Téma unijních dotací pro zemědělce nabralo na významu poté, co do exekutivy vstoupili premiér a podnikatel Andrej Babiš a později na několik měsíců jako šéf resortu zemědělství Jiří Milek. Tito dva zástupci zemědělských a potravinářských holdingů totiž zastupují velké hráče, stejně jako Agrární komora či Zemědělský svaz. Ty společně s českou vládou odmítají zastropení zemědělských dotací z EU, opačný názor ale mají méně viditelní zástupci malých a středních zemědělců. Ke slovu se dostali ve středu před europoslanci ve Štrasburku.

Stejně jako první i druhá vláda Andreje Babiše (ANO) zastropování zemědělských dotací odmítá. A to s odkazem, že tuzemskému zemědělství dominují velké podniky, které by povinná horní hranice plateb postihla. Dostalo se to i do programového prohlášení vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM. 

Zástupci malých a středních zemědělců ale dlouhodobě upozorňují, že česká pozice zastropování odmítat je špatná a tuzemskému zemědělství a venkovu by podle nich naopka pomohlo. Slovo dostali ve středu v Evropském parlamentu na jednání s některými českými a slovenskými europoslanci, které svolal europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

„Zastropování plateb by bylo jednou z cest, jak pomoci malým zemědělcům. Dotační podmínky dnes nahrávají velkým podnikatelům a je to rok od roku horší. Pro malé zemědělce navíc není snadné získat půdu. Venkov se vylidňuje i proto, že ti, co by chtěli pracovat v zemědělství, nemají na čem hospodařit,“ řekla soukromá zemědělka a expertka Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Lenka Táborská s tím, že menší farmáři podporují lokální ekonomiku. ASZ má přibližně 7000 členů, většinou sedláků. Zastupuje podniky, které hospodaří téměř na 40 procentech zemědělské půdy v ČR a na zemědělské produkci Česka se podílejí asi čtvrtinou. Zbylých 60 procent zemědělské půdy obhospodařují družstva, akciové a jiné obchodní společnosti, jejichž výměra půdy se počítá v tisících hektarů.

Kromě podpory zastropování dotací vyjadřují menší zemědělci znepokojení nad stavem českého venkova, nad jeho vylidňováním, koncentrací vlastnictví půdy, ubýváním pěstovaných druhů a suchem. A nad tím, že s přijímáním dotací souvisí péče o krajinu jako o veřejný statek, ale ne vždy se tak děje. 

„Stávající postup financování zemědělství se odvíjí od managementu, kdy příjemce nárokové dotace má plnit nějaký postup. Ale už se neměří, zda tento postup přináší užitek,“ uvedl soukromý biozemědělec a viceprezident Evropské rady mladých farmářů (CEJA) Tomáš I. Fénix, který kritizuje i to, že velcí příjemci dotací nerozvíjí český venkov. „Nejsme křiklouni, problémy tady jsou a my je vidíme zcela legitimně,“ dodal pedagog z Mendelovy univerzity a soukromý zemědělec Petr Marada.

Soukromí zemědělci kritizují i míru byrokracie. „Je mnoho legislativy, kterou musí zemědělci nastudovat, aby mohli vůbec pracovat,“ upozornila Lenka Táborská.