VIDEO: Ukradl sovětský MiG-25 a zamířil na Západ. Bělenkov přistál až v Japonsku

VIDEO: Ukradl sovětský MiG-25 a zamířil na Západ. Bělenkov přistál až v Japonsku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Nechtěl žít ve zlaté kleci, tak se rozhodl utéct na Západ. Tak odůvodňoval sovětský pilot Viktor Ivanovič Bělenko své rozhodnutí ukrást tehdy velice moderní stíhací letoun MiG-25 a přistát s ním v Japonsku. Nejenže tak dosáhl svého cíle, ale také notně poškodil Sovětský svaz. A naopak potěšil americké vědce, kteří tehdy utajovanou sovětskou stíhačku mohli poprvé důkladně zanalyzovat. O Bělenkově útěku ze Sovětského svazu bylo natočeno několik dokumentů, píše BBC

Ačkoliv Bělenko pocházel z ukrajinské rodiny, dokázal se vypracovat na elitního pilota v barvách Sovětského svazu. Jeho oddanost vlasti ale nebyla skálopevná a postupem času snil o útěku na Západ, ideálně do Spojených států. Některé zdroje uváděly, že svůj plán dával dohromady s americkými tajnými službami, žádné styky se západní rozvědkou ale nebyly dosud potvrzeny. Útěk údajně chystal už od roku 1972, k definitivnímu kroku se ale odhodlal až po několika letech. 

Nejprve dokola žádal své nadřízené o možnost pilotovat tehdy moderní MiG-25, se kterým chtěl následně utéct ze Sovětského svazu. Tyto stroje totiž operovaly poblíž státních hranic, což mu mělo znatelně ulehčit cestu ven. Přímo na evropský Západ nicméně letět nechtěl, místo toho zvolil zcela opačnou stranu – Dálný východ. Ze Sokolivky by se jednoduše dostal do Japonska, zatímco z Rostova pak do Íránu či Turecka. 

Jeho plán odstartoval 6. září 1976. Do kokpitu si vzal jen to nejnutnější – občanku, řidičský průkaz i inženýrský diplom. Nakonec si jako cílovou destinaci zvolil Japonsko. Aby se vyhnul radarům, musel místy letět těsně nad mořskou hladinou. Ani přistání nebylo nejhladší – jakmile dorazil na malé letiště Hakodate na nejsevernějším japonském ostrově Hókkaidó, nakonec vyjel z dráhy a téměř skončil mezi auty. 

Nečekané přistání nenechalo americké experty klidné. Poprvé totiž mohli důkladně prozkoumat „vnitřnosti“ tohoto letounu, ten se pak vracel do SSSR ve třiceti bednách po více než dvou měsících od útěku. Odpověď Sovětského svazu na sebe nenechala dlouho čekat. Ka japonským vodám stíhače a dokonce i válečnou loď. Bělenko byl následně postaven v Japonsku před soud, následně byl ale osvobozen.

Do Ruska se už pracovně nevrátil, ačkoliv mu rozvědka KGB sama nabídla onu možnost. Pilot nakonec zmizel do Spojených států, tedy své půvcodní cílové destinace. Tam mu dělil azyl sám americký prezident Gerald Ford a dočkal se i finanční odměny. Po své dezerci byl v USA pět měsíců vyšetřován a vyslýchán a poté ho na několik let zaměstnali jako konzultant.

Bělenko nebyl jediný pilot, který tímto způsobem uprchl ze SSSR, ani první, kdo takto dezertoval ze sovětského bloku. V březnu a větnu 1953 dva polští piloti přelétli se strojem MiG-15 do Dánska. V roce 1985 a 1987 přelétly sovětské vrtulníky při operacích v Afghánistánu do Pákistánu. Kapitán Alexander Zujev odletěl 20. května 1989 ve stíhačce MiG-29 do Trabzonu v Turecku.

, vt