Rusko je připraveno dodat Turecku víceúčelové stíhačky Su-35 náhradou za americké stroje F-35, jejichž prodej Ankaře hrozí Washington zablokovat. V Moskvě to prohlásil šéf ruské státní zbrojovky Rostěch Sergej Čemezov. Spojené státy v minulých dnech opakovaně pohrozily, že dodávka letadel F-35 do Turecka se nemůže uskutečnit kvůli rozhodnutí Ankary pořídit si ruský systém protivzdušné obrany S-400.

„Pokud naši turečtí kolegové projeví zájem, jsme připraveni na dodávkách Su-35 pracovat,“ konstatoval podle agentury TASS Čemezov. Moderní stíhací letouny Su-35 v Rusku zakoupila dosud jen Čína, dodávka Indonésii se zatím neuskutečnila kvůli americkým sankcím. Spekuluje se o možném prodeji letadel Egyptu.

Dodávka ruských raketových baterií S-400 do Turecka byla již minulý týden zahájena, podle ruských zdrojů byl ve čtvrtek z Ruska vypraven další letoun s objednanou technikou. Kontrakt se stal důvodem roztržky mezi Tureckem a Spojenými státy, které několikrát Ankaru varovaly před odvetnými kroky. Hrozí, že z Turecka, které je členem Severoatlantické aliance, bude stažena výroba komponentů k letounům F-35 a že Ankara nemůže počítat s plánovanou dodávkou stovky těchto stíhaček.

Na otázku novinářů o možných sankcích proti Turecku americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa o nich přemýšlí, ale ještě se nerozhodla. O několik hodin dříve Trump řekl, že v současné době USA o sankcích neuvažují.

Ankara kritiku USA a dalších zemí NATO odmítá a tvrdí, že aliance jí neposkytla žádné alternativní nabídky. Na ruském systému proto Turecko trvá, použít ho chce k zajištění hranic se Sýrií a Irákem. S plným nasazením ruských raket se v Turecku počítá v dubnu 2020.

Šéf tureckého sdružení obranného průmyslu Ismail Demir v Ankaře připustil, že místní zbrojovky mohou v důsledku amerických sankcí utrpět „dočasné ztráty“. Odvětví bude ale prý v konečném důsledku silnější. Ztráty naopak postihnou ostatní státy, které jsou do programu výroby amerických stíhacích letounů zapojeny, řekl turecký představitel. Výroba jednoho stroje bude podle něj o sedm až osm milionů dolarů dražší.

Turecko napříště v cizině zbrojní materiál nenakoupí, pokud to nebude absolutně nutné, řekl Demir bez dalších podrobností.