Premiér Bohuslav Sobotka dokázal s velkým štěstím vylézt z nebezpečné pasti, do níž se sám chytil zbrklým návrhem demise své vlády. Nedokázal ale využít druhou šanci, kterou osud jemu i Česku přihrál. Kdyby byl razantní hráč, mohl výrazně snížit pravděpodobnost, že Andrej Babiš dokáže zvítězit v říjnových volbách a pak už mu nic nezabrání, aby se stal novým premiérem a otočil zemi od západní demokracie k východní oligarchii s pro ni typickou kumulací politické a ekonomické moci.

Babiš byl odvolán z pozice ministra financí kvůli vážným podezřením z daňových úniků a pochybnému původu svého majetku. Jak finanční správa, která spadala přímo pod Babiše, tak státní zastupitelství, nad nímž má moc Babišův ministr spravedlnosti Robert Pelikán, přistupují k vyšetřování podezření kolem šéfa ANO velmi neochotně a liknavě. Z čistě lidského pohledu je to přirozené. Babiš nad nimi má moc. Vyšetřovat někoho, kdo ji nad vámi má, je velmi nepřirozené.

Je to jedna z nejhorších podob konfliktu zájmů. Je to jako chtít po psovi, aby pokousal svého pána. Proto se všechny civilizované země takovým konfliktům zájmů za každou cenu brání a snaží se jim předcházet. Proto se soudci vylučují z procesů pro podjatost, ať už mají k souzenému jakýkoliv pozitivní nebo negativní vztah. Proto má člověk právo nevypovídat proti blízké osobě, aby ji tím nepřivedl do problémů.

Přesně proto měl premiér vypovědět koaliční smlouvu a sebrat ANO ministerstva financí a spravedlnosti, pod něž vyšetřování vážných podezření kolem Babiše přímo nebo nepřímo spadá. Jistě by to nebylo jednoduché a protáhlo by to koaliční krizi. Šlo na to jít vstřícnou cestou a nabídnout babišovcům nové koaliční uspořádání. Za finance jim třeba navrhnout ministerstvo školství, kde policie vyšetřuje okolnosti rozdělování fotbalových dotací během úřadování sociálnědemokratické ministryně Kateřiny Valachové. Ta už kvůli tomu podala demisi.

Andrej Babiš všude vykřikuje, jak na školství kradli lidé blízcí ČSSD. Premiér mohl říct: „Na financích je podezření, že finanční správa nekoná ve vašich případech. Na školství je podezření kolem lidí spojených se sociální demokracií. Tak si to pojďme prohodit. Ať se rozptýlí pochybnosti.“ I za spravedlnost by se dala najít rozumná náhrada.

Babiš by takovou nabídku nejspíš nepřijal. Premiér by získal body za vstřícnost a mohl by říct: Díky, tak tedy z vlády Andreje Babiše i Roberta Pelikána odvolám. Na ta místa nedosadím lidi, které si vybere Babiš, ale které vyberu já. Na šéfovi ANO už by pak bylo, jestli by stáhl z kabinetu i ostatní ministry. Sociální demokraté by těch necelých pět měsíců do voleb dovládli buď sami, nebo s lidovci, kteří by s nejvyšší pravděpodobností chtěli ve vládě zůstat. Kabinet by nejspíš ani neztratil důvěru Poslanecké sněmovny. Pro její vyslovení by se tam nenašlo dost hlasů. Značná část opozice by Sobotkovu rekonstruovanou vládu podržela. Dost hlasů už by se nedalo dohromady ani pro vypsání předčasných voleb. V této chvíli už by se totiž nestihly před prázdninami a na volbách uprostřed léta, kdy se dá čekat velmi chabá volební účast, nemá většina stran zájem.

Další překážkou by téměř jistě byl prezident Miloš Zeman, který by obstruoval s odvoláním ministrů ANO, stejně jako obstruoval s odvoláním Babiše. Poslední týdny ale velmi pročistily vzduch, pokud jde o výklad ústavního rámce, v němž prezident při odvolávání členů vlády může manévrovat. Všichni respektovaní právníci se unisono shodli, že ten manévrovací prostor je nulový a prezident musí bez zbytečného odkladu vyhovět návrhu premiéra. Zeman by už obtížněji než před pár týdny hledal nějaké ústavněprávní berle, o něž by svou svévoli mohl opírat. A kdyby se o to přeci jen pokusil, premiér by mohl bez odkladů podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Ten by mu téměř jistě bez výhrad vyhověl. Ústava mluví o odvolávání velmi jednoznačně. A sám Sobotka v minulých dnech, kdy Zeman s odvoláním Babiše otálel, jasně řekl, že je připraven kompetenční žalobu podat.

Nemalá část ČSSD v čele s prvním místopředsedou Milanem Chovancem, ministrem pro legislativu Janem Chvojkou a podstatnou částí regionů po tvrdé linii vůči Babišovi volala. Sobotka se nakonec rozhodl zcela sám, jako ve chvíli, kdy všechny překvapil tím, že místo odvolání Babiše oznámil demisi. Rozhodl se, že Babišovi dá příležitost, aby si do křesla ministra financí dosadil svého poslance Ivana Pilného.

Babiš byl od chvíle, kdy premiér oznámil, že ho odvolá, v těžké defenzivě. Sobotka ho ale kývnutím na Pilného polil živou vodou. Až se jednou bude při rekonstrukcích květnových dní hledat bod zlomu, kdy Babiš dokázal krizi zlomit ve svůj prospěch, bude to právě den souhlasu s Pilným.

Ivan Pilný by totiž za jiných okolností mohl být dobrým ministrem financí. V této konstelaci bude na veřejnosti vytvářet dojem, že takový i je, ale fakticky bude jen Babišovou marionetou. Na první pohled přitom bude působit kompetentně, svébytně, až nezávisle.

Dlouholetý manažer Microsoftu Pilný má odbornou kompetenci úřad dobře řídit. Dá se říct, že tak kvalitní profesionální profil neměl asi nikdo z jeho předchůdců. Z Pilného názorů je rychle zřejmé, že rozumí ekonomice i byznysu a umí se pružně orientovat v nových věcech. Umí dobře mluvit, vysvětlovat a bude schopný veřejnosti velmi dobře a přesvědčivě prodávat výsledky. Dobře vydělávající manažer se také celou dobu tvářil, že není na angažmá u Babiše na rozdíl od jiných jinak zainteresován a nemá problém ho kritizovat. Na začátku vládnutí se dokonce objevovaly náznaky, že může být sebevědomým vnitřním oponentem. To ale neprokázal nikdy, když začalo jít do tuhého a kolem Babiše se začaly objevovat vážné pochybnosti. Mlčel a držel krok u podezření z dotačního podvodu na Čapím hnízdě loni před Velikonocemi.

To stejné letos začátkem roku, kdy se začaly objevovat podezření na Babišovy daňové úniky a znovu se stočila pozornost k pochybnostem o původu jeho majetku. V březnu 2015 dokonce kandidoval na místopředsedu ANO, ale tvrdě narazil. Na neúspěch reagoval kritikou, že do čela Babišova spolku se dostávají lidé, kteří to využívají jako k výtah moci. Pak se ale znovu zařadil a s kritikou skončil.

Teď se dá čekat, že bude v křesle ministra financí zdatně vytvářet dojem, jak je na Babišovi nezávislý. Jak finanční správa vyšetřuje podezření kolem jeho předchůdce a šéfa. A všechno to bude jen marketingově dobře zvládnuté divadlo, kdy ministerstvu dál fakticky šéfuje Andrej Babiš.