Z Toma Hankse se stalo ztělesnění jakéhosi pevného amerického dobráctví – hraje téměř výhradně přívětivé muže, kteří mají zároveň autoritu a nenápadnou odvahu, usilovnost a zároveň si udrželi trochu dětinskosti, chlapectví. Stěny té jeho škatulky jsou natolik neohebné, že Hanksovy ojedinělé pokusy se z ní nějak vymanit nedopadly zrovna přesvědčivě.

Režisér Steven Spielberg v americkém filmu představuje podobnou „instituci“ – etablovaný mistr, nepochybně zručný režisér, v jehož filmografii se dají najít díla, jež film jako disciplínu nějakým způsobem posunula – především v technickém ohledu. Se zaujetím se pouští do velkých a jaksi státotvorných témat, historie v jeho filmech vypadá jako živá, zároveň ale trochu mělká. Častá spolupráce právě tohoto herce a právě tohoto režiséra je logická, vlastně samozřejmá. Její zatím poslední plod – snímek Most špionů – je asi jejich nejlepší společné dílo.

Dvouapůlhodinový film zpracovává reálnou epizodu z historie studené války. Na začátku 60. let byl nad sovětským územím sestřelen americký letec Gary Powers. Pilotoval špionážní letoun U2, který z – pro jiné tehdejší stroje – nedostupné výšky snímkoval oblasti, kde byla sovětská raketová zařízení. Powers se katapultoval a byl zajat a odsouzen. Zakrátko se ale dostal domů, byl v Berlíně vyměněn za v Americe vězněného sovětského špiona, jenž vystupoval pod jménem Rudolf Abel. V dojednávání výměny sehrál podstatnou úlohu americký advokát James Donovan, který před soudem v USA Abela hájil.

Svět špionáže je ve filmu tradičně zobrazován jako nepřehledný a zrádný, obývaný rozpornými lidmi, jejichž morálka je a často také musí být všelijaká. Most špionů v kulisách podobných příběhů rozehrává příběh trochu ve stylu idealistických filmů Franka Capry (Pan Smith jde do Wahingtonu, Život je nádherný): stíny, pláště a dýky světa mezinárodních intrik v něm jsou konfrontovány s jednoduchou, dalo by se říct skautskou morálkou nakonec vítězícího hlavního hrdiny. Je to pozitivní a povzbudivý film z těch starých dobrých časů, kdy se stavěla Berlínská zeď. Dobová dramata v něm mají nádech komedie, vysloveně odpudivých postav je pomálu, téměř každý je v něm tak trochu legrační, určitě víc než nebezpečný.

Advokát Donovan je v Hanksově podání vlastenecký hrdina. Svůj patriotismus chápe jako službu americké ústavě, pravidla jsou podle něj páteř Ameriky. Proto se ujme úlohy obhajovat obecně nenáviděného sovětského špiona – chce taky ilustrovat sílu amerického justičního systému, jenž dopřeje práva i nepříteli. Úkol bere natolik zodpovědně, až tím popudí úřady a mnohé krajany, kteří v něm vidí člověka spolupracujícího s protivníkem. Vývoj mu ale dá za pravdu a v době výměny dostane příležitost osvědčit svůj patriotismus za riskantních okolností, ve střetu s chladně uvažujícími tajnými službami navíc na vlastní triko bojuje o propuštění studenta vězněného ve východním Německu.

Most špionů je realizačně důkladný film, jak by se od Spielberga dalo čekat. Vykreslení dobového světa je přesvědčivé a živé, ať už se zobrazují ulice v Brooklynu, nebo východní Berlín v době stavby zdi, autoři toho dosahují kombinací reálných exteriérů a jejich počítačových úprav, jejichž spojení většinou působí bezešvě (kromě Německa se natáčelo i v Polsku). Na scénáři filmu spolupracovali také bratři Coenovi, je to z něj lehce cítit. Jednoduchá, přitom výrazná charakterizace epizodních postav se asi dá přičíst právě jim – od zábavně stoického špiona Abela (Mark Rylance) po východoněmecké byrokraty. Americký establishment je vylíčen jako parta rozvážných postarších pánů, opět trochu legračních patriciů vědomých si své odpovědnosti. Krvavý a dramatický rozměr doby dýchne jen z krátkých scén u zdi, jinak je Spielbergův film spíš „bezbolestný“, snad nostalgický po světě, kde dobro a zlo se zdály definovány jasně, možná i po řádu poválečné Ameriky, než ho erodovaly bouře 60. let. Na Spielbergovu „idylu“ ze studené války se ale dívá docela hezky, jakkoliv místy působí trochu rozvlekle. Tep srdce se sice nezvýší, oko je ale potěšeno a koutky úst se občas zvednou k lehkému úsměvu. Část té potěchy může přinášet i dobový kontext, po všech těch konfrontacích s chmurnými očekáváními, hořkými spory a krvavými zprávami ze světa člověk trochu toho přiznaně naivního starosvětského idealismu docela ocení.

Most špionů (USA, 2015). Režie: Steven Spielberg, hrají: Tom Hanks, Mark Rykance a další, 141 minut