Indoktrinace do školy nepatří. Ale Člověk v tísni, který už dávno není tou vzorovou nepolitickou organizací přinášející svou kapku úlevy do humanitárních krizí a válek po světě, si to nemyslí. Po prvním velkém vpádu do české vzdělávací politiky, propagaci velmi rozmáchlé inkluze, je tu další politická iniciativa.

Člověk v tísni (ČvT) nedávno udělal průzkum, z něhož prý vyplývá, že ve středoškolské výuce se u nás nedostatečně učí o klimatické změně. ČvT proto učitelům nabízí kurzy, jak o ní učit lépe. (Proč? Kde bere to sebevědomí, kdo ho vybavil kompetencí ve vzdělávací politice?) Takový průzkum má především tu vlastnost, že připravuje půdu pro výuku o globálním oteplování. Na iDNES.cz čteme odpověď designovaného ministra školství Petra Gazdíka na tato znepokojivá zjištění: „Musí se změnit rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací programy, aby školy měly možnost včlenit do různých hodin prvky praktického života.“

Daniše popohání velký cíl uhlíkové neutrality k roku 2050. Abychom této mety dosáhli, „potřebujeme, aby se do toho zapojili všichni. Tedy i mladí lidé, kteří vyjdou ze školy“.

Na tomto případě můžeme sledovat sériové vypadnutí z role. Uhlíková neutralita je vysoce sporný cíl, není to žádná nezpochybňovaná, ale kontroverzní politika, která už dnes má hmatatelné dopady na ceny energií a na naši svobodu životního stylu. Učitelé se mají starat o kvalitní vzdělání, nikoliv o naplnění závěrů evropského summitu.

Ta část mládeže, která se cítí oslovena Gretou Thunbergovou, je asi první mládeží v dějinách západního světa, která demonstruje za politiku vlády a mocných hráčů ekonomiky, asi první generace, která po vládě žádá, aby byla ve svém vládnutí co nejvěrnější svému deklarovanému cíli. Ve střední Evropě se elán mládí a politická vůle propojily na začátku 50. let a v Asii to zažili po roce 1966, kdy Mao rozpoutal kulturní revoluci. Miliony mrtvých v Evropě 21. století z tohoto propojení nehrozí, ekonomický úpadek jistě ano.

Kdo jiný by měl o nebezpečí indoktrinace mládeže politiky vědět než konzervativci, jejichž ideovým vzorům na Západě vzala půdu pod nohama nová levice tím, jak nejprve obsadila univerzity a posléze ovlivnila výuku na všech typech škol?

Ironií je, že ofenziva Člověka v tísni a aktivistů mezi českými učiteli spěje k úspěšnému závěru v době, kdy do čela republiky nastupuje po delší době nominální konzervativec. Naděje, že nová vláda bude přehazovat výhybky, se už dosud držely v mezích. Autor poznámky bydlí v pražské čtvrti, jejíž dosavadní starostka směřuje na ministerstvo obrany. Starostka už léta žije odrážením dezinformační činnosti Ruska v republice a ve světě, ale nedokázala ani zajistit výuku bez ideologické kontaminace klimatickou propagandou na základních školách, jichž je městská část zřizovatelem. Ekotýmy složené ze žáků starších ročníků tu chodí do hodiny školit nižší ročníky. Pokud Petr Gazdík přijme roli klimapionýra v českém školství, bude zřejmé, že nová vláda indoktrinaci našich dětí nejenže nezamezí, ale že jí naopak rozšiřuje cestu.