Po dlouhém období vládního rozdávání, slevách na jízdném, zvyšování rodičovského příspěvku a důchodů, „končí mejdan“. Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů nyní hledá, kde bude šetřit. Projevilo se to při diskuzi k návrhu rozpočtu na příští rok, kterou letos vláda odstartovala s výrazným předstihem. O propouštění státních zaměstnanců a zvyšování některých daní mluví i premiér Andrej Babiš (ANO) s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Šetřit by se ale mohlo i na investicích.

Schillerová bude hledat úsporu ve čtyřech kategoriích. Chce snižovat náklady na provoz jednotlivých ministerstev, snížit počet úředníků ve státní správě a pohnout se systémem sociálních dávek, „aby sloužil skutečně potřebným,“ uvedl resort financí. A ostatní ministry bude Schillerová tlačit k úsporám.

Kolegům z vlády už Schillerová vyčíslila, kolik by měli ušetřit. Kde jsou v jejich rezortech rezervy, mají jednotliví členové kabinetu určit sami. Jak bude návrh rozpočtu ve výsledku vypadat, zaměstná vládu i nadále. „Konkrétní podoba opatření i státního rozpočtu bude předmětem pokračující diskuze vládní koalice a vlády,“ sdělil deníku Echo24 za resort financí Jakub Vintrlík.

Škrtat se nebude jen v počtu úředníků a rozpočtech ministerstev, ale i v investicích, upozornily Lidové noviny. Na provozu i investicích chce vláda uspořit 50 miliard, uvedl deník.

Šetření na investicích se ale nelíbí opozici. Už v době ekonomického růstu měla vláda přemýšlet, kde šetřit, uvedl ekonomický expert ODS a poslanec Jan Skopeček. „Vláda bohužel předchozí léta nevyužila k žádným systémovým změnám na výdajové straně rozpočtu, kterou se hnutí ANO nikdy příliš nezabývalo. Soustředila se pouze na stranu příjmovou, tedy jak vybrat více daní. Výdajová strana ale nadále bobtnala. Rostl podíl mandatorních výdajů, čímž klesala fiskální suverenita,“ řekl Skopeček.

„Škrty ale nebudou více promyšlené, protože bude potřeba ušetřit hned a rychle. Lepší by bylo, kdyby vláda v době, kdy se ekonomice dařilo nejvíce, promýšlela, kde ušetřit. Čeká nás takzvaná doba škrtů. Všem je jasné, že vládu nejvíce tíží výdaje na zdravotnictví a výdaje na penze a tam se vláda nepohnula ani o milimetr,“ řekl Skopeček.

Mandatorní výdaje lze změnit jedině legislativou

Se Skopečkovým hodnocením souhlasí i předseda klubu TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Je zřejmé, že v dobrých časech vláda ani nereformovala, ani nešetřila, ani neinvestovala, ale zvyšovala dlouhodobě závazky mandatorního a kvazimandatorního charakteru. A v okamžiku, kdy přišlo ochlazení, tak nezbylo nic jiného než to nejhorší, co se vůbec mohlo udělat, a sice škrtat investice. To není výsledek koaliční rady, to je výsledek pětiletého neodpovědného hospodaření a neodpovědných trendů nastavených v rozpočtové politice,“ řekl Kalousek.

Mandatorní výdaje lze změnit jedině legislativou, upozornil Kalousek. „Mandatorní výdaje se dají škrtat jedině tak, že se změní legislativa. To je o reformách penzijního systému, zdravotního systému, sociálního systému. To je to, co ta vláda měla dělat, dokonce to slibovala, ale neudělala nic,“ řekl pro Echo24 bývalý ministr financí Kalousek. 

Změna legislativy tedy zřejmě bude nevyhnutelná, protože jedním ze způsobů šetření má být dle resortu Schillerové i „modernizace nepřehledného a nákladného systému sociálních dávek tak, aby sloužil skutečně potřebným“.