala, že ani ty dobrovolné kvóty nejsou konečné číslo. Vláda nesouhlasila, že prý jednou si pomůžeme a pak už se to bude řešit systematicky. Nesmysl. Dnes vidíme Junckera, jak chce navýšit kvóty a v Evropě plánuje přerozdělit další statisíce lidí. Pokud se na myšlenku kvót přistoupí, půjde to takhle donekonečna.

Kolik vy byste jako premiér byl ochoten přijmout běženců ze Sýrie?

Na to neodpovím bez informací, které má k dispozici premiér. Informací jak o naší kapacitě, tak informací zpravodajských služeb. Ale v každém případě bych preferoval brát lidi z uprchlických táborů. Tam si je můžeme vybrat, nějak prověřit. Je to lepší než přijímat ilegální běžence, kteří nečekají v táborech a do Evropy je přivádějí překupníci. To je podobné, jako když budete čekat ve frontě na rohlíky, někdo vás předběhne, dostane je levněji, a ještě mu prodavači budou tleskat.

Nebyla trochu chyba ODS, když se na začátku roku debatovalo o přijetí čtrnácti rodin ze Sýrie na léčení a vy jste se už tehdy u toho kroutili? Kdybyste tehdy byli pro, nevypadal by možná dnes váš odpor proti kvótám tak bezcitně.

Nebyla to chyba, my nejsme bezcitná strana. Jen musíme dělat kroky, které těm běžencům skutečně pomohou. Já jsem například vládě připomněl její slib dávat na rozvojovou pomoc 0,33 procenta HDP, tedy asi 13 miliard. Dáváme 0,11 procenta, což jsou nějaké čtyři miliardy. Z toho by mohla jít účinná pomoc právě pro lidi v uprchlických táborech. Ne takzvaně pomáhat přemisťováním lidí, kteří sem ani nechtějí. Což mi na tom připadá nejšílenější, to prolomení dvou principů: přesouváte lidi někam, kam oni nechtějí, a současně porušujete suverenitu státu, jeho právo vybrat si, koho přijme. My jsme na začátku roku nekritizovali skutečnost, že by sem přišlo 14 dětí a jejich rodiny, ale problematičnost zvoleného postupu a už tehdy i nebezpečí něčeho, jako jsou kvóty. Nevím, jak to s tou nabídkou pro sedmdesát Syřanů je teď, ale vím, že na začátku prázdnin tady ještě těch čtrnáct dětí nebylo. Vláda dělala velký humbuk, jak pomůže, pak do toho přišly různé důvody jako nemožnost poskytnout odpovídající péči, takže ty děti ani nebyly vybrané.

Co byste dělal na místě premiéra Sobotky, kdybyste byl v EU s kvótami přehlasován? Celá věc je v režimu většinového hlasování, právo veta byste neměl.

Nechci být generál po bitvě, ale je to důsledek Lisabonské smlouvy a před jejím přijetím já jsem varoval. Samozřejmě jsme Lisabon přijímat neměli, ale to je už teď jedno. Jako premiér bych hledal všechny cesty, jak se kvótám i v takovém případě vyhnout.

A jaké cesty by to byly?

Bez analýzy nejsem schopen vám teď odpovědět. Ale natolik dobře znám Evropskou unii – léta jsem se jí zabýval –, že si myslím, že by to nakonec udělat šlo.

Není trochu málo říkat, neznám řešení, ale určitě nějaké bude?

Ale já to řešení neznám, jinak bych vám ho strašně rád řekl. Nejsem český premiér, nesedím na jednáních, nemám některé informace. A třeba to dospěje k tomu, že budeme finančně kompenzovat neúčast na kvótách.

Křesťanství a islám jsou dvě univerzalistická náboženství, jejich nárok na pravdu se vzájemně vylučuje. Vadí vám jako křesťanovi scénář islamizace Evropy?

No to mně vadí, protože pro mě to není rovnocenná varianta, ale horší varianta. Nebráním nikomu, aby islám vyznával, vůbec si nemyslím, že islám jako takový je zlo, tyhle zjednodušující nesmysly v mém křesťanství obsaženy nejsou. Ale západní demokracie ze všech existujících forem uspořádání státu vytváří nejdůstojnější podmínky pro život jednotlivce – a tato západní demokracie vznikla na půdorysu křesťansko-židovské tradice. Pokud připustíme změnu podoby Evropy, tak prostě svou civilizaci ztratíme. Chtěl bych říct ještě jednu věc. Jsem přesvědčený, že tohle je záležitost, na které se Evropská unie může významně změnit, i rozpadnout. A to říkám s plnou vážností. Něco jiného je, když se na nějakých kvótách domluví politici na summitu, a něco úplně jiného, aby ty kvóty dlouhodobě akceptovali občané, až si uvědomí, co to znamená. Ochota politických elit jít přes hlavy občanů může mít mnohem větší devastující sílu, než když si před několika lety přes odpor občanů v klíčových zemích Unie prosadily evropskou ústavu. A už tehdy to vyvolalo zlou krev.

V české politice vyvolává zlou krev záměr vlády zavést on-line registraci tržeb, která se ve sněmovně začne projednávat tento týden. Co všechno proti přijetí EET uděláte?

To je úplně jednoduché: využijeme všech možností jednacího řádu. Jednací řád nám dává určité možnosti, nic dalšího se udělat nedá. Budeme důkladně argumentovat, což můžeme dělat i v rámci druhého čtení, a ještě důkladněji v rámci třetího čtení, kde je na to v rámci schůzce vyhrazený jenom určitý čas. A jinak se budeme chovat, když nám bude umožněno normálně argumentovat, jinak, kdyby nám třeba omezili právo vystupovat. Ale oni mohou vzít právo vystupovat poslancům, nikoliv šéfům klubů, kteří mají přednostní právo vystupovat. A i v takovém případě bychom byli schopni těch deset hodin týdně určených na třetí čtení opakovaně vyplňovat.

Myslíte si, že byste část vládní koalice mohli svými argumenty přesvědčit?

No tak proč ne?! Obecně tato vládní koalice velmi razantně prosazuje svoje představy. Většinou jsou to představy sociální demokracie, které jim ANO odsouhlasuje výměnou za ohlídání ekonomických zájmů Andreje Babiše. Tady je to naopak. EET jsou zřejmě nějaký zájem Andreje Babiše, předpokládám, že taky ekonomický, ale rozhodně je to jediná agenda, s níž on vystupuje. Vláda jako celek v tom myslím nemá jasno. Když ve vládních materiálech jednou čtete, že se na EET vybere 12,5 miliardy, pokud se zákon bude týkat 300 tisíc lidí, a pak zase čtete, že stejnou částku získají, když se to bude týkat 600 tisíc lidí, tak je to zjevně celé postavené na vodě. Třeba nad tím v koaličním táboře někdo začne přemýšlet.

Problém s neplatiči však úplně vymyšlený není. I upřímnější lidi z oboru by vám řekli, že někdy i majitelům luxusnějších restaurací například v Praze se daří skoro nic neodvádět.

Tak ať je někdo kontroluje! Máme tu obrovský kontrolní aparát státu, neustále se zvyšují provozní výdaje ministerstev – jenom v letošním roce o 10 miliard –, počty státních zaměstnanců, kterých příští rok přibude 12 tisíc. Jenom na ministerstvu financí přibude nějakých 638 lidí. Pokud vznikne podezření, že tu či onde dochází ke krácení daně, tak ať tam proboha jde kontrola. Já nechápu, proč se kvůli tomu musí zavádět taková obludná mašinerie, tenhle centrální informační systém, který ještě nikde dobře nefungoval.

A co Babišův argument, že je v zájmu poctivých podnikatelů zlikvidovat nekalou konkurenci neplatičů daní?

Já se docela pohybuji na Vysočině, kde mám chalupu, a tam v těch vesnicích hospody buď nejsou vůbec, nebo je ve vesnici jedna. O jaké konkurenci tu je řeč? Ten hostinský tam provozuje hospodu téměř jako charitativní činnost a tisícovka měsíčně jsou pro něj velké peníze. A pak tam někdo přijde se slovy o nekalé konkurenci a zničí ty hostinské? To přeci není jen ekonomická záležitost. Jak budou vypadat naše vesnice a města, až z nich zmizí řemesla, obchody, hospody? Tady jde i o podobu země. A taky mě zaráží celý ten zvolený postup. V první fázi jde o hostinské, možná proto, že spousta lidí má zkušenosti, o nichž jste mluvil. Jenže zákon umožňuje rozšiřovat sektory, na které se EET bude vztahovat, rozhodnutím vlády, respektive ministerstva financí. A to už nemusí rozhodovat parlament. Což je tedy taky divné, protože v každém zákoně by mělo být řečeno, na koho se vztahuje. Já bych lidi, kteří EET připravují, nepodceňoval. Třeba je to jenom hloupost, ale to bych se docela divil, když vidím, jak je to celé postaveno argumentačně na vodě a jak vehementně přitom ten zákon prosazují.

Není pro vás reputační riziko, že se příliš svazujete se zájmy jedné profesní skupiny, a Babiš to potom bude moci využít pro vytváření dojmu, že jste stejně zloději, kteří kopou za neplatiče?

Samozřejmě u těch, kteří jsou krmeni Babišovými médii nebo vůbec veřejnou debatou nad EET – a fakt je, že to tak nepodávají jen Babišova média, celá debata je nastavena, jako kdybychom my, odpůrci EET, bránili něco nekalého –, je to obtížnější. Ale to přeci nesmí znamenat, že se toho budeme bát, když máme pravdu.

Jakou vizitku si podle vás Sobotkova vláda vystavuje rozpočtem na rok 2016, v něm počítá se 70miliardovým schodkem?

Pro mě je to jasný důkaz, že máme socialistickou vládu. Je to už takový zvyk Bohuslava Sobotky ještě z dob, kdy byl sám ministrem financí. Ale naplánovat si v době ekonomického růstu 70miliardový schodek je diletantismus a do jisté míry i zločin proti budoucnosti. Zadruhé: Andrej Babiš je možná dobrý podnikatel, to se neodvážím posuzovat, ale je to špatný ministr financí. Jestliže se dozvím, že po jednání s ministry se celkové výdaje navýší o šestnáct miliard, a současně se navýší odhad příjmů o šestnáct miliard, takže dohromady deficit pořád dělá sedmdesát miliard, no tak logicky musím mít pochybnosti o číslech, s nimiž ministr rozpočet sestavil. Nevyplývá z toho náhodou, že při takové kvalitě práce by deficit klidně mohl být snížen na padesát miliard a vůbec by se nic nestalo? Naše vláda v roce 2013, kdy doznívala hospodářská krize, měla deficit osmdesát miliard. A dnes, v růstové fázi, kdy stát musí mít odhadem o padesát šedesát miliard víc, bude deficit sedmdesát miliard? Co to je?

Je sdělitelné to, že deficit by měl být nižší v době, kdy lidem konečně rostou mzdy?

Bylo by to sdělitelné, kdybychom měli dostatečný prostor to sdělovat.

A je v době prosperity sdělitelné, že se u nás usazuje oligarchický režim? Jak moc dokáže být veřejnost citlivá k tak nadčasové věci, kterou navíc nepocítí hned?

Uvidíme. Na tohle není žádná jistá odpověď. My, kteří víme, co si tu Babiš buduje v politice i mimo politiku, si říkáme: Tohle mu přece nemůže nikdo tolerovat, protože to ohrožuje každého, dokonce i ty sociální demokraty nebo lidovce, kteří teď výměnou za ticho uskutečňují svůj hospodářský program, kteří mu výměnou za svoje mlčení umožňují, aby si prosadil tu zelenou naftu, tamhle biopaliva, tamhle si zlikvidoval část konkurence. Copak nevidí, že on proti nim bude za chvilku postupovat stejně jako proti svým dnešním konkurentům? My máme sklon si říkat: V situaci, kdy osoba XY má firmu a současně určuje pravidla i konkurenci, neútočí se na ni z médií, která si koupila, přece i úplný hlupák, každý, kdo přemýšlí hlavou, musí pochopit, že tu něco není v pořádku. Ale pak se vždycky musíme vrátit do reálu: čelíme masivní propagandě a nemáme k dispozici antipropagandu. Proti Andreji Babišovi ani většina těch mainstreamových médií, která mu nepatří, nejde, protože je teď populární, protože má moc, kterou by mohl ublížit někomu dalšímu. Je to nebezpečná situace. A samozřejmě že jestli se mu nepostaví společnost, tak to k větší a větší oligarchizaci povede.

Jak se strana, která ve volbách dostala osm procent a nemá moc prostoru v médiích, dostane z mrtvého bodu, tak aby jí začala stoupat procenta, a tím pádem ji do médií museli zase začít zvát?

Já se teď nechci bavit přímo o ODS, byť bych mohl mluvit o tom, že ačkoliv procenta nám zatím příliš nerostou, z řady průzkumů vidím, že nám roste potenciál. Že řada lidí je připravena přemýšlet o naší volbě, což před pár měsíci ještě nebylo. Chci říct, že v politice je strašně důležitá vytrvalost.

Ovšem Babišova dominance trvá už skoro dva roky, občas vyplave skandál prvního řádu – například když jeho firma postříká jedem konkurentovi úrodu za čtyři miliony korun –, a nic.

To je skandál, jenže kdo o něm ví, kdo si o něm kde může něco přečíst? Když média nechtějí držet téma, jak to bývalo zvykem dřív, tak prostě jedna zpráva o skandálu nestačí a za chvíli ji přebijí jiné zprávy. Já se někdy sám divím, co projde Miloši Zemanovi, co projde Andreji Babišovi, že je možné říct jeden den něco, a druhý den sám sebe popřít. Dva roky nejsou extra dlouhá doba. Mě to taky trápí, že se nic nemění. Ale lidé potřebují nějaký čas.