Je to z hlediska výběru daní a plnění státního rozpočtu klíčový úřad státní správy. Nyní jím ale otřásají personální problémy. Úřadující šéf Generálního finančního ředitelství (GFŘ) porušuje organizační řád vlastní instituce. A bez jakéhokoli zdůvodnění mění vedoucí zaměstnance, aniž by k tomu měl mandát. Aspoň tak vidí práci Jiřího Žežulky (na snímku) jeden z jeho podřízených. Ředitel odboru vymáhání Petr Taranda se odmítá smířit se svojí výpovědí a Týdeníku ECHO do detailu popsal personální praktiky na Generálním finančním ředitelství. Ožehavou situaci teď osobně řeší i ministr financí Andrej Babiš. Žežulka ale trvá na tom, že jednal podle práva.

Muž vysoké robustní postavy sedí v jedné z malostranských kaváren. Na displeji mobilu mu svítí textová zpráva. „Pan Žežulka dostane tento týden dopis ohledně vás,“ píše Petru Tarandovi ministr Andrej Babiš a potvrzuje mu termín schůzky. Nebude to jejich první setkání. Šéf státní kasy už na konci července požádal odvolaného manažera o analýzu, jak to podle něj teď chodí na úřadu, který je pro Babiše nesmírně důležitý vzhledem k prioritám, jež si vytýčil: zásadně zlepšit výběr daní.

Taranda cítí křivdu. Dlouholetý státní zaměstnanec a autor několika desítek právních textů z daňové oblasti bude k 31. srpnu zřejmě bez práce. Začátek konce pro něj nastal, když z postu šéfa finanční správy odešel na konci dubna Jan Knížek a otěží úřadu se chopil dosavadní zástupce generálního ředitele Jiří Žežulka, ovšem coby pověřený vedením úřadu, nikoliv jako plnohodnotný ředitel – to je pro celý příběh klíčové. Výrazné změny na sebe nenechaly dlouho čekat a o místo přišlo pět manažerů.

Ztráta místa bez udání důvodu

Už k 1. červnu se z funkce ředitele Sekce metodiky a výkonu daní poroučel Otakar Sladkovský. K 30. červnu byl odvolán šéf Odboru právního a daňového procesu Aleš Šustr a k 15. červenci ředitel Odboru vymáhání Petr Taranda. Kromě nich přišli o místo také ředitel Finančního úřadu pro hl. m. Prahu Lubomír Janoušek a Břetislav Šafarčík, který vedl Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj. Jejich místa obratem zaplnilo pět nových jmen.

„Všichni zaměstnanci byli odvoláni z vedoucích pracovních míst bez uvedení důvodů. Odvolání pracovníků z vedoucích pracovních pozic není dle platné legislativy potřeba odůvodňovat,“ uvedla pro Týdeník ECHO mluvčí GFŘ Petra Petlachová. „S výše uvedenými pracovníky proběhlo nebo probíhá jednání o jejich možném dalším uplatnění v rámci orgánů Finanční správy. V současné době jeden z nich nepřijal nabídku na další uplatnění,“ připustila.

Žežulka přitom s výměnou lidé nechtěl čekat do chvíle, kdy sám usedne na post generálního ředitele. „Tuto variantu jsem nezvažoval, neboť důvody, které vedly k odvolání některých mých spolupracovníků, byly natolik zásadní, že nesnesly odkladu,“ prohlásil, aniž by důvody rozvedl. „Nevím, jaká bude nominace ministra financí na funkci generálního ředitele,“ dodal.

Odvolaní manažeři nechtějí o detailech svého odvolání mluvit. „Je pravda, že jsem byl k 1. červnu odvolaný z funkce ředitele sekce. Ale nerad bych se k tomu vyjadřoval. Určitě ne do médií. Pořád jsem zaměstnanec Finanční správy, ale ne v pozici ředitele sekce,“ zmínil například Sladkovský.

Taranda je onou výjimkou. Nepřijal nabízené místo na územním pracovišti v Semilech, kde by ho čekal výrazně nižší plat. Místo toho se rozhodl jít do otevřeného boje a je připravený se o neplatnost svého odvolání soudit. „Ve Finanční správě pracuji od 1. září 1993. Začínal jsem jako referent, kterým jsem byl dlouhé roky, potom jsem byl poradce náměstka ministra a moje poslední funkce byla ředitel Odboru vymáhání. Chci dělat dál svou práci, která mě baví a živí,“ tvrdí odhodlaně.

Bývalý náměstek ministra pro daně a cla Peter Chrenko, který byl ve funkci za ministrů Kalouska a Janoty, se na Tarandu rychle rozpomene ještě dnes. „Spolupracoval jsem s ním, samozřejmě. Měl bohaté zkušenosti z hlediska organizace a fungování daňové správy. Považoval jsem ho skutečně za odborníka na daňovou problematiku a organizaci finanční správy,“ ohlíží se za spoluprací muž, který po odchodu z resortu zakotvil jako partner ve společnosti PricewaterhouseCoopers.

Babiš chce analýzu poměrů

Detailní vhled do fungování Finanční správy chce teď Taranda dokázat přímo na organizačním řádu této instituce. S odkazem na jeho konkrétní ustanovení tvrdí, že zástupce generálního ředitele nemůže ve vedoucích funkcích vyměnit nikoho. Proč to podle něj není možné, sepsal v dokumentu, který si měl možnost prostudovat i Babiš. Přímo na ministra se odvolaný úředník obrátil s prosbou o pomoc a ten si v reakci na to vyžádal jeho analýzu poměrů ve Finanční správě.

Taranda staví svoji argumentaci mimo jiné na rozdílném způsobu jmenování generálního ředitele GFŘ a jeho zástupce. Zatímco výměnu šéfa celé instituce musí ministrovi potvrdit vláda, ve výběru jeho dvojky má volnou ruku. To se ale zároveň odráží v aktuální verzi organizačního řádu instituce. Například už v tom, že nikdo – kromě generálního ředitele – nemůže tento dokument změnit.

„Generální ředitel jmenuje a odvolává všechny vedoucí zaměstnance, dále jmenuje a odvolává ředitele finančních úřadů,“ stojí tu v článku 85, odstavci 3, písmenu o. Dokument na jiném místě také uvádí, že mezi vedoucí zaměstnance patří i ředitel sekce, ředitel samostatného odboru nebo ředitel odboru. A nakonec to, že generální ředitel se sice může o některé své kompetence podělit, ale že personálie jsou výhradně na něm. Taranda podtrhuje, že Jiří Žežulka generálním ředitelem GFŘ není, přesto vyměnil několik vedoucích zaměstnanců – včetně jeho samotného.

„Z výše uvedených důvodů – zejména pak s ohledem na překročení pravomocí Ing. Žežulky coby úřední osoby – se jedná o neplatné právní jednání se všemi z toho plynoucími důsledky,“ stěžuje si Taranda Babišovi. Doporučuje mu, aby si zjednal pořádek a ideálně mu pomohl v návratu na post šéfa Odboru vymáhání. Zdůrazňuje, že jinak bude brzy bez práce. „Z toho důvodu mi, vážený pane ministře, jakákoli pomoc, která přijde po datu 1. září, je takzvaně pro kočku,“ píše expresivně.

Konflikt zákona, řádu a dobrých mravů

Tiskové oddělení GFŘ se ale snaží argumentaci odbojného zaměstnance roztříštit. Mluvčí Petra Petlachová odkazuje na zákon o Finanční správě. Tedy na předpis, který stojí nad organizačním řádem a má vyšší právní sílu. A podle zákona právně jedná jménem státu ve všech věcech v orgánech Finanční správy generální ředitel nebo jeho zástupce.

„Z výše uvedeného vyplývá, že zástupce generálního ředitele může činit všechny úkony navenek i dovnitř organizace stejně tak jako generální ředitel, tj. může mimo jiné jmenovat nebo odvolat zaměstnance zařazeného na vedoucí pracovní pozici, může rovněž měnit organizační řád, podepisovat smlouvy atd.,“ je přesvědčená Petlachová.

„Daná věc je ještě jasnější v případě, kdy generální ředitel ani vládou jmenován není, ale zástupce jmenovaný ministrem financí ano, tudíž by neexistovala osoba, která by dle striktního výkladu mohla jednat,“ míní mluvčí GFŘ. Jasně přitom naznačuje, že Žežulkovo jednání je v pořádku.

Pevný zůstává i sám Žežulka. „Jsem přesvědčen o tom, že všechny personální kroky byly z mé strany učiněny v souladu s platnými právními předpisy. Pokud někdo s mými kroky nesouhlasí, je jeho právem domáhat se nápravy domnělého protiprávního stavu, třeba i soudní cestou. To je právo každého,“ uvedl pro Týdeník ECHO. „Nicméně stejně tak vnímám právo každého vedoucího pracovníka, aby si sestavil tým, který bude schopen plnit úkoly vyplývající z posláním firmy nebo státního úřadu,“ připojil.

Otázkou je, ke které straně se přikloní soud, pokud se spor dostane až k němu. Nový občanský zákoník totiž dává prostor i pro výklad bližší Tarandovi. V paragrafu 547 říká, že právní jednání – tedy pojem, na který se odvolává stávající vedení GFŘ – „musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu“. A je přitom diskutabilní, zda by minimálně dobrým mravům nesvědčilo víc, kdyby změny vedoucích pracovníků Finanční správy provedl až řádně jmenovaný ředitel.

Žežulka nemá nejvyšší post jistý

Jan Knížek se s místem dlouholetého šéfa GFŘ loučil se slovy: „S vedením ministerstva financí jsme se domluvili, že představy ministerstva o vedení Finanční správy jsou malinko jiné.“ Podle něj mělo být lepší, aby štafetu převzal někdo jiný. V Žežulkovi viděl člověk, který je mladší a „má víc síly a entuziasmu dotáhnout to dál“.

Ani po více než čtvrt roce ale není jasné, zda dosavadní pověřený šéf dostane příležitost chopit se otěží Finanční správy naplno. „S panem Žežulkou mám nějakou dohodu. Má předložit vizi celé Finanční správy,“ řekl Týdeníku ECHO ministr Andrej Babiš. Zatím přitom nemá pocit, že by se mu dařilo tento úkol plnit. „Mluvil jsem s řadovými zaměstnanci a situace na finančních úřadech není dobrá. Zaměstnanci jsou zahlceni a není tam žádná konkrétní strategie orientovaná na to, aby nám neunikaly daně,“ posteskl si.

Na přímý dotaz, zda by měl být právě Žežulka příštím generálním ředitelem, ministr odpověděl mlhavě. „Nechci to teď komentovat. Měli jsme výběrové řízení na Celní správu, tam bude ředitel od 1. září. Z hlediska finančního úřadu uvidíme,“ prohlásil. Zřejmě by si nerad připsal na konto případnou další personální chybu, kterých si v poslední době užil víc než dost. A nejspíš proto přistupuje k věci víc do hloubky. Například u Žežulky se měl zajímat mimo jiné i o to, zda má opravdu intimní poměr s ministrovou náměstkyní pro oblast daní a cel Simonou Hornochovou.

Poslední vývoj případu nastal ve čtvrtek. V 16 hodin se setkali Andrej Babiš, Jiří Žežulka i Petr Taranda. Výsledek? Výpověď pro bývalého ředitele Odboru vymáhání platí dál, byť má ještě přislíbené další jednání.