Může se stát, že některého ministra provází po rezignaci pověst dobrých činů. To však není případ ministra dopravy Dana Ťoka, jak svědčí snaha jeho nástupce Vladimíra Kremlíka i odpovědných úředníků napravit kroky, které bývalý ministr podnikl.

Hlavními úspěchy dopravní politiky ANO byly, pokud má člověk věřit příslušnému marketingu, mohutné budování dálnic a nová zakázka na mýto. Premiér Andrej Babiš o dálnicích hlásal, že „nikdy se tolik nestavělo jako za nás“, a prezentoval na tiskových konferencích pestrobarevné grafy. Vedle toho se chlubil, že se zakázkou na správu mýtného systému v letech 2020–2029 ušetřilo 15 miliard korun, i když první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek uvedl jiné číslo: „Na příštích deset let máme úsporu minimálně dalších 10 miliard korun,“ řekl ve sněmovně.

O dálnicích víc než mluvit

Ministr Ťok nebyl ani týden pryč a všechno je jinak. O místo přišel šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa, který byl za stavbu nových dálnic odpovědný, a místo něho přišel expert ze Slovenska Pavol Kováčik. Nový ministr Kremlík se vrátil do reality, když považuje za nedůstojné, že se v minulém roce dostavěly jen čtyři kilometry dálnice u Loun, a když to letos nevypadá lépe. V Česku se v uplynulé pětiletce dokončilo 40 kilometrů rychlostních komunikací a to bylo nejméně od sedmdesátých let minulého století, kdy se s dálnicemi začalo. Nastupujícímu ministrovi nemohlo být jasné, proč by na tom něco měl zlepšit právě Kroupa, který se podepsal pod největší selhání tuzemského stavitelství včetně dálnice přes České středohoří, proto přirozeně vsadil na někoho jiného. Nelze popřít, že Pavol Kováčik je zkušený dopravák, pracoval ve velké stavební firmě i ve státních službách. Z jeho vystoupení je zřejmé, že si je vědom prekérní situace, do které se dostalo tuzemské stavitelství, a že se pokusí posunout poměry k lepšímu tam, kde to půjde. Pochopitelně tím, že zlepší práci státních úředníků při vyřizování potřebných povolení.

Opuštěné mýtné brány

Zároveň ministerský náměstek Tomáš Čoček připustil, že se neuskuteční další plán Dana Ťoka. Na mýtné brány nebude možné instalovat technologii, která by kontrolovala, jestli mají řidiči osobních automobilů platnou dálniční známku. Jedním z důvodů je obava, že tím získá příliš velkou moc Velký bratr kontroly nad všemi občany. Tím se za nového ministra začíná dávat do pořádku chaos, který zůstal po soutěži na provozovatele mýta. Bývalý ministr při ní používal originální metody a jednou z nich byla podmínka, která rozšiřovala mýto na 900 kilometrů silnic I. třídy, jinými slovy zvýhodnila satelitní systém, protože umožňovala kontrolu i tam, kde nestojí mýtné brány. Tento plán ovšem nepočítá s dalším využitím bran ani tam, kde už stojí, proto na ně chtěl ministr Ťok umístit přijímače sledující elektronické známky u osobních automobilů.

Když to nepůjde, tak výsledky soutěže na správu mýta v letech 2020–2029 najednou nevypadají tak skvěle. Předchozí provozovatel Kapsch vyhrál soutěž na výstavbu a desetiletou správu mýtného systému s nabídkou 22 miliard korun a jeho nástupce Sky Toll nabízí poloviční taxu. Nechme stranou argument, že technologie zlevňují, deklarovaná úspora nevypadá tak skvěle už jenom z toho důvodu, že do nákladů je třeba započíst nevyužité mýtné brány, které stát pořídil podle dobrozdání Nejvyššího kontrolního úřadu za 7,7 miliardy. Cena se opotřebením snížila, Kapsch však byl povinen systém udržovat v původním stavu a také za to stát zaplatil 1,2 miliardy, nemluvě o položkách, které se skryly pod údržbu. Hodnota mýtných bran, které se už nebudou používat, se odhaduje na 5–6 miliard, a ministr Ťok tedy výrazné úspory nedosáhl, pokud vůbec nějaké. Střízlivé zjištění, že nejde o nějaký zázrak, může zklidnit emoce a prospět v situaci, kdy je třeba režírovat předání mýtného softwaru mezi dvěma konkurenty.

Nový ministr Kremlík nepřišel k hotovému, právě na něm ale bude, aby nedokončený úkol dotáhl. K věci patří, že se dočká dalších nemilých překvapení.

Viktor Čistič nestačí

Nový muž na dopravě musí fungovat jako „Viktor Čistič“ z filmu Brutální Nikita a změnit chaotický způsob řízení. V této chvíli je předčasné odhadovat, jestli vůbec může učinit další kroky, které by z něho udělaly opravdu úspěšného ministra. Výstavba dálnic se příliš nezrychlí, pokud se nezmění způsob financování a ŘSD se nebude transformovat na akciovou společnost nezávislou na rozmarech politiků. Ministr Ťok se opřel do souboje s Kapschem, přesněji řečeno chtěl překonat model „vendor lock-in“, při kterém byl stát na Kapschi jako provozovateli plně závislý. Jistotu, že mýtné na dálnicích bude bez potíží fungovat, však veřejnost získá až ve chvíli, pokud se vendor lock-in neobnoví a stát se nestane stejně závislý na jiném dodavateli, tedy společnosti Sky Toll.